Církevní fond v Polsku skončí. Nová vláda chce i omezení náboženství ve školách

Události: Odluka církve v Polsku (zdroj: ČT24)

Nová polská vláda chce přísnější odluku církve od státu. Zlikvidovat hodlá církevní fond, který nahradí daňovými odpisy. Duchovní se obávají, že přijdou o část peněz na provoz. Zemi, v níž rychle ubývá věřících, čeká i omezení výuky náboženství na základních školách.

Má pověst nejnáboženštější země Evropy – v osmatřicetimilionovém Polsku je přes deset tisíc kostelů a třicet tisíc kněží. Na opravy některých budov nebo pojištění duchovních přispívá stát.

Nová vláda Donalda Tuska to chce změnit. Odluku církve – nejen té katolické – od státu a hlavně od státního rozpočtu, si vytyčila jako jednu z priorit. Kabinet se zaměřil na církevní fond. Za minulé konzervativní vlády do něj teklo každým rokem víc peněz, loni v přepočtu miliarda a tři sta milionů korun. Teď má být zlikvidován.

„Je rozhodnuto, že půjdeme cestou přenesení odpovědnost za financování na samotné věřící. Hovoříme o dobrovolném odpisu z daní ve prospěch své církve,“ navrhuje premiér Donald Tusk.

Odluku církve od státu chtějí po vládě její voliči, heslo často zaznívalo na loňských demonstracích. Podle kritiků se duchovní za minulé éry konzervativní strany Právo a Spravedlnost příliš sblížili s vládou.

„Značná a hlasitá část biskupů s nimi vstoupila do těsného spojenectví a za to teď církev zaplatila vysokou cenu,“ je přesvědčen katolický publicista Tomasz Terlikowski.

Největší církev v zemi – katolická – se s novou politickou realitou i likvidací fondu smířila. Jedná o výši daňového odpisu. „Nová regulace by měla zohlednit potřeby církve a také její dosavadní roli ve společnosti,“ říká právní konzultant Polské biskupské konference Piotr Stanisz. Mezi menší církvemi, ale též katolíky, panují obavy, že dobrovolná platba může znamenat menší příjmy.

Počet lidí, kteří se v Polsku označují za katolíky, klesl za 10 let o 6,6 milionu. Tvoří lehce přes 70 % obyvatelstva. Tuskův kabinet chystá i omezení výuky náboženství. Nově by školy mohly zařadit do týdenního rozvrhu jen jednu dobrovolnou hodinu, namísto současných dvou. Známka by se pak nepočítala do vysvědčení.