Všechny školy musí od ledna 2026 na dámských toaletách zajistit menstruační potřeby. Ministerstvo zdravotnictví změní vyhlášku o hygienických požadavcích na školy. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky počítá s ročními výdaji pro základní školu asi 22 500 korun a pro střední školu s převahou dívek 27 tisíc korun.
„Menstruace není volba, ale přirozená součást života a žádná studentka by kvůli ní neměla odcházet domů, improvizovat s toaletním papírem nebo se stydět požádat o pomoc,“ odůvodnil Válek.
Vybaveny těmito potřebami musí být všechny toalety, které navštěvují žákyně starší devíti let. Hranice podle něj byla vybrána proto, aby školy nemohly vynechat toalety určené pro dívky na prvním stupni základních škol. Za celý rok půjde podle dřívějších propočtů v celém tuzemsku asi o 120 milionů korun, které musí školy dát ze svých rozpočtů. „Nejčastěji k první menstruaci dochází ve věku jedenáct až dvanáct let,“ dodal ministr. Vysokých škol se vyhláška netýká.
Vyhláška, která byla loni novelizovaná, v příloze číslo jedna uvádí, že toalety musí být vybaveny „prostředky pro hygienické mytí a hygienické osušení rukou a toaletním papírem“. Podle odborníků využívají volně dostupné vložky nejen dívky ze sociálně slabých rodin, ale i ostatní, které menstruaci dostanou nečekaně nebo nemají náhradní menstruační potřeby.
Evropský parlament ve svém usnesení z ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňové politice uvedl, že menstruační chudoba v EU zůstává nevyřešeným problémem a podle odhadů si každá desátá dívka nemůže hygienické potřeby dovolit.
Česko patří s jednadvacetiprocentním zdaněním mezi země s nejvyšší daní z přidané hodnoty (DPH) na menstruační potřeby. Podle informací, které zazněly na pátečním semináři, se na ní ročně vybere 150 až 300 milionů korun. Vyšší DPH má například Maďarsko (27 procent), naopak nižší má Slovensko (9,5 procenta) a Německo (sedm procent). Ve Velké Británii a Irsku, kde jsou zároveň vložky zdarma ve školách, je DPH nulové.
Potřeby některé školy již zajišťují, někde jsou však proti
Brněnští zastupitelé schválili pilotní projekt, jenž zajistí bezplatné menstruační vložky, již v březnu. Cílem je zvýšit pohodlí dívek, přispět k destigmatizaci menstruace a minimalizovat riziko menstruační chudoby. Město vybralo firmu, jež potřeby přibližně za 800 tisíc korun dodá. Mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek řekl, že o ně projevilo zájem 56 z 65 státem zřizovaných základních škol. Od příštího roku projekt počítá s celoplošnou distribucí menstruačních potřeb do všech škol.
„Zajištění potřeb vnímám pozitivně a trochu se divím, že to nenastalo již dávno. Toaletní papír si přece také nenosíme. Myslím, že to pomůže žákyním k tomu, aby se cítily bezpečněji a v náročnějším období se nebály chodit do školy,“ uvedl Martin Vrubel (KDU-ČSL), místostarosta části Brno-střed, kde je jedenáct základních škol. Ideální by podle něj bylo, aby měl distribuci na starost magistrát, a opatření tak bylo ve všech školách stejné. „I kdybychom si to ale řešili sami, tak to není problém,“ dodal.
Na povinnost zajistit na dámských toaletách menstruační potřeby jsou připravené i základní školy ve Zlíně, řekla náměstkyně zlínského primátora Martina Hladíková (ODS). Dosud byla ve škole vždy osoba, k níž si v případě potřeby mohly dívky pro menstruační potřeby přijít. Školačky o této možnosti věděly. V případě nízkopříjmových domácností se spolupracovalo s charitami či potravinovými bankami. Nyní školy rozmístí košíky s vložkami na toalety. Začnou s tím v září.
Proti změně vyhlášky je ale například vedoucí školského odboru jihlavské radnice Tomáš Koukal. „Osobně se k tomu stavím velmi negativně, je to zase diktát shora. Řešili jsme to s řediteli škol jen formou e-mailové komunikace. Většina ředitelů se k tomu staví podobně stejně negativně jako já,“ řekl. Nelíbí se mu, že pořízení pomůcek budou hradit zřizovatelé, a nesouhlasí s argumentací, že by pomůcky zdarma snížily absence žákyň.
„Když ta děvčata mají na mobilní telefony, umělé nehty a cigarety, myslím si, že mohou mít i na základní hygienické potřeby,“ dodal Koukal. Spíše negativně se ke změně staví i starosta Kolína Michael Kašpar (Změna pro Kolín). „Osobně si nemyslím, že je to nezbytně nutná věc, kterou by měly zajišťovat školy, například obědy pro sociálně slabší, to je něco jiného,“ věří.
