Školy strana 2 z 5

Při výběru bot pro školáky odborníci doporučují zaměřit se nejen na velikost, ale i na parametry, jako jsou šířka kotníku, výška nohy či prodyšnost. Pro mladší děti bota do školy nemusí být nijak extra pevná, ale v případě bot, u kterých se očekává větší množství chůze, je naopak podstatné zaměřit se na pevný opatek, říká Tereza Nováková z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Otevřená obuv pro mladší aktivní děti pak může znamenat riziko zranění při běhu. Důležitý je i důkladný výběr obuvi venkovní či sportovní: u ní je obecně důležité zvolit pevný opatek, zároveň musí být obuv flexibilní a umožňovat pohyb přednoží, doplňuje odbornice.

Školáky čeká poslední týden prázdnin a zároveň vrcholí přípravy na výuku. Jde o obzvlášť náročné období pro nízkopříjmové rodiny. Podle průzkumu Asociace neúplných rodin čtyři z deseti rodičů nemají naspořeno vůbec nic, další mají prostředky jen na polovinu výbavy. „Je to jedno z nejexponovanějších období. Máme vysokou potřebu hlavně dětského oblečení – na tělocvik, školy v přírodě,“ uvádí ředitelka Klubu svobodných matek a Oděvní banky Andrea Kaňáková. V Diakonii zase finišují s přípravou sbírky pomůcek – Školákům od srdce. Zapojit se do ní mohou o víkendu dárci v některých obchodních řetězcích i prodejnách.

Všechny školy musí od ledna 2026 na dámských toaletách zajistit menstruační potřeby. Ministerstvo zdravotnictví změní vyhlášku o hygienických požadavcích na školy. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky počítá s ročními výdaji pro základní školu asi 22 500 korun a pro střední školu s převahou dívek 27 tisíc korun.

Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.

V Česku bylo v roce 2024 postaveno více než čtrnáct tisíc rodinných domů, z nichž 1906 byly dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta. Ze dřeva lze ale stavět i veřejné budovy, školy či bytové domy. Konkrétně těch ovšem v Česku zatím vzniká jen velmi málo. Navrhování vícepodlažních dřevěných staveb má za cíl zjednodušit úprava stavební normy, jež vstoupila v platnost prvního srpna.

Když Rusko v roce 2014 spustilo svou agresi proti Ukrajině, kterou před třemi lety ještě vystupňovalo plnohodnotnou pozemní invazí, odůvodňovalo ji – a stále tak činí – mimo jiné nepravdivým tvrzením, že Kyjev zakazuje na svém území ruštinu a že proto musí tamní ruskojazyčné obyvatele chránit. Je to přitom Moskva, kdo na okupované Ukrajině systematicky potlačuje ukrajinskou identitu a jazyk. Nyní se chystá zakázat ukrajinštinu v tamních školách úplně.

Často pomáhají proti šikaně a působí i v rodinách žáků, jejich pole působnosti je však velmi široké. Pozici sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka zakotvuje nyní novela školského zákona. Mnozí lidé ale nevědí, co si pod touto profesí představit, ačkoliv některé školy si již bez nich svůj provoz nedovedou představit. Co je náplní jejich práce a co nejčastěji řeší? Na to odpovídá šéf Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk a také sociální pedagožka Nicola Blábolilová.

Ideologie založené na nedůvěře a nenávisti k ženám v on-line světě získávají celosvětově na popularitě posledních zhruba deset let. Ve Velké Británii se proto rozhodli vydat nové školní pokyny, které mají dětem ukázat, jak se těmto trendům bránit. Rámec výchovy k vztahům, sexu a zdraví (RSHE) si klade za cíl pomoci chlapcům najít pozitivní vzory, a čelit tak rostoucímu šíření sexistického obsahu od influencerů z „manosféry“. Na narůstající problém upozorňují odborníci i v tuzemsku.

Společný policejní tým Česka, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince v rámci vyšetřování bombových výhrůžek školám z loňského září. Informovala o tom slovenská policie, podle které razie začala ve středu ráno. Muž útočil v řadě států Evropy a s největší pravděpodobností byl financovaný z Ruska, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Tuto skutečnost však slovenská policie zamlčela, což podle Denníku N zaskočilo české kriminalisty, kteří měli na vyšetřování dominantní podíl.

Lidé žádající o nepřistěhovalecké vízum do Spojených států typu F, M nebo J jsou vyzýváni, aby upravili nastavení soukromí na všech svých osobních účtech na sociálních sítích na veřejné. Na síti X to v úterý uvedlo americké velvyslanectví v Praze s tím, že se tak usnadní kontrola před případným vstupem do USA.

O přípravné třídy pro děti s odkladem základní školní docházky stojí stále více rodičů, potvrdili ČT oslovení ředitelé, vedoucí pedagogicko-psychologických poraden (PPP) i analytička neziskové organizace EDUin. Podle ministerstva navštěvovalo ve školním roce 2024/2025 přípravné třídy přes sedm tisíc dětí. Pro příští rok evidují některá zařízení vyšší zájem, někde už jsou kapacity naplněné. Stát chce od roku 2029 přípravné třídy zrušit, novela čeká na podpis prezidenta.

Inkluzi v Česku zavedla legislativa v roce 2005. Reálná situace však není jednoduchá ani po dvaceti letech. Systém mnohdy naráží na nedostatečné kapacity, situace se ale liší kraj od kraje. Rodiče mají problém umístit do speciálních škol děti se středně těžkým či těžkým postižením a ty pak končí v běžné základní škole, což je mnohdy nevyhovující. Není to o penězích, tvrdí zástupci odborné veřejnosti s tím, že je potřeba tlačit na zřizovatele.

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.

Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.

České školy čelí dalšímu zhoršení nedostatku kvalifikovaných učitelů. O tom, jak trend zvrátit, co by se mělo zlepšit či co už Česko pro zatraktivnění oboru dělá, diskutovali účastníci z řad odborné veřejnosti na debatě s názvem Kdo bude učit naše děti aneb inventura sboroven, kterou pořádala iniciativa Začni učit! Diskutující se shodli, že společnost vnímá učitelství jako vážené povolání, ale nikoliv příliš atraktivní. V této rychle se měnící době jsou navíc na učitele kladeny vysoké nároky.

Jednotná přijímací zkouška spíše třídí žáky podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů, tvrdí zpráva České školní inspekce, kterou představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na střední školy, dosahují podobných výsledků u maturity, uvedl.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Slohové práce, prezentace, referáty, čtenářské deníky i slovní úlohy. Už na základních školách často dělá za děti domácí úkoly umělá inteligence (AI). Vyplývá to z odpovědí ředitelů vybraných základních škol, přiznání rodičů i výpovědí oslovených odborníků na vzdělávání. Podle podzimního výzkumu Univerzity Palackého (UPOL) využilo ke generování celého domácího úkolu umělou inteligenci osmadvacet procent žáků do čtrnácti let věku.

Výbušná zpráva tajných služeb ve Francii znovu otevřela debatu o politickém islámu. Odtajněný dokument tvrdí, že se Muslimské bratrstvo snaží narušovat francouzskou společnost a zavádět islámské právo šaría. Cílí přitom na mešity, školy a kulturní i sportovní asociace. Ovlivnit se údajně snaží také evropské instituce.

Šestnáctiletí v Česku mají ve srovnání s Evropou nejvíce zkušeností s užíváním konopí, na druhém místě jsou pak v užívání návykových látek obecně, na třetím místě v užívání alkoholu. Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová volá po prevenci v řadách rodičů. „Ti formují postoje dospívajících,“ zdůrazňuje.

Uchazeči o studium na střední škole se mohou hlásit do druhého kola přijímacího řízení. Web ČT24 připravil mapu všech středních škol v Česku, které mají volná místa pro druhé kolo. V prvním kole se letos dostalo asi 93,6 procenta žáků, kteří se hlásili z deváté třídy – nepřijatých je tak po prvním kole asi 6400 deváťáků, vyplývá z dat ministerstva školství.

V Česku roste popularita alternativních maturitních zkoušek, které mohou nahradit vybrané maturitní předměty ve školní části zkoušky. České televizi to potvrdil Patrik Kubas z ministerstva školství. Jde například o mezinárodní jazykové certifikáty a mezinárodně uznávané zkoušky z odborných předmětů, školy ale využívají i vlastní projekty či absolventské práce. Poslanci budou v nejbližších dnech projednávat zavedení dalších možností.

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.