Nejvyšší správní soud (NSS) se musí znovu zabývat návrhem na zpětné vyslovení nezákonnosti pandemického opatření z dubna 2021, které podmiňovalo účast na školní výuce negativním testem na covid-19, případně očkováním nebo prodělanou nemocí. Ústavní soud (ÚS) ve středu podruhé vyhověl stížnosti podané jménem dětí, které nemoc prodělaly a měly laboratorně potvrzené protilátky. Sporné opatření ale výjimku pro lidi s protilátkami neobsahovalo, děti se tak musely dvakrát týdně testovat.
Ústavní soud vyhověl stížnosti na pandemické omezení pro žáky. Poprvé rozhodoval předseda Baxa
Rozhodnutí vyhlásil předseda ÚS Josef Baxa. Jde o první nález, který připravil jako soudce zpravodaj od svého červnového příchodu do čela instituce. Nález přitom ruší rozhodnutí NSS, což je Baxovo bývalé působiště.
„Nejvyšší správní soud pochybil tím, že považoval odůvodnění mimořádného opatření za dostatečné, přestože pouze parafrázuje jeho samotný text a nijak se nevyjadřuje k vědeckým poznatkům u vymezených výjimek. Ministerstvo zdravotnictví přitom odůvodnění přesvědčivě nedoplnilo ani v následném soudním řízení o návrzích na zrušení mimořádného opatření,“ poukázal Baxa.
Doplnil, že Ústavní soud se neztotožnil se závěrem Nejvyššího správního soudu, že opatření odpovídalo době, kdy bylo přijato. „Mimořádné opatření neobsahovalo žádné odůvodnění výjimek z testování žáků ve školách a Nejvyšší správní soud nedostál ústavnímu požadavku na jeho přezkum, jestliže jej i přesto shledal zákonným. Zároveň nerespektoval ani vlastní rozhodovací praxi,“ upozornil Baxa.
Kritika NSS zazněla už před dvěma roky
ÚS se problematikou zabýval už v roce 2021. Tehdy zkritizoval NSS za to, že se návrhem podaným jménem školáků věcně nezabýval a svou pravomoc při přezkoumávání mimořádného opatření vyložil příliš úzce, ačkoliv jiné, podobné návrhy směřující proti koronavirovým opatřením řešil detailně, opatření rušil nebo alespoň konstatoval nezákonnost.
NSS napoprvé odmítl podnět s vysvětlením, že justice nemůže aktivně přidávat do opatření nové výjimky, v tomto případě pro lidi s protilátkami. Podle ústavních soudců však šlo o nesprávnou úvahu. Nedostatečná úprava výjimek v mimořádném opatření se může stát důvodem k zásahu NSS, podobně jako když ÚS ruší zákony nebo jejich části. Právě proto, že nemůže přidávat nové výjimky, musí ustanovení zrušit, aby vytvořil prostor pro novou právní úpravu.
Poté, co ÚS rozhodnutí poprvé zrušil, zabýval se NSS návrhem podruhé a opět jej odmítl jako zjevně neopodstatněný. Ztotožnil se s argumentací ministerstva zdravotnictví, podle kterého protilátky automaticky neznamenají bezinfekčnost nebo imunitu proti covidu-19. Povinné testování ve školách označil za legitimní, přiměřené a rozumné opatření vzhledem k tehdejší mimořádné pandemické situaci.
