Ženy během menstruace reagují přesněji a rychleji, ukázala studie

Mnoho žen uvádí, že jsou během menstruace unavené a pomalé, jejich reakce jsou ale ve skutečnosti rychlejší, napsal list The Times s odkazem na studii, která doplňuje souvislosti mezi menstruačním cyklem a fyzickou a duševní výkonností.

Až 87 procent fotbalistek podle dřívějšího výzkumu uvedlo, že se během menstruace cítí méně výkonné a více unavené. Studie také ukázala, že u předních hráček byla šestkrát vyšší pravděpodobnost svalového zranění v šesti dnech předcházejících periodě ve srovnání s obdobím samotným. Vědci z londýnské University College London (UCL) se proto rozhodli prozkoumat, jak jsou v různých obdobích cyklu ovlivněny reakční časy a „duševní hbitost“ žen.

Do experimentů zahrnuli autoři studie 241 osob, včetně 105 menstruujících žen, a podrobili je kognitivním testům, které měly napodobit „mentální procesy typické pro týmové sporty“. Testy provedli dvakrát s odstupem 14 dní, přičemž údaje získali z aplikace pro sledování menstruace, která zaznamenává okamžik menstruačního cyklu žen.

V jednom testu vědci účastníkům studie ukázali usmívající se nebo mrkající obličeje a požádali je, aby stiskli mezerník na klávesnici pouze tehdy, když uvidí smějící se obličej. Tím se testovala jejich „pozornost, reakční doba a přesnost“. Ve druhém experimentu měli za úkol identifikovat a otáčet zrcadlově obrácené obrázky, aby se zhodnotilo jejich „prostorové poznávání“. Při třetím testu, který se týkal prostorového načasování, sledovali pohybující se míčky, které mířily proti sobě, a museli kliknout na obrazovku přesně v okamžiku, kdy se srazily.

Vědci nezjistili žádný rozdíl v přesnosti a reakční době ani u mužů, ani u žen, které užívaly hormonální antikoncepci. Menstruující ženy však podávaly nejlepší výkony v době, kdy měly menstruaci, přestože uváděly, že se cítí hůře.

Rozdíl mezi otřesem mozku a menším zraněním

„Přestože účastnice uváděly, že se během menstruace cítí hůře, a vnímaly, že to negativně ovlivňuje jejich výkon, jejich reakční časy byly rychlejší a dělaly méně chyb,“ shrnuli výzkumníci.

Reakční časy byly pomalejší – asi o deset až 20 milisekund – během luteální fáze, která začíná ovulací a trvá 12 až 14 dní do začátku menstruace. V této fázi sportovkyně také nejčastěji utrpí svalová zranění. Vědci uvedli, že pomalejší reakční doba v tomto období může vysvětlovat vyšší míru zranění. Výzkum ukázal, že zpoždění reakční doby o pouhých deset milisekund může znamenat rozdíl mezi otřesem mozku a méně závažným zraněním.

„Překvapivé je, že výkonnost účastnic studie byla lepší, když měly menstruaci, což zpochybňuje to, co ženy a možná i společnost obecně předpokládají o schopnostech právě v tomto období,“ řekla hlavní autorka studie Flaminia Roncaová. „Doufám, že to bude základem pro pozitivní rozhovory mezi trenéry a sportovci o vnímání a výkonnosti: to, jak se cítíme, ne vždy odráží to, jak výkon podáváme,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 8 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 9 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 12 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...