Kontrolou pražských hygieniků neprošla v letošním prvním pololetí zhruba pětina kontrolovaných školních kuchyní, jídelen a bufetů. Při 206 kontrolách zjistili 41 pochybení. Je to více než v prvním pololetí roku 2025, kdy zkontrolovali 298 zařízení a našli 27 problémů. Hygienici rovněž zjistili, že více než polovina odebraných vzorků v jídelnách překročila limity cukru v nápojích a soli v polévkách. V meziročním srovnání počet přeslazených nápojů stoupl a množství přesolených polévek kleslo.
Bilanci, že pětina školních jídelen a bufetů v metropoli neprošla kontrolou, okomentovala mluvčí pražské hygienické stanice (HSHMP) Petra Batók. „Meziroční srovnání ukazuje, že naše přítomnost v terénu je stále velmi potřebná. Zatímco v prvním pololetí 2025 jsme pochybení zaznamenali u devíti procent kontrol, letos v prvním pololetí skončila s výhradami téměř každá pátá provozovna, konkrétně 19,9 procenta,“ sdělila.
Více odhalených závad podle hygieniků souvisí zřejmě s tím, že se letos zaměřili také na školní bufety a ostatní služby pro rodiny s dětmi, mezi něž patří třeba dětské skupiny, lesní školky nebo různé kluby.
„Tyto provozy jsou rizikovější, a to zejména z důvodu častějšího střídání personálu a s tím spojené nižší úrovně hygienického povědomí,“ vysvětlila ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých HSHMP Anna Füleová. Doplnila, že u školních bufetů inspektoři kontrolovali také plnění takzvané pamlskové vyhlášky, při čemž naráželi na prodej nepovoleného sortimentu.
Hygienici řešili nedostatečný úklid či nedodržování skladovacích podmínek
Nejčastěji hygienici narazili na nedostatečný úklid, v některých případech spojený s výskytem hmyzu. Častým problémem byla i nedostatečná údržba vybavení, například poškozené povrchy nebo odlupující se nátěry polic. Odhalili také nedodržování skladovacích podmínek a rizikové křížení čistého a nečistého provozu, kdy mohou být kontaminovány potraviny, které se už dále nevaří.
Hygienici také prověřovali osmnáct podnětů od veřejnosti na nedodržování pravidel ve školních jídelnách a dalších místech, kde se děti stravují. Z nich byly dva oprávněné a tři částečně oprávněné.
„Ačkoliv většina personálu odvádí poctivou práci, zjištěné prohřešky, ať už jde o čistotu, údržbu, nebo nedodržení správné teploty jídla, mohou přímo ohrozit zdraví těch nejmenších. Právě proto bereme dohled nad školním stravováním jako klíčovou prevenci a v kontrolách budeme se stejným nasazením pokračovat,“ zdůraznila Batók.
Překročení limitů cukru a soli
Hygienici také na základě odebraných vzorků v jídelnách odhalili, že 51 procent nápojů obsahovalo příliš mnoho cukru. Nadměrné množství soli naměřili u 62 procent polévek. V roce 2025 překročilo limit cukru v nápojích 33 procent vzorků a limit soli v polévkách 79 procent vzorků.
„Naším hlavním záměrem není školní jídelny trestat, ale ukázat personálu cestu ke zdravějšímu vaření bez kompromisů v chuti,“ podotkla Füleová.
Doporučený limit pro cukr v nápojích je nejvýše dva gramy na sto mililitrů nápoje. Ten splnilo 26 z 53 odebraných vzorků. „Nejvýraznější překročení bylo zaznamenáno ve školní jídelně při základní škole v Praze 4. V podávané meltě s mlékem laboratorní rozbor prokázal třináct gramů cukru na sto mililitrů nápoje, což představuje téměř sedminásobné překročení doporučené hodnoty,“ přiblížila Batók.
U polévek by koncentrace soli neměla překročit 0,4 procenta. Z 45 vzorků splnilo tento limit 17. Koncentraci nad 0,8 procenta, která je považovaná za vysokou, naměřili hygienici u pěti polévek. „Vůbec nejvyšší hodnota, jedno procento soli, byla zjištěna v luštěninové polévce v základní škole v Praze 8. Jediná porce této polévky tak pokryla čtyřicet procent celodenní doporučené dávky soli dítěte,“ sdělila Batók.
Nejčastější příčinou jsou průmyslově vyráběná ochucovadla
Nejčastější příčinou překračování limitů cukru a soli je podle hygieniků to, že kuchaři a kuchařky používají průmyslově vyráběná ochucovadla. Sladké sirupy nedostatečně ředí a u slaných potravin nepřepočítávají množství soli na jednotlivé porce.
„Kuchaři často solí po paměti a bez přesného odměřování, případně sahají po hotových směsích. Přitom stačí sůl přesně znormovat na počet porcí a plnou chuť pokrmům dodat poctivým vývarem, restováním masa a zeleniny na tuku nebo čerstvými bylinkami,“ vysvětlila Füleová.
Základem pitného režimu dětí by podle Füleové měla být čistá kohoutková voda doplněná neslazenými čaji či vodou s ovocem. „Dětské chuťové buňky se rychle adaptují, a pokud jim nabídneme přirozenou chuť surovin, chráníme jejich zdraví do budoucna,“ doplnila.
