Ženy během menstruace reagují přesněji a rychleji, ukázala studie

Mnoho žen uvádí, že jsou během menstruace unavené a pomalé, jejich reakce jsou ale ve skutečnosti rychlejší, napsal list The Times s odkazem na studii, která doplňuje souvislosti mezi menstruačním cyklem a fyzickou a duševní výkonností.

Až 87 procent fotbalistek podle dřívějšího výzkumu uvedlo, že se během menstruace cítí méně výkonné a více unavené. Studie také ukázala, že u předních hráček byla šestkrát vyšší pravděpodobnost svalového zranění v šesti dnech předcházejících periodě ve srovnání s obdobím samotným. Vědci z londýnské University College London (UCL) se proto rozhodli prozkoumat, jak jsou v různých obdobích cyklu ovlivněny reakční časy a „duševní hbitost“ žen.

Do experimentů zahrnuli autoři studie 241 osob, včetně 105 menstruujících žen, a podrobili je kognitivním testům, které měly napodobit „mentální procesy typické pro týmové sporty“. Testy provedli dvakrát s odstupem 14 dní, přičemž údaje získali z aplikace pro sledování menstruace, která zaznamenává okamžik menstruačního cyklu žen.

V jednom testu vědci účastníkům studie ukázali usmívající se nebo mrkající obličeje a požádali je, aby stiskli mezerník na klávesnici pouze tehdy, když uvidí smějící se obličej. Tím se testovala jejich „pozornost, reakční doba a přesnost“. Ve druhém experimentu měli za úkol identifikovat a otáčet zrcadlově obrácené obrázky, aby se zhodnotilo jejich „prostorové poznávání“. Při třetím testu, který se týkal prostorového načasování, sledovali pohybující se míčky, které mířily proti sobě, a museli kliknout na obrazovku přesně v okamžiku, kdy se srazily.

Vědci nezjistili žádný rozdíl v přesnosti a reakční době ani u mužů, ani u žen, které užívaly hormonální antikoncepci. Menstruující ženy však podávaly nejlepší výkony v době, kdy měly menstruaci, přestože uváděly, že se cítí hůře.

Rozdíl mezi otřesem mozku a menším zraněním

„Přestože účastnice uváděly, že se během menstruace cítí hůře, a vnímaly, že to negativně ovlivňuje jejich výkon, jejich reakční časy byly rychlejší a dělaly méně chyb,“ shrnuli výzkumníci.

Reakční časy byly pomalejší – asi o deset až 20 milisekund – během luteální fáze, která začíná ovulací a trvá 12 až 14 dní do začátku menstruace. V této fázi sportovkyně také nejčastěji utrpí svalová zranění. Vědci uvedli, že pomalejší reakční doba v tomto období může vysvětlovat vyšší míru zranění. Výzkum ukázal, že zpoždění reakční doby o pouhých deset milisekund může znamenat rozdíl mezi otřesem mozku a méně závažným zraněním.

„Překvapivé je, že výkonnost účastnic studie byla lepší, když měly menstruaci, což zpochybňuje to, co ženy a možná i společnost obecně předpokládají o schopnostech právě v tomto období,“ řekla hlavní autorka studie Flaminia Roncaová. „Doufám, že to bude základem pro pozitivní rozhovory mezi trenéry a sportovci o vnímání a výkonnosti: to, jak se cítíme, ne vždy odráží to, jak výkon podáváme,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 39 mminutami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 1 hhodinou

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 2 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 15 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 17 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 20 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.