Prázdniny

Zahraniční turisté v Česku o prázdninách utratili platebními kartami téměř sedm a půl miliardy korun – oproti loňsku o osm procent víc. Vyplývá to z dat největšího poskytovatele těchto finančních služeb. Celkově nejvíc nechali v tuzemsku Němci – přes půl druhé miliardy. Poloviční objem útrat připadl na slovenské turisty, třetí příčku obsadili Irové. V červenci se v hotelech ubytovalo skoro 900 tisíc hostů z ciziny. Za oba prázdninové měsíce se počet návštěvníků obvykle pohybuje kolem dvou milionů.

Školáky čeká poslední týden prázdnin a zároveň vrcholí přípravy na výuku. Jde o obzvlášť náročné období pro nízkopříjmové rodiny. Podle průzkumu Asociace neúplných rodin čtyři z deseti rodičů nemají naspořeno vůbec nic, další mají prostředky jen na polovinu výbavy. „Je to jedno z nejexponovanějších období. Máme vysokou potřebu hlavně dětského oblečení – na tělocvik, školy v přírodě,“ uvádí ředitelka Klubu svobodných matek a Oděvní banky Andrea Kaňáková. V Diakonii zase finišují s přípravou sbírky pomůcek – Školákům od srdce. Zapojit se do ní mohou o víkendu dárci v některých obchodních řetězcích i prodejnách.

Během prvních poválečných prázdnin humanista Přemysl Pitter spustil takzvanou akci zámky pro osm set dětí bez rodin nejrůznějších národností, které se vracely z koncentračních a internačních táborů. Pitter proměnil v ozdravovny čtyři šlechtická sídla – Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice – a jeden penzion v okolí Prahy. „On se mezi námi objevil coby člověk, který s námi mluvil jako s lidmi. Chtěl pro nás jen to dobré,“ vzpomínala v roce 2015 přeživší holocaustu Maud Beerová. Pitter se postaral také o německé děti z internačních táborů. Na zámcích se tak ty židovské učily žít bez nenávisti k národu, který jim vzal příbuzné.

Běžná údržba, malování nebo dovolené – mnohé nemocnice v Česku z těchto důvodů přes prázdniny omezují provoz. Řada jich poskytuje jenom akutní péči, některá oddělení se přesouvají, jiná úplně zavírají a plánované operace se často odkládají na podzim. Situace se ovšem liší v různých regionech: například nemocnice v Příbrami zajišťuje pouze akutní péči, zatímco Prahy se prázdninový režim dotýká jen málo – v hlavním městě jde většinou o krátkodobá omezení.

Letečtí záchranáři mají v létě více práce. Například na jihu Čech vrtulník o prázdninách startuje mnohem častěji než v jiných měsících. Jenom za červenec letěl téměř k devadesáti zásahům. V srpnu je trend podobný. Záchranáři vyrážejí zejména k vážným úrazům, nehodám a pacientům v těžce přístupném terénu. Jde o minuty a často i o život. Záchranářka Petra Kafková by ale práci neměnila. „Je to za odměnu, je to náročnější, ale srdcovka,“ říká.

Vysoké teploty ve Středomoří mění turismus. Stále sílícím trendem jsou prázdniny v oblastech s chladným podnebím, takzvané „coolcation“. Údaje aerolinek nebo hoteliérů ukazují, že například Skandinávii dává přednost čím dál více lidí. Tam na některých místech začínají pociťovat, že turistů je moc. S náporem se vypořádávají hůře malá města, třeba dánský Blaavand. Městečko na severu Jutského polooostrova má tři sta obyvatel a v létě jej navštíví až třicet tisíc turistů denně.

Někteří mladí lidé do osmnácti let mají problém sehnat na léto brigádu. Vyplývá to z vyjádření personálních agentur i samotných zájemců o přivýdělek. Poptávka i nabídka přitom jsou. Jenže zatímco zaměstnavatele odrazují omezení spojená s věkem, kdy nezletilí nemůžou například pracovat s penězi, uchazečům o brigády se zase nelíbí nabízené pozice. Někteří kvůli tomu volí raději práci načerno.

Hygienici vyjíždějí na první kontroly letních táborů, kterých je každoročně nejvíce v Jihočeském kraji – téměř 380. Z celého Česka tamní tábory navštíví skoro čtyřicet tisíc dětí. Inspektoři se nyní kvůli vysokým teplotám a obavám z infekcí nebo střevních potíží zaměřují především na ukládání a zpracování jídla. To je složitější pro tábory s polními kuchyněmi.

Začaly prázdniny a s nimi také uzavírky napříč Českem. Letní měsíce využívají silničáři k opravám pravidelně – hlavně proto, že řada lidí odjíždí na dovolenou a ve městech je menší provoz. Třeba v Praze se pracuje naráz na několika místech. A omezení zdrží i ty, kdo cestují hromadnou dopravou.

Začíná hlavní sezona dovolených. Každoročně vycestuje do zahraničí více než pět a půl milionu Čechů. Nejčastěji míří do evropských destinací jako Itálie, Chorvatsko nebo Slovensko. Vedle ceny zájezdů pak řeší i to, kolik a za co utratí na místě. V Evropské unii je teď meziroční inflace mírně nad dvěma procenty. Právě služby a potraviny – a taky alkohol a tabák – zdražovaly nejvíc.

Je krátce před prázdninami a na řadě pracovišť už řešili to, kdo a kdy si vezme dovolenou, aby nedošlo k narušení provozu. Zaměstnanci mají zaručené volno nejméně ve výši čtyř týdnů za rok, většina firem v Česku však poskytuje dovolenou v délce pěti a více týdnů. Pokud si pracovník chce vzít dovolenou, zaměstnavatel hraje zásadní roli.

Během prázdnin je potřeba počítat se silnou dopravou i mimo hlavní tahy. S tím jsou spojené častější nehody. Loni jich policisté řešili víc než 16 tisíc. Rozdíly mezi červencem a srpnem byly minimální. Jindy během roku řeší policisté méně nehod, v průměru až o tisícovku.

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?

Mnozí Češi vyrážejí na přelomu května a června na dovolenou do zahraničí. Nejčastěji si vybírají dopravu autobusem, i proto patří mezi jejich nejoblíbenější destinace Chorvatsko a Itálie. Stále častěji jezdí i do Polska k Baltskému moři. Ministerstvo zahraničí jim doporučuje, aby se před cestou registrovali do systému DROZD, v případě nebezpečí tak mohou dostat varování. Stále více lidí pak nezůstává jen u jedné dovolené. Na několikadenní pobyt vyjíždí do zahraničí často až čtyřikrát do roka.

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.

Rozhodnutí, které upravovalo styk otce s takřka tříletou dcerou bez ohledu na blížící se Velikonoce a letní prázdniny, je protiústavní. Plyne to z nálezu, který Ústavní soud (ÚS) aktuálně zveřejnil ve své databázi. I malé dítě má podle něj právo na rovnoměrný kontakt s oběma rodiči. Takzvaný navykací režim má být podle soudu pouze přechodný, nikoli trvalý.

Několik stovek klientů týdně vyšlou tuto zimu české cestovní kanceláře na lyže do Bulharska nebo Turecka. Prodeje těchto leteckých zájezdů podle oslovených kanceláří pozvolna rostou. Tamní horské areály jsou totiž podle nich cenově dostupnější alternativou k tradičním lyžařským destinacím. Cestovní kanceláře klienty lákají právě na rychlé letecké spojení a srovnatelnou úroveň služeb. Hlavním cílem českých lyžařů ale zůstávají tuzemská a alpská horská střediska.

Za letenky na období Vánoc si lidé oproti minulým letům připlatí, meziročně v průměru přibližně o deset procent. Přesto je ale poptávka oproti loňsku vyšší. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli oslovení prodejci letenek. Dálkovými lety budou Češi cestovat především za exotikou. Populární je Thajsko nebo Srí Lanka, z blízkých destinací pak například Londýn, Paříž nebo Málaga.

Řada nemocnic se přes léto potýká s nedostatkem krevních zásob. Dárci často odběr odkládají kvůli plánovanému volnu i dovoleným. Často také kvůli tomu, že cestovali do exotických destinací, nesmí krev ještě měsíc po návratu darovat. Třeba oblastní nemocnice Kolín teď proto hlásí kritický nedostatek krve. Provoz zatím neomezila, hrozí ale rušení plánovaných zákroků.

Konec prázdnin znamená posílené policejní hlídky na silnicích, ale i dopravní nehody. Během července a srpna zahynulo podle předběžných údajů 88 lidí, o dva víc než loni. Přes pět tisíc lidí se při nich zranilo. Policisti, záchranáři a hasiči si připsali tisíce zásahů.

Tropické teploty budou v dalších dnech sice pokračovat, ale hlavní část turistické sezóny je u konce. Majitelé tuzemských hotelů a penzionů ji většinou hodnotí jako dobrou. Naopak podle provozovatelů restaurací byly tržby v průměru o dvacet procent nižší. A horké léto nepřálo ani návštěvám hradů a zámků. I když jsou kasteláni spokojení, lidí na prohlídkách ubylo. Například hrad Bouzov oproti loňským 120 tisícům návštěvníků letos přivítal „pouze“ 50 tisíc lidí.

Podle odhadů ministerstva školství se do škol vypraví kolem sto osmnácti tisíců prvňáků včetně těch, kteří dříve dostali odklad. Nástup do první třídy někdy odborníci přirovnávají k nástupu dospělého do prvního zaměstnání. Na nový školní režim si ale po prázdninách musí zvykat i děti na druhém stupni a středoškoláci. „Důležitá je pravidelnost,“ radí vedoucí centra výzkumu spánku a chronobiologie Jana Kopřivová. Podle ní jde při změně spánkového režimu nejlépe pracovat se světelnou synchronizací.

Resort školství se nadále zabývá možnostmi případného navýšení zářijových platů. Ministr Mikuláš Bek (STAN) jednal se šéfem školských odborů Františkem Dobšíkem. Ty požadují navýšení tarifů nejen pro nepedagogické, ale i pedagogické pracovníky. Právě pro mnohé učitele už začal pracovní poslední prázdninový týden a tradičně zahájili přípravy nového školního roku.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.