Církevní fond v Polsku skončí. Nová vláda chce i omezení náboženství ve školách

3 minuty
Události: Odluka církve v Polsku
Zdroj: ČT24

Nová polská vláda chce přísnější odluku církve od státu. Zlikvidovat hodlá církevní fond, který nahradí daňovými odpisy. Duchovní se obávají, že přijdou o část peněz na provoz. Zemi, v níž rychle ubývá věřících, čeká i omezení výuky náboženství na základních školách.

Má pověst nejnáboženštější země Evropy – v osmatřicetimilionovém Polsku je přes deset tisíc kostelů a třicet tisíc kněží. Na opravy některých budov nebo pojištění duchovních přispívá stát.

Nová vláda Donalda Tuska to chce změnit. Odluku církve – nejen té katolické – od státu a hlavně od státního rozpočtu, si vytyčila jako jednu z priorit. Kabinet se zaměřil na církevní fond. Za minulé konzervativní vlády do něj teklo každým rokem víc peněz, loni v přepočtu miliarda a tři sta milionů korun. Teď má být zlikvidován.

„Je rozhodnuto, že půjdeme cestou přenesení odpovědnost za financování na samotné věřící. Hovoříme o dobrovolném odpisu z daní ve prospěch své církve,“ navrhuje premiér Donald Tusk.

Odluku církve od státu chtějí po vládě její voliči, heslo často zaznívalo na loňských demonstracích. Podle kritiků se duchovní za minulé éry konzervativní strany Právo a Spravedlnost příliš sblížili s vládou.

„Značná a hlasitá část biskupů s nimi vstoupila do těsného spojenectví a za to teď církev zaplatila vysokou cenu,“ je přesvědčen katolický publicista Tomasz Terlikowski.

Největší církev v zemi – katolická – se s novou politickou realitou i likvidací fondu smířila. Jedná o výši daňového odpisu. „Nová regulace by měla zohlednit potřeby církve a také její dosavadní roli ve společnosti,“ říká právní konzultant Polské biskupské konference Piotr Stanisz. Mezi menší církvemi, ale též katolíky, panují obavy, že dobrovolná platba může znamenat menší příjmy.

Počet lidí, kteří se v Polsku označují za katolíky, klesl za 10 let o 6,6 milionu. Tvoří lehce přes 70 % obyvatelstva. Tuskův kabinet chystá i omezení výuky náboženství. Nově by školy mohly zařadit do týdenního rozvrhu jen jednu dobrovolnou hodinu, namísto současných dvou. Známka by se pak nepočítala do vysvědčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 1 hhodinou

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...