Studenti pedagogických fakult se zapojí do letního doučování, mnozí pomáhali už s distanční výukou

Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.

Sherlock Holmes, Prázdniny jinak nebo Moderní hudební tvorba. To jsou názvy některých doučovacích kempů, které v létě chystá Univerzita Palackého v Olomouci. Její pedagogická fakulta jich pro žáky základních škol organizuje celkem jedenáct, pomoct na nich chce hlavně těm, kteří zaostali při dálkovém vzdělávání.

„Žáci si zdokonalí své znalosti, schopnosti a dovednosti. Chceme je také podpořit v posilování sociálních vztahů, pomoct obnovit jejich návyky a podpořit duševní pohodu a návyky zdravého životního stylu,“ říká vedoucí centra celoživotního vzdělávání školy Alena Opletalová.

Letní doučování připravují i další oslovené vysoké školy. Jihočeská univerzita sídlící v Českých Budějovicích požádala ministerstvo školství o finanční podporu čtyř kempů. Na dvou z nich se chce zaměřit na přírodovědné, na dalších dvou pak na všeobecné předměty, jako jsou čeština, cizí jazyk, zeměpis nebo občanská výchova. „Všechny kempy budou spojovat doučování s volnočasovými aktivitami,“ doplňuje mluvčí pedagogické fakulty školy Helena Pavličíková.

Hradecká univerzita zatím podobu kempů nepředstavila, podle Petry Kubařové z PR oddělení však o výzvě ministerstva ví a je v kontaktu se školami, které mají o doučování pro své žáky zájem.

„Chceme motivovat naše studenty k zapojení se. To lze následně uznat jako plnění v rámci některých předmětů k praxím,“ vysvětluje Kubařová. O účasti svých studentů na kempech uvažují také Univerzita Karlova, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo Technická univerzita v Liberci.

Studenti se chtějí zapojit, shodují se univerzity

Oslovené fakulty připravující budoucí učitele se snaží své studenty motivovat, aby se do doučování zapojili. Nejčastěji tím, že jim účast uznají jako praxi do předmětů. „Mohou tím propojit oblast praktického ověřování svých pedagogických dovedností a oblast pomoci žákům, na něž měl přechod do on-line vyučování negativní dopad,“ objasňuje proděkan olomoucké univerzity Pavel Neumeister s tím, že jeho studenti naplnili kapacity asi z poloviny.

Zájem o letní doučování pozorují i v Českých Budějovicích a v Praze. Podle vyjádření obou univerzit by chtělo doučovat zhruba dvacet studentů. „Ale definitivní počet budeme znát na konci června,“ doufá v účast dalších vysokoškoláků Pavličíková. Mnozí z nich jsou podle ní v kontaktu se žáky během celého školního roku, což potvrzují i ostatní fakulty. „Naši studenti doučují od října loňského roku. Zapojeni jsou studenti všech učitelských oborů a ročníků,“ říká mluvčí Karlovy univerzity Martina Koláčná.

Studenti nejstarší české univerzity se podle ní podíleli na zrodu projektu Zapojme všechny, do něhož se dle Národního pedagogického institutu (NPI) přihlásilo nejméně šest set vysokoškoláků. Z průběžných čísel vyplývá, že doučují nejméně patnáct set žáků z více než dvou set základních škol. Nejvíc se účastní studenti pedagogických fakult, zapojili se ale i ti z přírodovědeckých a filozofických, které také vzdělávají budoucí pedagogy.

Doučování pod záštitou projektu Zapojme všechny vzniklo loni na podzim ve spolupráci NPI, organizace Člověk v tísni a vysokých škol v reakci na výpadek více než deseti tisíců dětí ze vzdělávání během první vlny koronaviru. Některé pedagogické fakulty doučovaly už před pandemií.

„Dlouhodobě se věnujeme doučování dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, každý rok jde o stovky dětí,“ popisuje mluvčí brněnské Masarykovy univerzity Pavel Žára. Podobnou zkušenost mají taky v Ostravě, kde studenti docházejí pomáhat do dětských domovů a dalších organizací pracujících s dětmi.

Letní doučovací kempy se podle ministerstva školství mají zaměřit na snížení nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a podporu duševního zdraví dětí. Konat se mohou v červenci a srpnu, zúčastnit se jich musí aspoň patnáct dětí, které budou vzdělávat učitelé, vychovatelé, pedagogové volného času či studenti pedagogických fakult. Resort školství dá na kempy sto milionů korun, v dubnu o ně mohly žádat neziskové organizace, vysoké školy a střediska volného času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V obvodu Příbram bude senátorem opět Štěpánek (STAN)

Senátorem ve volebním obvodu Příbram bude opět Petr Štěpánek (STAN). Ve druhém kole senátních voleb získal 74,25 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledku sčítání na www.volby.cz. Druhá Barbora Daňhová (ANO) dostala 25,74 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 21,31 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 46,04 procenta.
15:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

V obvodu 69 Frýdek-Místek má senátorský mandát Korč (NMFM)

Senátorem ve volebním obvodu 69 Frýdek-Místek se stal Petr Korč (NMFM) s 52,09 procenta. Dosavadní senátorka Helena Pešatová (za STAN, Piráti, TOP 09) dostala 47,9 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 21,4 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 44,42 procenta.
15:21Aktualizovánopřed 2 mminutami

V obvodu Česká Lípa bude senátorem Půta (SLK)

Senátorem ve volebním obvodu Česká Lípa bude liberecký hejtman Martin Půta (SLK). Získal 55,80 procenta hlasů. Druhá Jitka Volfová (ANO) dostala 44,19 procenta hlasů. Půta uvedl, že se vzdá nynějšího postu hejtmana. Druhého kola voleb se zúčastnilo 22,15 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 38,38 procenta. Dosavadní senátor Jiří Vosecký (nezávislý) neuspěl už v prvním kole volby.
15:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Na Pelhřimovsku se stal senátorem Med (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Pelhřimov se stal Ladislav Med (ODS), podařilo se mu získat 61,84 procenta hlasů. Druhý Michal Kozár (ANO) dostal 38,15 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,42 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 45,89 procenta. Dosavadní senátor Jaroslav Chalupský (za Svobodné) neuspěl už v prvním kole volby.
15:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

V obvodu 9 Plzeň-město bude senátorem Řehka (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu 9 Plzeň-město bude Karel Řehka (STAN), má 59,37 procenta hlasů. Vyplývá to z konečného výsledku sčítání hlasů. Druhá Lucie Kantorová (ANO) dostala 40,62 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 27,24 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 40,75 procenta. Dosavadní senátor Lumír Aschenbrenner (ODS) neuspěl už v prvním kole volby.
15:27Aktualizovánopřed 3 mminutami

V obvodu 60 Brno-město se stane senátorem Papoušek (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu 60 Brno-město bude opět Zdeněk Papoušek (ODS), získal zatím 65,77 procenta hlasů. Druhý Karel Zitterbart (STAN) dostal zatím 34,22 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně devatenáct procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 49,35 procenta.
15:06Aktualizovánopřed 5 mminutami

Senátorkou v obvodu Hradec Králové bude Ceralová Petrofová (za ODS)

Senátorkou ve volebním obvodu Hradec Králové bude Zuzana Ceralová Petrofová (za ODS), má 60,15 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledku sčítání hlasů. Druhý Martin Dvořák (STAN) dostal 39,84 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 24,01 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 45 procent. Dosavadní senátor Jan Holásek (za HDK) neuspěl už v prvním kole volby.
15:14Aktualizovánopřed 5 mminutami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
15:18Aktualizovánopřed 7 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.