Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
„Historicky ten systém (EU ETS – pozn. red.) měl své opodstatnění, ale změnilo se to na kšeftování i těch, kteří nemají povinnost platit za emise,“ prohlásil předseda vlády. Dodal, že Česko bude bojovat, aby s dalšími zeměmi prosadilo podle něj jediný rychlý způsob, jak pomoci evropskému průmyslu, zvláště když lze nyní pozorovat například dopady krize na Blízkém východě.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Bruselu uvedl, že Česko se snaží kvůli změně systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie, a daří se to. Podle něj existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní.
Podle zatím posledního návrhu závěrů čtvrtečního summitu prezidenti a premiéři zemí EU vyzvou na jednání Evropskou komisi, aby do letošního července předložila návrh reformy systému emisních povolenek EU ETS. Komise už dříve uvedla, že plánuje navrhnout reformu systému ve třetím čtvrtletí letošního roku, konkrétní termín ale nezmínila.
Současný systém nedávno Babiš označil za „absolutní katastrofu“, na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.
Cena emisních povolenek v systému EU ETS 1 se aktuálně pohybuje kolem 70 eur za tunu emisí oxidu uhličitého. V minulých týdnech se cena pohybovala zhruba od 69 do 75 eur za tunu. Pro srovnání se cena v letech 2021 a 2022 pohybovala v pásmu 80 až 100 eur za tunu, v letech 2024 a 2025 byla v pásmu 60 až 90 eur za tunu.
Kabinet také dlouhodobě kritizuje rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a vytápění (EU ETS 2). Systém EU ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn má být po ročním odkladu v roce 2028.
Mezi další témata summitu EU bude podle Babiše patřit Ukrajina, Blízký východ, konkurenceschopnost a vnitřní trh, budoucí víceletý finanční rámec po roce 2027, evropská bezpečnost a obrana a migrace.
Nový cizinecký zákon
Vláda na svém zasedání poslala do sněmovny návrh nového cizineckého zákona, který má zrychlit proces povolování a rušení pobytu cizinců v Česku od roku 2029 díky novému digitálnímu systému. Obsahuje také povinnou registraci občanů Evropské unie, kteří v Česku pobývají déle než devadesát dní. Platit má od roku 2030, dosud je pro ně registrace dobrovolná. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu zdůraznil, že předloha nemění podmínky pobytu.
Koalice ANO, SPD a Motoristů současně chystá další změny v pravidlech pro pobyty cizinců. Zatím o nich diskutují ministerstva, dát je do jednoho návrhu dostal do května za úkol resort vnitra.
Vládou projednaný zákon má vedle nového informačního systému zavést větší odpovědnost garantů, tedy lidí, kteří zvou cizince do Česka. Jde například o zaměstnavatele, vysoké školy či sportovní kluby. Budou mít nové ohlašovací povinnosti a údaje o cizincích se budou přes systém sdílet. Návrh přináší i nové podmínky, které umožní zrušit pobyt pachatelům trestných činů a lidem, kteří ohrozí veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost.
Pravidla pro spotřebitelské úvěry
Kabinet rovněž podpořil návrh zákona, podle kterého bude při poskytování spotřebitelských úvěrů zřejmě stanovena horní hranice úročení.
Návrh stanovuje maximální výši nákladů spojených s úvěry na dobu kratší než dvanáct měsíců a na částku do dvaceti tisíc korun. Tento strop započítává paušální částku dva tisíce korun jako náklady spojené s poskytnutím úvěru. K nim se přičte částka, která zohledňuje výši úvěru, dobu, na kterou se čerpá, a maximální možná výše úročení. Tato výše úročení se odvozuje od základní úrokové sazby České národní banky (ČNB).
Pro ostatní spotřebitelské úvěry navržený zákon stanovuje nejvyšší přípustnou roční procentní sazbu nákladů (RPSN). Ta je stanovena jako čtyřnásobek základní úrokové sazby ČNB zvýšené o osm procentních bodů. V situaci, kdy je základní úroková sazba ČNB nižší než čtyři procenta, se pro účely výpočtu RPSN využije hodnota čtyř procent. V současnosti, kdy je základní úroková sazba 3,5 procenta, by tak maximální RPSN byla 48 procent.
Premiér zavedení pravidel považuje za důležitý krok k posílení ochrany spotřebitelů. „Cíl je nastavit férová pravidla, která ochrání lidi před nepřiměřeně drahými úvěry,“ podotkl Babiš. „Nechceme nikoho vytlačit do šedé zóny nebo k nelegálním poskytovatelům úvěrů,“ zdůraznil.
Návrh kritizuje Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ). Podle ní část zejména nízkopříjmových zájemců o úvěr přijde o možnost žádat o něj legální cestou a přesune se na černý trh. Naopak Konsorcium dluhových poraden ČR přijetí zákona vítá jako posílení ochrany spotřebitelů.
Ministři také podpořili plán reformy, který zavádí centrální státní stavební správu. Stávajících 626 stavebních úřadů by se mělo transformovat do Úřadu rozvoje území se čtrnácti krajskými ředitelstvími a dalšími územními a detašovanými pracovišti. V letošním roce se bude připravovat potřebná legislativa. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) prohlásila, že nový model státní stavební správy by měl začít fungovat od roku 2028.
