Církevní fond v Polsku skončí. Nová vláda chce i omezení náboženství ve školách

Nahrávám video
Události: Odluka církve v Polsku
Zdroj: ČT24

Nová polská vláda chce přísnější odluku církve od státu. Zlikvidovat hodlá církevní fond, který nahradí daňovými odpisy. Duchovní se obávají, že přijdou o část peněz na provoz. Zemi, v níž rychle ubývá věřících, čeká i omezení výuky náboženství na základních školách.

Má pověst nejnáboženštější země Evropy – v osmatřicetimilionovém Polsku je přes deset tisíc kostelů a třicet tisíc kněží. Na opravy některých budov nebo pojištění duchovních přispívá stát.

Nová vláda Donalda Tuska to chce změnit. Odluku církve – nejen té katolické – od státu a hlavně od státního rozpočtu, si vytyčila jako jednu z priorit. Kabinet se zaměřil na církevní fond. Za minulé konzervativní vlády do něj teklo každým rokem víc peněz, loni v přepočtu miliarda a tři sta milionů korun. Teď má být zlikvidován.

„Je rozhodnuto, že půjdeme cestou přenesení odpovědnost za financování na samotné věřící. Hovoříme o dobrovolném odpisu z daní ve prospěch své církve,“ navrhuje premiér Donald Tusk.

Odluku církve od státu chtějí po vládě její voliči, heslo často zaznívalo na loňských demonstracích. Podle kritiků se duchovní za minulé éry konzervativní strany Právo a Spravedlnost příliš sblížili s vládou.

„Značná a hlasitá část biskupů s nimi vstoupila do těsného spojenectví a za to teď církev zaplatila vysokou cenu,“ je přesvědčen katolický publicista Tomasz Terlikowski.

Největší církev v zemi – katolická – se s novou politickou realitou i likvidací fondu smířila. Jedná o výši daňového odpisu. „Nová regulace by měla zohlednit potřeby církve a také její dosavadní roli ve společnosti,“ říká právní konzultant Polské biskupské konference Piotr Stanisz. Mezi menší církvemi, ale též katolíky, panují obavy, že dobrovolná platba může znamenat menší příjmy.

Počet lidí, kteří se v Polsku označují za katolíky, klesl za 10 let o 6,6 milionu. Tvoří lehce přes 70 % obyvatelstva. Tuskův kabinet chystá i omezení výuky náboženství. Nově by školy mohly zařadit do týdenního rozvrhu jen jednu dobrovolnou hodinu, namísto současných dvou. Známka by se pak nepočítala do vysvědčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
06:01Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump označil Venezuelu za 51. stát USA

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.
před 22 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 8 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 10 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 11 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...