Výuka strana 3 z 5

Na základní školu pro neslyšící v Ostravě-Porubě chodí do první třídy kromě dětí se sluchovým postižením i hluchoslepá dívka. Se ztrátou sluchu i zraku se potýká jen pár dětí v republice a jejich výuka se značně liší. Nedokážou se totiž samy dobře orientovat v prostoru a je pro ně těžké se začlenit jak do kolektivů pro slepé, tak i pro hluché.

Chystaná reforma vzdělávacích programů chce ponechat jen jeden povinný cizí jazyk na základní škole. Nyní jsou na druhém stupni nutné dva. Druhý jazyk ale podle autorů reformy děti zbytečně stresuje a navíc se ho ani pořádně nenaučí. Ve čtvrtek končí lhůta, během které se mohla veřejnost k návrhu vyjádřit. Ministerstvo školství obdrželo zatím asi pět set připomínek. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů.

S tím, jak do Česka kvůli válce na Ukrajině uprchlo s rodiči i mnoho dětí, vzrostla rychle potřeba naučit příchozí česky a seznámit je s místními zvyklostmi a poměry. S tím pomáhá i web Déčka, kde už nyní ukrajinské děti najdou řadu her či videí. Kreativní producentka ČT:D Štěpánka Sunková ve středečním Studiu 6 přiblížila další plány – v nejbližší době se například malí uprchlíci budou moci učit česky zábavnou formou – při sledování pohádek.

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.

Ministerstvo školství připravilo pro učitele návod, jak by měli s žáky probrat současný ruský útok na Ukrajinu. Záměrem je podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) to, aby žáci nehledali vinu za útok Ruska na Ukrajinu třeba u svých spolužáků ruské či ukrajinské národnosti a aby děti lépe chápaly informace a souvislosti mezinárodního konfliktu.

Záplava informací o útoku Ruska na Ukrajinu může podle psycholožky Gabriely Dymešové z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vyvolávat v dětech strach. Z psychologického hlediska je podle ní situace podobná jako při vypuknutí covidové epidemie. Doporučovala by, aby rodiče děti zprávami nezahlcovali, vše by měli vysvětlovat tak, aby dětem dodali pocit bezpečí.

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Milion a 400 tisíc žáků a studentů základních a středních škol mělo dostat pololetní vysvědčení. Desítky tisíc si pro něj ale přijít nemohly – buď kvůli covidu, nebo karanténě. Poslanci Zdeněk Kettner z SPD a Bohuslav Svoboda z ODS a exministryně Kateřina Valchová (ČSSD) se shodují, že hybridní výuka, kdy půlka třídy se učí doma a půlka ve škole, je problém. Zvýšení pravomocí ředitelům podporují. O nařízeních ve školách diskutovali v Událostech, komentářích.

Sílící vlna nákazy variantou omikron komplikuje výuku ve školách. V karanténě nebo v izolaci je často velká část pedagogického sboru a v některých školách je na distanční výuku odkázána více než polovina tříd. Poslanci mají zrychleně schvalovat vládní novelu pandemického zákona a možnost vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo dálkové výuky kvůli covidu-19. Poslanec Karel Rais (ANO), senátor Jiří Růžička (nestr. za STAN a TOP 09) a šéf školských odborů František Dobšík se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité, aby ředitelé měli pravomoc rozhodnout o výuce na svých školách sami.

Podoba výuky na středních školách v Česku se podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala proti minulosti dosud moc nezměnila. Problémem je také struktura středoškolských oborů, která se zaměřuje víc na odborné vzdělávání místo všeobecného. Zatloukal to řekl na setkání s novináři k prezentaci výroční zprávy inspekce. Systém je podle něj velmi neefektivní, protože řada absolventů končí mimo svůj obor.

Pandemie koronaviru se rozmáhá a vzhledem ke karanténám mnohých tříd se ve školách znovu přichylují k on-line výuce. Podle experta a lektora informatiky a manažera pro vzdělávání v STEP IT Academy Jakuba Mazucha si už žáci na tuto formu výuky sice do jisté míry zvykli, komplikací však může být fakt, že jim schází některé triviální dovednosti. Například psaní na klávesnici, práce s myší nebo nepochopení stromové struktury – ta však může být pro práci s daty klíčová.

Technologie se staly nástrojem geopolitiky a při vývoji umělé inteligence v současnosti vedou Spojené státy a Čína závody ve zbrojení, které se dají srovnat se sovětsko-americkým soupeřením v čase studené války. V Událostech, komentářích to prohlásil ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka.

Čtvrt miliardy korun dostaly základní a střední školy na pomoc žákům, kteří měli potíže kvůli dlouhé distanční výuce. Podle ministerstva školství se Národní plán doučování díky nasazení učitelů a ředitelů i přes složitou epidemickou situaci většinou daří. Někdy ale žáci o dobrovolné doučovaní nemají zájem, některé školy zase dostaly peněz tolik, že je nestihnou využít.

Od pondělí 15. listopadu platí nová proticovidová opatření. Studenti vysokých škol musí nosit respirátory i v rámci výuky, pokud jich bude v učebně alespoň padesát. Kabinet také zavedl povinnost testování pro neočkované zdravotníky v nemocnicích a zkrátil platnost testů pro návštěvy v sociálních zařízeních. Očkování mají hrazené i cizinci, kteří dlouhodobě v Česku legálně pobývají. Na některých školách se zároveň uskuteční druhé kolo lokálního testování na covid.

Studenti vysokých škol budou muset nosit respirátory i v rámci výuky. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na některých školách to ovšem fakticky nic neznamená, protože respirátory při výuce již vyžadují samy. Kabinet taky zavedl povinnost testovat se pro neočkované zdravotníky v nemocnicích. Nová pravidla začnou platit od pondělí 15. listopadu. Kvůli zhoršené situaci se ve čtvrtek sejde vládní rada pro zdravotní rizika, v pátek pak kabinet projedná možná další zpřísnění opatření.

V okresech, kde bude týdenní výskyt koronavirové nákazy vyšší než tři sta případů na sto tisíc obyvatel, se budou neočkovaní žáci základních a středních škol po podzimních prázdninách testovat na koronavirus. Rozhodla o tom vláda. S ohledem na aktuální data o šíření epidemie se to bude týkat celkem osmi okresů. Kabinet zároveň rozhodl, že neočkovaní učitelé budou muset nosit respirátory. Změny nastanou také u cestování do Česka.

Neočkovaní učitelé budou muset ve výuce nosit respirátory. Pro žáky tato povinnost platit nebude. V okresech, kde bude týdenní výskyt nákazy vyšší než tři sta případů na sto tisíc obyvatel, se neočkovaní žáci budou po podzimních prázdninách na koronavirus testovat. Na čtvrtečním jednání se na tom shodli ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO).

Konec proplácení preventivních testů na covid-19 je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jasnou výzvou lidem, kteří zatím na testování spoléhají, aby se nechali očkovat. Místopředseda ODS a člen AntiCovid týmu koalice SPOLU Martin Baxa to však považuje za velkou chybu. Domnívá se, že kvůli tomu, že si nově většina lidí bude muset testy platit sama, se bude nákaza ještě více nekontrolovaně šířit. Zvýšit počet očkovaných by podle něj vláda měla lepší kampaní. Vojtěch s Baxou diskutovali o nových vládních opatřeních v Událostech, komentářích.

Školní inspekce začala zjišťovat, jak přesně zasáhla loňská distanční výuka do vzdělávání dětí. Žáci z druhých stupňů škol, které se dobrovolně přihlásily, budou vyplňovat testy z češtiny, angličtiny a matematiky. Podle posledního průzkumu vznikl mezi žáky kvůli odlišné podpoře rodičů někdy až tříměsíční rozdíl v zameškaném učivu.

Učit to, co je důležité, zaměřit se na podstatné a vynechat zbytečné. Takové doporučení dostaly od svého resortu pro letošní rok školy. Pedagogové mají obsah přizpůsobit hlavně kvůli dopadům distanční výuky. Přesné dodržování vzdělávacích dokumentů nebude kontrolovat ani školní inspekce.

Čeští a slovenští vojáci základní služby se před 30 lety mohli hlásit na mise OSN v zahraničí. Podívejte se, jak se zájemci připravovali v Českém Krumlově a co všechno museli pro výběr splňovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Výsledky testování na covid-19 ve školách na začátku září ukázaly, že záchyty případů nákazy koronavirem nerostou, naopak někde klesaly. Tři kola testování potvrdila 438 případů covidu, z toho 290 na základních školách a 148 na středních školách. Celkově bylo provedeno 3,2 milionu testů. Ministerstvo zdravotnictví proto zatím nebude v plošném testování ve školách pokračovat. Uvažuje ale o tom, že by se na podzim ve školách testování zopakovalo. Šlo by zřejmě o dva termíny, zatím to ale není zcela jasné, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Vývoj epidemie se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) stále drží na bezpečných hodnotách. A není tak podle něj důvod k panice nebo strašení. Zatím podle Vojtěcha ale není odborná shoda na tom, zda uznávat protilátky na covid-19. V Česku přibylo v neděli 138 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru, podobně jako před týdnem. Oproti předchozí neděli významně stoupl počet hospitalizovaných. V nemocnicích bylo 113 lidí, nejvíc od 17. června.

Areál současné brněnské porodnice na Obilním trhu bude v budoucnu sloužit k výzkumu i k výuce. Dohodli se na tom rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš a ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba. Společně podepsali memorandum o vzájemné spolupráci mezi oběma institucemi. Porodnice, které se v Brně neřekne jinak než „Obilňák“, se má v budoucnu stěhovat do připravovaných prostor v areálu bohunické nemocnice.