Školy

Ministerstvo školství doposud nemělo žádný přehled o tom, jak školy upravují používání mobilů během vyučování. Rozeslalo proto dotazníky do základních a středních škol i na konzervatoře. Předběžná data říkají, že většina zařízení už k nějaké formě omezení přistoupila. Březnový průzkum naznačuje, že pro jsou zhruba čtyři pětiny rodičů.

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.

Podle ředitelky Gymnázia Nad Štolou Renaty Schejbalové je přirozené, že mladý člověk během přijímacích zkoušek – první životní zkoušky – cítí nervozitu. Zmínila, že někteří rodiče tlačí víc, než by museli. „Rodiče musí s přesvědčením říkat sami sobě to, co by rádi, aby od nich vnímaly jejich děti: ‚Uděláme, co můžeme, a přijmeme výsledek jako ve sportu‘,“ řekl dětský psycholog Jaroslav Šturma. Připomněl, že i když nevyjde vybraná škola, tak budou další možnosti. „Je důležité, aby rodiče dali svým dětem najevo, že ať dopadneme, jak dopadneme, tak jsme s tebou a máme tě rádi,“ dodal. Do prvního kola přijímacích zkoušek se v roce 2026 hlásí 156 tisíc uchazečů. Největší převis poptávky je u víceletých gymnázií a lyceí, u čtyřletých oborů jsou kapacity větší než počet uchazečů.

Česká školní inspekce (ČŠI) v posledních letech zaznamenává enormní nárůst stížností. Od září se na ni obrátili rodiče téměř v patnácti stech případech a inspektoři očekávají, že číslo ještě poroste. Spoustě konfliktů by ale podle ČŠI i odborníků šlo předejít, případně je řešit pouze v rámci školy. Za konflikty či neshodami totiž často stojí špatná komunikace či nejasně nastavená očekávání mezi školou a rodiči.

Stále více dětí školou povinných se učí doma. V posledním školním roce do režimu domácího vzdělávání nastoupilo přes sedm a půl tisíce žáků. To je podle dat ministerstva školství (MŠMT) nejvyšší číslo od roku 2005, kdy byla tato forma výuky oficiálně zavedena. Tehdy se cestou individuálního vzdělávání vydalo pouze 546 dětí. Za stoupajícím trendem může stát celkově větší počet žáků základních škol či psychické problémy dětí. I přes svou nejednotnou formu je tato možnost nenároková a děti i tak absolvují povinné přezkoušení.

Stále více švýcarských kantonů zakazuje ve školách chytré telefony kvůli obavám z jejich dopadu na soustředění a sociální interakce. Lidé, kteří každý den stojí před třídou, ale nejsou přesvědčeni, že plošné zákazy jsou správným řešením.

Estonsko hledá nová řešení pro modernizaci stárnoucích školních budov ze sovětské éry. Cílem je vytvořit veřejně dostupný soubor nástrojů, který v budoucnu usnadní jejich rekonstrukce.

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.

Na letošní Stezku Českem pro školy se už přihlásilo přes 130 škol s více než třemi tisíci dětmi. Zakladatel projektu Martin Úbl očekává až pět tisíc žáků. Stezka Českem pro školy je obdobou již známé pohraniční trasy rozdělené na dvacet etap. Projekt radí druhým rokem školám, jak putování horskou přírodou zorganizovat, nabízí předdomluvené ubytování a informace o vzdálenostech i převýšení. Letos je novinkou etapa v Beskydech, o kterou má zájem pětina přihlášených škol.

V České republice se ve školních jídelnách denně připraví více než jeden a půl milionu obědů. Přibližně osm až deset procent si ale žáci nevyzvednou. Podle průzkumu agentury Ipsos vzrostl v některých jídelnách počet nevydaných porcí poté, co se změnily jídelníčky podle loňské novely vyhlášky o školním stravování. Aby školy nemusely pokrmy vyhazovat, nabízejí je například v projektu Zachraň oběd, jihlavská Střední škola stavební nově v krabičkách v automatu.

Na středních školách v pátek začínají jednotné přijímací zkoušky, druhý termín pro uchazeče o čtyřleté maturitní obory a nástavby je v pondělí. Meziročně se k jednotné přijímací zkoušce na čtyřleté obory podle dat Cermatu přihlásilo o zhruba 1640 uchazečů méně, letos jich je kolem 96 450. Uchazeči o víceletá gymnázia budou jednotnou přijímací zkoušku konat příští týden v úterý a ve středu. Celkem bude letos jednotnou přijímací zkoušku podle dat Cermatu skládat zhruba 122 400 žáků, o 2200 méně než loni.

Čtvrtina Čechů se hýbe méně než jednou měsíčně. Přibývá přitom těch, kteří za hlavní bariéru označují finanční náročnost sportů a v žebříčku oblíbenosti tak vedou dál outdoorové aktivity, například turistika nebo cyklistika, vyplývá z pravidelného průzkumu společnosti Multisport. Na druhé straně ale narostla i skupina lidí, kteří jsou ochotní vydat za sport měsíčně přes 1500 korun a zvedají návštěvnost posiloven. Polovina dětí pak podle průzkumu nemá pravidelný pohyb – některé školy proto zkouší tělesnou výchovu každý den.

Loni se v Česku narodilo 77 600 dětí, nejméně v historii statistického zjišťování sahajícího do roku 1785, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Porodnost v zemi klesá čtvrtým rokem po sobě. Počet obyvatel v minulém roce přesto vzrostl o zhruba 6300 na bezmála 10,916 milionu, přírůstek nicméně zajistila jen zahraniční migrace. Meziročně ubylo sňatků, zatímco úmrtí a rozvodů mírně přibylo. Téměř polovina dětí se rodí mimo manželství.

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.

Demografické rozdíly se propisují i do českého školství, upozorňuje nezisková organizace EDUin. Vzdělávací systém čelí historicky nejnižší porodnosti, zároveň v některých, zejména velkých městech kapacity škol nestačí. To jen prohlubuje nerovnosti mezi regiony. Pomoci by mohlo slučování či zakládání svazkových škol, shodli se účastníci kulatého stolu pořádaného organizacemi SKAV a EDUin. Zaznělo rovněž, že pokles počtu dětí by také mohl být příležitost pro zkvalitnění výuky.

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.

Na severovýchodě Spojených států jsou po sněhové bouři nadále desetitisíce lidí bez proudu. Celý region se potýká s nízkými teplotami a pokračuje v odklízení desítek centimetrů sněhu. Bouře, která na východní pobřeží dorazila v neděli večer místního času, byla nejsilnější v pondělí. Počasí si vyžádalo nejméně jednu oběť. Ve středu má region zasáhnout další sněhová bouře menšího rozsahu.

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.

Blížící se čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu připomene v Česku řada akcí. Například v sobotu se sejdou lidé v Praze na Staroměstském náměstí, shromáždění se zúčastní i prezident Petr Pavel. V Hradci Králové si budou moct zájemci vyzkoušet pletení maskovacích sítí, v Liberci symbolicky ozdobí Strom Naděje. Chybět nebudou ani benefiční koncerty, výstavy, filmy i každoroční speciální vysílání Operace Naděje pořádané organizací Dárek pro Putina.