Češi v sezoně dovolených řeší ceny i kvalitu služeb

Nahrávám video

Začíná hlavní sezona dovolených. Každoročně vycestuje do zahraničí více než pět a půl milionu Čechů. Nejčastěji míří do evropských destinací jako Itálie, Chorvatsko nebo Slovensko. Vedle ceny zájezdů pak řeší i to, kolik a za co utratí na místě. V Evropské unii je teď meziroční inflace mírně nad dvěma procenty. Právě služby a potraviny – a taky alkohol a tabák – zdražovaly nejvíc.

Češi často vybírají destinace, kde to už dobře znají. „Protože už nemají pocit, že tam budou ve stresu. Často jezdí do těch zemí deset patnáct let, skoro jako na chalupu,“ popisuje místopředseda pro vnější vztahy z Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Někteří si v destinacích pochvalují například tamní gastronomii, utrácejí ale i za domácí uzeniny, zeleninu a ovoce. Stále oblíbené je i baltské pobřeží. Polsko začali Češi víc objevovat po fotbalovém Euru 2012, boom pak nastal po pandemii covidu-19. K moři se dá od hranic dojet za pět a půl hodiny.

Většina turistů volí nadále Evropu

Tahákem jsou pro české turisty také návštěvy velkých polských měst, často navštěvují místní služby, restaurace či obchodní centra. „Levné však už nejsou. Průměrný oběd v centru města vyjde i na více než tři sta korun,“ podotknul zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Mezi nejnavštěvovanější destinace patří Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Řecko, Turecko a Egypt. Roste ale i zájem o exotické destinace, mimo Evropu vyrazí zhruba patnáct procent cestovatelů. Do vzdálenějších destinací míří hlavně od podzimu do jara, Thajsko nebo Bali však poptávají celoročně.

Stále oblíbenější je třeba Keňa. Loni tam zamířilo skoro deset a půl tisíce Čechů – zhruba dvakrát více než rok předtím. Podle cestovních kanceláří roste i počet českých turistů, kteří létají do Saúdské Arábie nebo Kambodži.

Roste zájem o platby kartou

Zvyšují se taky útraty Čechů v asijských zemích. V Japonsku loni nechali o 59 procent více než rok předtím. V Jižní Koreji o 34 procent více a ve Vietnamu o 29 procent více. Spotřebitelské i cestovatelské trendy mění hlavně mladí cestovatelé do 34 let.

V zahraničí platí Češi častěji elektronicky, dokládají to data bankovních institucí. I ty ale mají pro platby v cizí měně různě vysoké kurzy. Správný výběr karty tak může ušetřit i tisíce korun. Podle jednatele směnárny Exchange Igora Gottwalda sice s letními prázdninami přichází padesátiprocentní nárůst zákazníků, celkově však zájem o hotovost klesá.

„Zvýší se počet transakcí, ale jsou to menší objemy,“ popisuje Gottwald. Hotovost se podle něj snižuje zhruba o pět až deset procent každý rok.

„V Evropě můžete téměř všude zaplatit kartou,“ vysvětluje místopředseda Asociace cestovních kanceláří Papež. „Samozřejmě pokud pojedete někde v Albánii nebo Rumunsku do malých vesniček, tak to bude s kartami horší, než když pojedete do malých vesniček ve Francii,“ popisuje. I tak by ale lidé podle něj měli mít nějakou hotovost s sebou vždy – tak, aby „přežili jeden den bez toho, že by použili kartu“.

Kurzy a výběry

Vzrůstající oblibu elektronických plateb v zahraničí potvrzují i tuzemské banky. Loni Češi takových transakcí provedli ve srovnání s rokem 2022 o desítky procent víc. Trend pokračuje i letos. Odborníci doporučují před dovolenou ověřit, jaké kurzovní marže která z bank má.

Kurzové rozdíly desítek českých i zahraničních platebních karet testoval v tomto týdnu třeba finanční server Měšec.cz. „Když zaplatím ubytování v hodnotě tisíc euro – když použiju kartu s nejhoršími kurzy, (…) rozdíl – tedy i úspora – je 867 korun. Ale u dalších měn ta úspora může být ještě vyšší, třeba u polských zlotých to dělá tisícovku,“ popisuje šéfredaktor serveru Dalibor Z. Chvátal.

Ještě víc se ale může prodražit špatný výběr měny na terminálu. „Jsme-li v zemi, která platí eurem, je vždycky lepší zvolit místní měnu, to znamená eura,“ upozorňuje mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša. V opačném případě to může být podle něj o desítky procent dražší.

Nabídku takzvané konverze jde u vydavatelů karet i zablokovat. Výhodné jsou taky takzvané multiměnové účty, některé tuzemské banky od července pak nabídnou speciální karty určené přímo pro platby v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 1 hhodinou

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 4 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 5 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.