Školy

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Po vzoru velkých měst přibývá také menších škol, které žákům omezují používání mobilních telefonů. Podle ministerstva školství je systém, kdy o zákazu rozhoduje vedení školy, dostačující. Někde tak děti nesmějí hrát o přestávkách hry, jinde musí mobil zůstat v tašce po celý den.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Žáci ze znevýhodněných rodin dosahují stejně dobrých výsledků jako děti z vyšších vrstev, pokud jsou s nimi ve třídě, vyplývá z podrobné analýzy výsledků mezinárodních šetření, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Přestože se Česko při posledním testování umístilo v první třetině zemí, v míře nerovností stále patří mezi nejhorší. Celkově se v poslední dekádě rozdíl mezi výsledky dětí z bohatých a chudých rodin zvětšuje.

Stát i zřizovatelé škol řeší, jak v příštích letech vyřešit odchod tisíců učitelů do důchodu. Pedagogů do třiceti let je na základních školách jen jedenáct procent. Více než třetině už naopak bylo padesát let. Stát si chce od univerzit objednat více budoucích učitelů. Podle resortu školství to ale stačit nebude. Problémem je totiž také demografie. Čerství učitelé, kteří teď míří do škol, jsou narození ve slabých ročnících. Naopak do důchodu budou odcházet nejsilnější ročníky sedmdesátých let.

Ředitelé i starostové jsou proti slučování malých škol. Reagují tak na novelu zákona navrhovanou ministerstvem školství, která by zavedla minimální počty žáků. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně dvě stě žáků. I proto, že teď je každý patnáctý učitel ředitelem. Takový stav šéf resortu Mikuláš Bek (STAN) označil za bizarní.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Ruští okupanti ukrajinských území se snaží využít tamní školy k ideologické převýchově nejmladších generací. Zakazují předměty v ukrajinštině, pálí ukrajinské učebnice a nahrazují je ruskými, které vštěpují dětem pohled na svět v souladu s kremelskou propagandou. Rodiny, které děti do ruských škol posílat odmítají, čelí různým formám nátlaku včetně výhrůžek, že o potomky přijdou. Navzdory tomu zůstávají v Rusy obsazených regionech lidé, kteří tajně vzdělávají své děti v ukrajinských on-line školách.

Vláda uvolní jako první okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi průměrně čtyřicet tisíc korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro konkrétní domácnost. Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Po jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Celá Opava, včetně zaplavených oblastí, má znovu elektřinu. Dlouhodobý výpadek dodávky se týkal zhruba osmnácti tisíc lidí a dvou tisíců nemovitostí, řekl mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný. Bez proudu bylo do soboty například celé sídliště Kateřinky s dvanácti tisíci obyvateli nebo lidé v částech Vávrovice a Držkovice. Krátkodobé výpadky ale postihovaly celé město. Obnovit dodávky elektřiny téměř do všech domácností se podařilo také v Bohumíně na Karvinsku. Problémem pro město ale zůstává teplo a teplá voda – tam může obnova dodávek trvat i několik týdnů.

Přes 490 škol ve čtvrtek opět dostalo výhrůžný e-mail, uvedla policie na síti X. Závažnost hrozby považuje za velmi nízkou. Postupovat bude jako v předchozích dnech, kdy se snažila co nejméně narušit výuku. V úterý dostaly stovky škol v celém Česku oznámení, jehož autor hrozil, že jsou zaminované. Ve středu některé obdržely e-mail vyhrožující výbuchem. Podobným výhrůžkám čelí také školy na Slovensku.

Policie podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pracuje s větším počtem vyšetřovacích verzí v souvislosti s výhrůžkami školám v posledních dnech. Vyměňuje si také poznatky se slovenskými kolegy, kteří se potýkali s podobným problémem, uvedl Rakušan po středečním zasedání vlády. Výhrůžky výbuchem se podle něj v úterý týkaly šesti set škol a ve středu čtyř set zařízení. Šlo o základní i střední školy a státní i soukromé subjekty, doplnil.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Se začátkem školního roku některé školy doplňují počty asistentů pedagoga. České televizi to potvrdili oslovení ředitelé základních škol. Minulý školní rok v Česku přibylo téměř čtyři tisíce žáků s nárokem na asistenta. Podle Asociace ředitelů základních škol je pozice asistentů pedagoga spíše vstupní branou do nového oboru a školy zatím nemají možnost zajistit jim stálé místo v personálu školy.

Se začátkem školního roku řada dětí do klasických lavic neusedne. Stále populárnější mezi rodiči je domácí vzdělávání. Podle statistiky ministerstva školství se za minulý školní rok individuálně vzdělávalo skoro sedm tisíc žáků základních škol. Řada z nich se přitom neučí doma, ale ve skupinách – takzvaných komunitních školách. Jejich obliba podle Asociace domácího vzdělávání roste.

Letošní letní olympijské hry v Paříži se Česku nevyvedly, shodli se předseda České unie sportu Miroslav Jansta a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Podle nich je znát, že je český sport v problémech, které je třeba řešit. Oba si také například myslí, že by bylo vhodné zlepšit kondici dětí a jejich vztah ke sportu, aby vznikalo více nových sportovních talentů.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na vládě podpoří záměr navýšit platy ve veřejném sektoru od září až o deset procent. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Růst by se měl podle návrhu ministerstva práce totiž dotknout i zaměstnanců ve školství, jako jsou kuchařky nebo školníci. Na příští rok pak chce Bek pro svůj resort desítky miliard navíc, kromě jiného i na stavbu škol.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Třetina školáků v Česku nemá žádnou výuku venku. Mimo třídy se více učí mladší žáci. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Školák v Česku přitom tráví denně na čerstvém vzduchu zhruba dvě hodiny, což je zhruba stejně jako před devíti lety. Ukázal to průzkum agentury STEM pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation.

Školy se opět mohou hlásit do projektu Obědy pro děti, který pomáhá s úhradou rodinám v nouzi. Ministerstvo školství na něj letos vyhradilo 60 milionů korun. Částka je o něco menší než loni, ostatní pravidla ale zůstávají stejná.

Slezština je hrubá a zatím nepříliš spoutaná pravidly. Stále se mění a různí se region od regionu. Dříve byla pokládaná za pouhý dialekt polštiny, od pátku má ale blíže k přiznání statutu regionálního jazyka. V přelomovém hlasování – už osmém takovém v historii – to schválil polský Sejm. Slezština tak dostává šanci například na zápis do školních osnov.

Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.