Výuka

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.

Kdo u přijímacích zkoušek uspěl a kdo ne, už je rozhodnuto. Žáci devátých tříd mají za sebou druhé kolo didaktických testů z češtiny a matematiky. Ta byla podle oslovených lektorů přípravných kurzů proti loňsku obtížnější. Všechny úlohy ale měly jednoznačné zadání. Cermat obtížnost testů zhodnotí až s celkovými výsledky. Děti je dostanou 15. května.

Aplikace „I walk“, na jejímž vývoji se podílel Ústav pro studium totalitních režimů, propojuje konkrétní místa s historickými událostmi a autentickými vzpomínkami přeživších holocaustu. Nyní v ní uživatelé najdou téměř dvacet procházek napříč Českem, další budou přibývat. Aplikace je zdarma a do telefonu si ji může nainstalovat kdokoliv. Pracovat s ní mohou například i učitelé při výuce v terénu.

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal Lukáš Knaute ze Základní školy v Sezemicích na Pardubicku. Získal i ocenění Dětský Ámos, které uděluje dětská porota. Ceny organizátoři udělili v Kongresovém sále hotelu Olšanka, kde se finálového kola zúčastnilo šest soutěžících. Jednalo se o 32. ročník soutěže.

Ve svých financích se nedostatečně orientuje čtvrtina mladých lidí, ukázal nový průzkum. Děti nejčastěji informace o penězích hledají v rodině a na internetu. Polovina z nich by přitom ocenila, kdyby se více mohly dozvědět ve škole. Tam však k výuce finanční gramotnosti podle učitelů chybí dostatek podkladů, které by systematicky mohli využívat. Pomoct může nová pilotně ověřená platforma s prezentacemi, hrami a příklady na víc než sto témat spjatých s penězi.

Jak se chovat při mimořádných událostech, jako jsou živelní pohromy, ale i teroristický útok nebo válka, či jaká je úloha armády, jsou témata, která si mohou začít s novým vzdělávacím programem osvojovat děti na základních školách. Odborníci z resortu obrany už začali s výukou prvních budoucích učitelů. O dalších vzdělávacích kurzech na tato témata chce s pedagogickými fakultami jednat i ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Před pěti lety vláda kvůli epidemii covidu vyhlásila nouzový stav. Ještě o den dřív uzavřela školy. Studenti se pak na dálku vzdělávali zhruba osm měsíců. Výuka se tím posunula v digitalizaci, kvůli přerušeným kontaktům a osamocení ale zároveň přibylo dětí s psychickými problémy.

Profesor Emanuel Nečas je uznávaný odborník. Když ale přestával slyšet, jeho kontakt se studenty byl stále omezenější. Loni v květnu dostal kochleární implantát a jeho svět se zcela změnil. Zpočátku slyšel jen šum a změť zvuků, teď už rozumí i mluvenému slovu a díky tomu se vrátil do práce a výuky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Mezinárodní den sluchu upozorňuje, že se střední nebo těžkou vadou sluchu se ročně narodí více než tisíc dětí. Právě u nich lékaři apelují, aby rodiče a pediatři na nic nečekali. Pro úspěšnou rehabilitaci třeba s kochleárním implantátem je totiž potřeba co nejrychlejší zákrok.

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.

Nejvyšší soud (NS) v prosinci zrušil zprošťující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou. Teď zveřejnil obsáhlé odůvodnění, v němž uvádí, v čem podle něj soudy nižší instance chybovaly, když pedagožku pravomocně osvobodily. „Lež není názorem, byť ji pachatel subjektivně vnímá jako pravdu,“ stojí mimo jiné v usnesení NS. Žena podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu mimo jiné uváděla, že ruská agrese na Ukrajině je omluvitelný způsob řešení situace.

Kraj Vysočina po deseti letech podepsal nové smlouvy s dopravci. Ušetřil tak šedesát osm milionů korun. Cestujícím mají přinést víc spojů, na některých místech ale naopak přímé autobusy ubyly a školy musely kvůli dřívějším odjezdům upravit i výuku.

Ministerstvo školství představilo nové plány výuky. Slibují víc praktických dovedností, méně takzvaného biflování a povinnou angličtinu už od první třídy. Dosud byla od třetí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v Událostech, komentářích prohlásil, že je třeba hledět na to, zda jsou čeští žáci srovnatelní s těmi zahraničními, předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga zase volá pro větší podpoře škol a vysvětlení změn učitelům.

Povinná výuka angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Ministerstvo školství vypracovalo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy, které představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.

Poslanecká sněmovna schválila, že obce budou muset dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola, zajistit místo v dětských skupinách. Pokud povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Po vzoru velkých měst přibývá také menších škol, které žákům omezují používání mobilních telefonů. Podle ministerstva školství je systém, kdy o zákazu rozhoduje vedení školy, dostačující. Někde tak děti nesmějí hrát o přestávkách hry, jinde musí mobil zůstat v tašce po celý den.

Čeští školáci by mohli mít povinnou výuku dvou cizích jazyků. Angličtina by se navíc měla učit už od první třídy. Jde o finální návrh revize Rámcového vzdělávacího programu, který ke schválení ministerstvu školství předloží Národní pedagogický institut. Dokument, který má modernizovat pojetí výuky, resort posoudí a představí do konce roku. Platit pak má od září 2027. Většina evropských zemí teď zavádí povinně první cizí jazyk dřív než Česko.

Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo asi sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

Šedesát dětí z České Vsi na Jesenicku, kterou postihly povodně, našlo dočasné útočiště na druhém konci republiky. V rámci projektu „Děti v suchu“ jim hostitelské školy ze Stříbra na západě Čech zajistily na týden nejen ubytování, ale i jídlo a zábavu. Ocení to i rodiče dětí, kteří se budou moct naplno věnovat obnově svých domovů.

Přes 490 škol ve čtvrtek opět dostalo výhrůžný e-mail, uvedla policie na síti X. Závažnost hrozby považuje za velmi nízkou. Postupovat bude jako v předchozích dnech, kdy se snažila co nejméně narušit výuku. V úterý dostaly stovky škol v celém Česku oznámení, jehož autor hrozil, že jsou zaminované. Ve středu některé obdržely e-mail vyhrožující výbuchem. Podobným výhrůžkám čelí také školy na Slovensku.