Církevní fond v Polsku skončí. Nová vláda chce i omezení náboženství ve školách

Nahrávám video

Nová polská vláda chce přísnější odluku církve od státu. Zlikvidovat hodlá církevní fond, který nahradí daňovými odpisy. Duchovní se obávají, že přijdou o část peněz na provoz. Zemi, v níž rychle ubývá věřících, čeká i omezení výuky náboženství na základních školách.

Má pověst nejnáboženštější země Evropy – v osmatřicetimilionovém Polsku je přes deset tisíc kostelů a třicet tisíc kněží. Na opravy některých budov nebo pojištění duchovních přispívá stát.

Nová vláda Donalda Tuska to chce změnit. Odluku církve – nejen té katolické – od státu a hlavně od státního rozpočtu, si vytyčila jako jednu z priorit. Kabinet se zaměřil na církevní fond. Za minulé konzervativní vlády do něj teklo každým rokem víc peněz, loni v přepočtu miliarda a tři sta milionů korun. Teď má být zlikvidován.

„Je rozhodnuto, že půjdeme cestou přenesení odpovědnost za financování na samotné věřící. Hovoříme o dobrovolném odpisu z daní ve prospěch své církve,“ navrhuje premiér Donald Tusk.

Odluku církve od státu chtějí po vládě její voliči, heslo často zaznívalo na loňských demonstracích. Podle kritiků se duchovní za minulé éry konzervativní strany Právo a Spravedlnost příliš sblížili s vládou.

„Značná a hlasitá část biskupů s nimi vstoupila do těsného spojenectví a za to teď církev zaplatila vysokou cenu,“ je přesvědčen katolický publicista Tomasz Terlikowski.

Největší církev v zemi – katolická – se s novou politickou realitou i likvidací fondu smířila. Jedná o výši daňového odpisu. „Nová regulace by měla zohlednit potřeby církve a také její dosavadní roli ve společnosti,“ říká právní konzultant Polské biskupské konference Piotr Stanisz. Mezi menší církvemi, ale též katolíky, panují obavy, že dobrovolná platba může znamenat menší příjmy.

Počet lidí, kteří se v Polsku označují za katolíky, klesl za 10 let o 6,6 milionu. Tvoří lehce přes 70 % obyvatelstva. Tuskův kabinet chystá i omezení výuky náboženství. Nově by školy mohly zařadit do týdenního rozvrhu jen jednu dobrovolnou hodinu, namísto současných dvou. Známka by se pak nepočítala do vysvědčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoAmerický archiv nahrál na internet sbírku členských legitimací NSDAP

V Německu nebylo ještě donedávna snadné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli něčí prarodiče byli nacisté. Dochované členské legitimace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) byly kvůli přísné ochraně osobních dat přístupné jen omezeně a fyzicky v berlínském archivu. Americký archiv teď sbírku nahrál na internet.
před 17 mminutami

Americká armáda oznámila obnovení námořní blokády íránských přístavů

Velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že obnovilo námořní blokádu íránských přístavů od úterních 22:00 SELČ. Tento postup nařídil v pondělí americký prezident Donald Trump. Americké námořnictvo má v oblasti více než dvacet bojových lodí a stovky letounů, uvedlo velitelství. Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu, sdělil dle agentur Trump při vystoupení na stanici Fox News.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pohraniční kontroly mezi Španělskem a Gibraltarem skončily, píší agentury

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jeden z cílů dohody bylo právě odstranění pozemní hranice.
před 3 hhodinami

VideoFinsko spouští náborovou kampaň do tajné služby, reaguje tím na ruské aktivity

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.
před 6 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Búšehr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásily i Bahrajn, Irák, Jordánsko, Katar a Kuvajt.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 8 hhodinami

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 8 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.