Výuka

Rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) bude i příští čtyři roky odborník na komerční bankovnictví Petr Dvořák. Ekonom a nově zvolený poslanec za SPD Miroslav Ševčík z volby odstoupil. Zdůvodnil to tím, že se jí nemůže a nechce účastnit a legitimizovat porušení vnitřních předpisů školy. Podle člena akademického senátu VŠE za Národohospodářskou fakultu Jana Vondráčka nebyla pozvánka na jednání senátu zaslaná včas. Předseda akademického senátu VŠE Tomáš Pavelka jeho tvrzení odmítl.

Střední odborná škola v Třemošnici na Chrudimsku od příštího roku nabídne nový studijní obor operátor bezpilotních systémů. Ovládání dronů se stává stále častějším požadavkem zaměstnavatelů a možnost získat komplexní vzdělání v tomto oboru je v Česku zatím omezená. Absolventi najdou uplatnění v řadě civilních profesí i v armádě.

Dánsko se rozhodlo zakázat používání mobilů dětmi ve školách, od příštího školního roku platí toto omezení na základních a nižších středních státních školách. Dánská vláda už vyjednala tomuto návrhu podporu v parlamentu. Země tak navazuje na předchozí dobrovolná omezení. Učitelé si od tohoto radikálního kroku slibují lepší soustředění žáků.

Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity odhalil na brněnském Ústředním hřbitově památník dárcům těl. O jeho vznik se zasloužili samotní studenti fakulty. Památník bude zároveň sloužit i jako vsypová hrobka. Počet lidí, kteří se rozhodnou věnovat své tělo vědě, v posledních letech roste.

Komerční firmy v USA získávají těla zesnulých a jejich části následně prodávají. Mezi zákazníky patří univerzity či biomedicínské firmy. Americké společnosti dokonce vyváží části lidských těl do desítek zemí světa, kde je nedostatek dárců. Vedle seriózních firem existuje i řada „černých ovcí“, jež nevhodným zacházením s pozůstatky traumatizovaly jejich rodiny.

Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství usedne zhruba 117 900 prvňáků. Přinese i několik legislativních změn: začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.

Některým základním školám komplikují začátek školního roku probíhající rekonstrukce. Například v Litomyšli na Svitavsku kvůli tomu někteří žáci dostali v prvním týdnu ředitelské volno, řekla ČT ředitelka školy Miroslava Jirečková. Stavební práce ovlivní provoz škol také v Rokycanech, Kravařích nebo Brumově-Bylnici. V Šumperku se kvůli horšímu stavu školy opravy prodloužily až do října, vyučování ale začne v běžném termínu.

Školáky čeká poslední týden prázdnin a zároveň vrcholí přípravy na výuku. Jde o obzvlášť náročné období pro nízkopříjmové rodiny. Podle průzkumu Asociace neúplných rodin čtyři z deseti rodičů nemají naspořeno vůbec nic, další mají prostředky jen na polovinu výbavy. „Je to jedno z nejexponovanějších období. Máme vysokou potřebu hlavně dětského oblečení – na tělocvik, školy v přírodě,“ uvádí ředitelka Klubu svobodných matek a Oděvní banky Andrea Kaňáková. V Diakonii zase finišují s přípravou sbírky pomůcek – Školákům od srdce. Zapojit se do ní mohou o víkendu dárci v některých obchodních řetězcích i prodejnách.

Některé univerzity hlásí poslední volná místa v kurzech pro seniory. Největší zájem mají senioři na univerzitách třetího věku (U3V) o vzdělání v oblasti umělé inteligence, zdraví, sportu nebo umění. Některé kurzy na nadcházející zimní semestr ale byly plné hned po spuštění přihlašování. Jak České televizi potvrdily oslovené univerzity, zájem seniorů o studium stále roste.

Když Rusko v roce 2014 spustilo svou agresi proti Ukrajině, kterou před třemi lety ještě vystupňovalo plnohodnotnou pozemní invazí, odůvodňovalo ji – a stále tak činí – mimo jiné nepravdivým tvrzením, že Kyjev zakazuje na svém území ruštinu a že proto musí tamní ruskojazyčné obyvatele chránit. Je to přitom Moskva, kdo na okupované Ukrajině systematicky potlačuje ukrajinskou identitu a jazyk. Nyní se chystá zakázat ukrajinštinu v tamních školách úplně.

Ve školách s více než 180 žáky bude stát od ledna platit od 0,5 do 2,5 úvazku psychologa a speciálního či sociálního pedagoga. Doteď byly pozice financovány z evropských dotací, příští rok na ně půjde víc než miliarda ze státního rozpočtu. Podle odborníků ale budou mít ředitelé škol problém psychology vůbec sehnat. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v Událostech, komentářích připustil, že ministerstvo o tom ví. Usiluje proto o navýšení počtu studijních míst v oboru psychologie na vysokých školách až o polovinu. Duševní problémy mají však i předškolní děti a žáci prvních tříd. Podle náměstka by mohla pomoct také regulace odkladů školní docházky, díky které se uleví pedagogicko-psychologickým poradnám a ty se pak více zaměří na péči a prevenci u dětí.

Školní rok je u konce a děti dostávají vysvědčení. Při nepříznivém hodnocení se mnohdy bojí přijít ze školy domů. Rodiče by neměli v takovém případě reagovat impulzivně a snížit se třeba k fyzickým trestům. Vysvědčení je totiž podle odborníků i jejich vizitkou. Naopak by měli dítě podpořit a povzbudit, že to třeba bude příští rok lepší.

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.

Kdo u přijímacích zkoušek uspěl a kdo ne, už je rozhodnuto. Žáci devátých tříd mají za sebou druhé kolo didaktických testů z češtiny a matematiky. Ta byla podle oslovených lektorů přípravných kurzů proti loňsku obtížnější. Všechny úlohy ale měly jednoznačné zadání. Cermat obtížnost testů zhodnotí až s celkovými výsledky. Děti je dostanou 15. května.

Aplikace „I walk“, na jejímž vývoji se podílel Ústav pro studium totalitních režimů, propojuje konkrétní místa s historickými událostmi a autentickými vzpomínkami přeživších holocaustu. Nyní v ní uživatelé najdou téměř dvacet procházek napříč Českem, další budou přibývat. Aplikace je zdarma a do telefonu si ji může nainstalovat kdokoliv. Pracovat s ní mohou například i učitelé při výuce v terénu.

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal Lukáš Knaute ze Základní školy v Sezemicích na Pardubicku. Získal i ocenění Dětský Ámos, které uděluje dětská porota. Ceny organizátoři udělili v Kongresovém sále hotelu Olšanka, kde se finálového kola zúčastnilo šest soutěžících. Jednalo se o 32. ročník soutěže.

Ve svých financích se nedostatečně orientuje čtvrtina mladých lidí, ukázal nový průzkum. Děti nejčastěji informace o penězích hledají v rodině a na internetu. Polovina z nich by přitom ocenila, kdyby se více mohly dozvědět ve škole. Tam však k výuce finanční gramotnosti podle učitelů chybí dostatek podkladů, které by systematicky mohli využívat. Pomoct může nová pilotně ověřená platforma s prezentacemi, hrami a příklady na víc než sto témat spjatých s penězi.

Jak se chovat při mimořádných událostech, jako jsou živelní pohromy, ale i teroristický útok nebo válka, či jaká je úloha armády, jsou témata, která si mohou začít s novým vzdělávacím programem osvojovat děti na základních školách. Odborníci z resortu obrany už začali s výukou prvních budoucích učitelů. O dalších vzdělávacích kurzech na tato témata chce s pedagogickými fakultami jednat i ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Před pěti lety vláda kvůli epidemii covidu vyhlásila nouzový stav. Ještě o den dřív uzavřela školy. Studenti se pak na dálku vzdělávali zhruba osm měsíců. Výuka se tím posunula v digitalizaci, kvůli přerušeným kontaktům a osamocení ale zároveň přibylo dětí s psychickými problémy.

Profesor Emanuel Nečas je uznávaný odborník. Když ale přestával slyšet, jeho kontakt se studenty byl stále omezenější. Loni v květnu dostal kochleární implantát a jeho svět se zcela změnil. Zpočátku slyšel jen šum a změť zvuků, teď už rozumí i mluvenému slovu a díky tomu se vrátil do práce a výuky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Mezinárodní den sluchu upozorňuje, že se střední nebo těžkou vadou sluchu se ročně narodí více než tisíc dětí. Právě u nich lékaři apelují, aby rodiče a pediatři na nic nečekali. Pro úspěšnou rehabilitaci třeba s kochleárním implantátem je totiž potřeba co nejrychlejší zákrok.

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.

Nejvyšší soud (NS) v prosinci zrušil zprošťující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou. Teď zveřejnil obsáhlé odůvodnění, v němž uvádí, v čem podle něj soudy nižší instance chybovaly, když pedagožku pravomocně osvobodily. „Lež není názorem, byť ji pachatel subjektivně vnímá jako pravdu,“ stojí mimo jiné v usnesení NS. Žena podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu mimo jiné uváděla, že ruská agrese na Ukrajině je omluvitelný způsob řešení situace.

Kraj Vysočina po deseti letech podepsal nové smlouvy s dopravci. Ušetřil tak šedesát osm milionů korun. Cestujícím mají přinést víc spojů, na některých místech ale naopak přímé autobusy ubyly a školy musely kvůli dřívějším odjezdům upravit i výuku.

Ministerstvo školství představilo nové plány výuky. Slibují víc praktických dovedností, méně takzvaného biflování a povinnou angličtinu už od první třídy. Dosud byla od třetí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v Událostech, komentářích prohlásil, že je třeba hledět na to, zda jsou čeští žáci srovnatelní s těmi zahraničními, předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga zase volá pro větší podpoře škol a vysvětlení změn učitelům.