Školy

Slezština je hrubá a zatím nepříliš spoutaná pravidly. Stále se mění a různí se region od regionu. Dříve byla pokládaná za pouhý dialekt polštiny, od pátku má ale blíže k přiznání statutu regionálního jazyka. V přelomovém hlasování – už osmém takovém v historii – to schválil polský Sejm. Slezština tak dostává šanci například na zápis do školních osnov.

Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Vláda Donalda Tuska vydala nařízení, které na základních školách v celém Polsku od začátku dubna zásadně omezuje zadávání domácích úkolů. Změna má reformovat systém vzdělávání a jeho příliš velký důraz na plnění povinnosti, a naopak malou kreativitu. Ministryně školství zároveň věří, že to zlepší duševní zdraví školáků. Podle kritiků je ale rozhodnutí příliš radikální a jeho zavedení neprovázela hlubší odborná diskuse.

Nový rámcový vzdělávací program pro školy by měl přispět ke snižování nerovností ve vzdělávání a posílit výuku zaměřenou na dovednosti, řekl k zahájení veřejné konzultace tohoto programu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Větší důraz by se měl klást na aktivní práci s informacemi a hledání souvislostí. Odborníci i veřejnost se nyní mohou k návrhu vyjádřit, čas na to mají do konce května.

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Téměř čtvrtina dětí nastupuje do základních škol později, než by měla. Ministerstvo školství připravilo návrhy, jak počty odkladů snížit. Rozeslalo je zástupcům koalice, kteří mají řešení vybrat v řádu týdnů. Může dojít i k úplnému zrušení odkladů. Přenést vše do praxe podle resortu ale potrvá roky.

Česká armáda se své poslání snaží přiblížit i nejmenším. Využila proto výročí čtvrtstoletí vstupu do Severoatlantické aliance a připravila pro základní školy akci Den s armádou. Program staví na praktických ukázkách, při kterých si děti samy řadu dovedností osvojí.

Dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu chodí do tuzemských škol skoro padesát tisíc ukrajinských dětí, které utekly do Česka. Jen polovina z nich ale prošla speciálními hodinami češtiny, na které mají v prvním roce nárok všichni cizinci. Část dětí pak vzdělávací systém opouští předčasně.

Část ministrů chce pro své resorty víc peněz. Na mimořádné jednání vlády o změnách v letošním státním rozpočtu přišli s požadavky na přidání šéfové školství, vnitra i místního rozvoje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změny rozpočtu připadají v úvahu, avšak jeho strana i koaliční TOP 09 trvají na tom, že je nezbytné dodržet plánovaný schodek.

Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.

K řešení nepokrytých úvazků asi dvou tisíc nepedagogických pracovníků je potřeba 800 milionů korun, prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po pondělním jednání se zástupci školských odborů a asociací sdružující ředitele škol rovněž pronesl, že na posílení rozpočtu regionálního školství se musí dohodnout vládní koalice. Její setkání se podle Beka uskuteční v úterý.

Spolu s růstem nákladů se letos opět navýšily ceny školních lyžařských kurzů. V průměru se zvedly asi o čtvrtinu, částka se pohybuje v rozmezí od zhruba 3500 do 8500 korun. Některé školy na zdražení reagují zkrácením kurzů. Zájem o ně mezi studenty přesto zůstává zhruba stejný.

Pravidla podpory rodin v nouzi, které žádají o dotované obědy ve školních jídelnách, se nemění. Obavy vyvolala dotační výzva ministerstva školství, která vyčlenila z pomoci rodiče v exekuci, insolvenci nebo pobírající dávky pěstounské péče. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale tyto podmínky záhy zase zrušil.

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

Ve společnosti je mnoho mladých lidí psychicky rozhozených, na čemž se podepsaly události kolem covidu, ale i rodina a stav společnosti obecně, míní kněz, teolog a filozof Tomáš Halík. V pořadu Události, komentáře podotkl, že pokud člověku schází jakási vnitřní imunita, může propuknout skryté zlo, které v mnohých lidech je. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa prohlásil, že jde o příznak toho, v jakém stavu se společnost nachází. Vidí také problém například v neodpovědnosti za to, co se sdílí na sociálních sítích. Halík a Baxa se v debatě sešli po tragické střelbě na pražské filozofické fakultě.

Na libereckých základních školách by se v daleko větší míře měly prosadit dobrovolné domácí úkoly. Projekt má vychovávat děti k zájmu o vlastní vzdělávání, ale také respektovat jejich volný čas. Zapojily se ale zatím jen dvě školy.

Rozbory, které provádějí hygienici, ukázaly, že voda, která teče z kohoutků v některých školách v Olomouci, obsahuje nadlimitní koncentraci olova. Děti a učitelé musejí pít vodu z náhradních barelů, nebo si ji nosí z domova. Město už řeší výměnu starých závadných rozvodů.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.

Kvůli stávce se v pondělí neučilo na asi sedmdesáti procentech českých škol. Mnozí rodiče se tak potýkali s tím, jak se v pracovním dni postarat o své děti. Pomáhali příbuzní i zaměstnavatelé. Stejný problém ale měly některé školy, na kterých stávkovala třeba jen část zaměstnanců. Například základní škole ve Velkém Březně na Ústecku vyšla vstříc místní restaurace a nahradila na den školní jídelnu.

Do pondělní stávky se v různé míře zapojí více než polovina základních a středních škol v Česku. Některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném režimu, uvedla mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že stávce ve školství, kde vláda meziročně zvyšuje rozpočet a učitelům garantuje plat na 130 procentech průměrné mzdy, nerozumí. Školské odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol na pondělí 27. listopadu.