Výuka strana 3 z 5

Spojené státy stále víc rozděluje pohled na to, jak má vypadat výuka o dějinách Afroameričanů, a to zvlášť ve vztahu k otroctví, segregaci a diskriminaci. Zatímco převážně demokratické státy vyžadují ve školách povinně lekce o dějinách obyvatel jiné než bílé barvy pleti, republikánští guvernéři volí jiný přístup. Chtějí omezit témata, o nichž by vyučující měli mluvit.

Jaroslav Řehák, který loni v březnu ve škole v pražské Michli zabil mačetou učitele, má jít do vězení na dvanáct let. Rozhodl o tom pražský městský soud. Mladík by měl podstoupit i ambulantní léčení. Rozsudek zatím není pravomocný. Řehák se k činu přiznal, už v prosinci u soudu vypověděl, že ho pedagog ponížil při zkoušení a šikanoval ho.

Ve Francii pokračují stávky kvůli důchodové reformě. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí – akce ochromily dopravu a v řadě škol se neučilo. Odbory se demonstracemi snaží tlačit na vládu, aby kontroverzní novelu posunující věkovou hranici odchodu do penze stáhla.

Nalákat nové zaměstnance a udržet ty kvalitní bude i v novém roce při nízké nezaměstnanosti klíčovým úkolem mnoha firem. Snaží se motivovat i pomocí nejrůznějších bonusů. Spousta z nich se tak už stala téměř samozřejmostí, například dotované obědy nebo mobilní telefony. Společnosti stále jako v době pandemie nabízejí i práci z domova nebo příspěvky na zdraví. Čím dál oblíbenější jsou i náborové benefity.

V Česku vznikl první profesní etický kodex pro pedagogické pracovníky, jehož vytvoření iniciovali sami učitelé. Reaguje na výzvy, kterým pedagogové a ředitelé škol v současnosti čelí, jako například aktivita na sociálních sítích, změna sexuální identity žáka nebo využití technologií ve výuce. Dokument představili zástupci učitelů, ministerstva školství a dalších organizací, kteří se na něm podíleli.

Školy a sportovní kluby v Karlových Varech si stěžují kvůli uzavření plaveckého bazénu na Střední pedagogické škole s Domovem mládeže. Kraj chce ukončit jeho provoz od nového roku. Hejtmanství tvrdí, že už deset let je ztrátový a navíc ve špatném stavu. Ročně za něj doplácí dva miliony korun, které by jinak využil třeba na opravy internátních pokojů. Učitelé a trenéři ale protestují, že bez bazénu nesplní plavecké výcviky a zároveň nebudou mít kde trénovat.

Česká republika a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí on-line výuka z ukrajinských škol. V úterý to uvedli ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří podepsali bilaterální smlouvu. Týká se všech stupňů vzdělávání. Ukrajina a Česko si budou vzájemně uznávat své vzdělávací programy a obsah výuky.

V Česku pobývá odhadem dvacet tisíc mladých Ukrajinců, kteří nechodí na zdejší střední školy, ač na to mají věk. Stát sice vyčlenil 200 milionů korun na skupiny, kde by se mohli na studium v tuzemsku adaptovat, zájem o ně je ale malý. Většina mladých uprchlíků se tak dál vzdělává na dálku v domovských školách na Ukrajině. I když je to kvůli válce mnohdy složité.

Kavárna paní Alyony se na jaře stala prvním podnikem, který v Buče hned po osvobození ukrajinskými silami otevřel. Chtěli tu co nejdříve zapomenout na hrůzy, které se odehrály pár bloků odsud. Několik měsíců se to dařilo, než Rusko vystupňovalo útoky na elektrárny, teplárny a rozvodné sítě. Do klidu je znovu daleko. Topení nefunguje, i hodiny denně teď musí vydržet bez elektřiny ze sítě. Bez přístupu k elektřině je aktuálně podle ukrajinského prezidenta Zelenského asi pět milionů Ukrajinců.

Ruský historik Andrej Zubov předpokládá, že pokud by zůstal ve vlasti, čekalo by jej buď mlčení, anebo vězení. „V Rusku teď pro mě žádná třetí cesta neexistuje,“ řekl Zubov novinářům v Brně, kde se po osmi letech vrátil k univerzitní výuce. Vyjádřil vděk Masarykově univerzitě za veškerou pomoc, díky které teď není uprchlíkem, ale hostujícím profesorem. Tématem přednášek jsou dějiny Ruska a příčiny jeho katastrof ve 20. století.

Pohybová zdatnost dětí v Česku se během pandemie covidu zhoršila. Vyplývá to z měření zdatnosti v letech 2019 a 2022, které se uskutečnilo na 1032 školách. Největší zhoršení nastalo u dětí, které nastoupily během covidu do prvních tříd, řekl novinářům předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Měření srovnávalo vybrané disciplíny, jako je například sprint na šedesát metrů, sedy lehy nebo skok z místa. Zúčastnilo se okolo 150 tisíc dětí.

Válečné podmínky postihují na Ukrajině i děti. Za necelé dva týdny by se měly vrátit do škol, mnoha z nich se to ale nepodaří. Prezenční výuka bude v části země obnovena jen ve školách, které mají bezpečný kryt. Ostatní zařízení budou pokračovat v on-line výuce, na kterou přešla už během covidu. Na Ukrajině natáčel štáb ČT s redaktorem Andreasem Papadopulosem.

Získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení bude mít za cíl testování, které pro nadcházející školní rok s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce. Pohybové dovednosti dětí jsou dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu. Průzkum se bude konat na základních a středních školách po celém Česku. Výsledky plánuje inspekce zveřejnit na začátku příštího roku.

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Největší tuzemské obchody s elektronikou hlásí v meziročním srovnání zvyšující se zájem o chytré hodinky pro děti. U některých se prodeje zvedly až o dvě stě procent. S končícím školním rokem pak prodejci očekávají další nárůst. Rodiče hodinky nekupují svým dětem jen pro radost, ale také kvůli sledování jejich pohybu. Někteří s nimi chtějí i nahrávat případnou šikanu ve školách. Tam používání chytrých hodinek zatím podle ředitelů problémy nezpůsobuje a ani ministerstvo školství pode informací ČT jejich omezení neplánuje.

Školy zvládly začleňování ukrajinských dětí na jedničku, řekl v Událostech, komentářích ministr školství Petr Gazdík (STAN). Zmínil, že nynější situace, obzvláště po období covidu není pro učitele jednoduchá. Problémy vidí v kapacitách v některých oblastech, proto už se připravují různé modely pro budoucí fungování.

Ministerstvo školství zveřejnilo požadavky na podobu jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Provozovatelé mohou začít žádat o akreditaci. Vyřizování tohoto povolení se zjednoduší. Jazykovou přípravu pak uhradí úřady práce z evropských peněz na podporu zaměstnanosti, informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Resorty práce a školství vyzvaly vzdělávací instituce, aby kurzy připravily a o akreditaci žádaly.

Na základní školu pro neslyšící v Ostravě-Porubě chodí do první třídy kromě dětí se sluchovým postižením i hluchoslepá dívka. Se ztrátou sluchu i zraku se potýká jen pár dětí v republice a jejich výuka se značně liší. Nedokážou se totiž samy dobře orientovat v prostoru a je pro ně těžké se začlenit jak do kolektivů pro slepé, tak i pro hluché.

Chystaná reforma vzdělávacích programů chce ponechat jen jeden povinný cizí jazyk na základní škole. Nyní jsou na druhém stupni nutné dva. Druhý jazyk ale podle autorů reformy děti zbytečně stresuje a navíc se ho ani pořádně nenaučí. Ve čtvrtek končí lhůta, během které se mohla veřejnost k návrhu vyjádřit. Ministerstvo školství obdrželo zatím asi pět set připomínek. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů.

S tím, jak do Česka kvůli válce na Ukrajině uprchlo s rodiči i mnoho dětí, vzrostla rychle potřeba naučit příchozí česky a seznámit je s místními zvyklostmi a poměry. S tím pomáhá i web Déčka, kde už nyní ukrajinské děti najdou řadu her či videí. Kreativní producentka ČT:D Štěpánka Sunková ve středečním Studiu 6 přiblížila další plány – v nejbližší době se například malí uprchlíci budou moci učit česky zábavnou formou – při sledování pohádek.

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.

Ministerstvo školství připravilo pro učitele návod, jak by měli s žáky probrat současný ruský útok na Ukrajinu. Záměrem je podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) to, aby žáci nehledali vinu za útok Ruska na Ukrajinu třeba u svých spolužáků ruské či ukrajinské národnosti a aby děti lépe chápaly informace a souvislosti mezinárodního konfliktu.

Záplava informací o útoku Ruska na Ukrajinu může podle psycholožky Gabriely Dymešové z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vyvolávat v dětech strach. Z psychologického hlediska je podle ní situace podobná jako při vypuknutí covidové epidemie. Doporučovala by, aby rodiče děti zprávami nezahlcovali, vše by měli vysvětlovat tak, aby dětem dodali pocit bezpečí.