Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek ETS, uvedl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně na jednodenním neformálním summitu Evropské unie. Na belgickém zámečku Alden Biesen se unijní lídři radili, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.
Podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,5 eura za tunu oxidu uhličitého (CO2). „A průměr letos v lednu je 85 eur. Takže to se nepovedlo,“ poznamenal Babiš. Unijním lídrům rovněž ukázal analýzu, jak se obchodují emisní povolenky na burze, ze které podle něj jednoznačně vyplývá, že ve velkém obchodují banky a spekulanti, zatímco evropský průmysl bankrotuje.
„Můžeme hovořit o konkurenceschopnosti a vnitřním trhu, ale toto (revize systému emisních povolenek, pozn. red.) je to jediné, co dokáže zachránit a pomoci průmyslu okamžitě,“ uvedl Babiš již před zahájením summitu s tím, že prezidenti a premiéři zemí EU samozřejmě mohou diskutovat o odstraňování byrokratických překážek a lepších investičních strategiích, ale budoucí vývoj evropského průmyslu je závislý na ceně energií.
„Že je třeba něco udělat, aby Evropa zůstala konkurenceschopná, už nepochybuje téměř nikdo. Liší se ale názory na to, jakým způsobem to udělat. Dneškem to ale nekončí, budu na tom dál pracovat a přesvědčovat další evropské kolegy o našem návrhu na koalici přátel konkurenceschopnosti, stejně jako o tom, že cestou je právě zásadní změna ETS 1,“ napsal Babiš po skončení summitu na sociální síti X.
Babišovy dopisy evropským lídrům
Babiš se již v dopise, který před summitem poslal politikům napříč EU, vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizoval právě vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádal odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.
Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko. Babiš ve středu povečeřel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci a seznámil ho s českými výhradami vůči ETS. Později premiér poznamenal, že není vyloučena francouzská podpora české snahy.
Unijním lídrům chce Babiš poslat další dopis, ve kterém popíše český plán. „Dne 10. března na summitu ve Francii budu zase za konkurenceschopnost Evropy bojovat,“ dodal s odkazem na mezinárodní jaderný summit, který se koná 10. března v Paříži.
Problém je podle českého premiéra rovněž v tom, že Evropa nemá jednotný energetický trh. Dodal, že v Portugalsku, kde mají moře a slunce, je elektřina levnější než ve Francii, a ještě mnohem dražší je pak v Německu, v Česku či v Estonsku.
„Potřebujeme energetické dálnice, to znamená propojení jednotlivých trhů. U nás hlavně s Německem a Polskem, ale to jsou obrovské investice,“ uvedl Babiš. „Musí pochopit, že každý máme nějaký energetický mix a náš region je o jádru,“ dodal s tím, že Česko potřebuje stabilní příkon elektřiny.
„Děkuji, Draghi, za vaše postřehy“
Na summitu byla součástí ranního bloku debata s italským expremiérem Mariem Draghim, který je autorem zprávy o konkurenceschopnosti.
„Děkuji vám, vážený Mario Draghi, za vaše postřehy ohledně toho, co musí Evropa udělat, aby posílila svou konkurenceschopnost – v oblasti energetiky, kapitálových trhů, strategických odvětví a dalších klíčových oblastech,“ uvedl předseda Evropské rady António Costa. Dodal, že Draghi do debaty vnesl nový úhel pohledu.
Ekonom a bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Draghi podle nejmenovaného zdroje ČTK hovořil o zhoršení evropského hospodářského prostředí od roku 2024, kdy publikoval zprávu o konkurenceschopnosti.
„Zaměřil se na několik klíčových témat: nutnost snížit překážky na jednotném trhu, fragmentaci akciových trhů a úsilí o mobilizaci evropských úspor, ceny energií, možnost cílené evropské preference v některých odvětvích a konečně na rozhodovací proces, možnost posílené spolupráce s cílem urychlit řešení některých z těchto témat,“ uvedl zdroj pro ČTK.
Diskuze s Lettou
Dopolední blok debat se podle Costy věnoval mimo jiné energetice, kapitálovým trhům a průmyslu. V odpoledním bloku pak lídři diskutovali s italským expremiérem Enricem Lettou.
Letta v roce 2024 na téměř 150 stranách představil sérii opatření, pomocí kterých podle něj mohou evropští lídři zajistit evropskému bloku do budoucna větší prosperitu a bezpečnost. Dosáhnout toho podle Letty mohou prostřednictvím většího sjednocení finančních trhů, digitální komunikační infrastruktury i fyzické infrastruktury, například vysokorychlostních železnic, a zajištěním dostupnějších energií.
Navrhl rovněž zlepšit spolupráci příhraničních regionů, například aby pro občany, kteří v nich žijí, bylo snazší nalézt práci v sousední zemi.
Prohlášení politiků před summitem
Costa před zahájením summitu sdělil, že Evropa potřebuje více a lépe investovat, také je třeba posílit ekonomický růst a pokračovat v proaktivní obchodní politice. „Musíme prohloubit a dokončit náš vnitřní trh, odstranit překážky,“ řekl Costa novinářům. Posílení ekonomického růstu v Evropě je podle něj nezbytné pro prosperitu Unie a udržení současného ekonomického a sociálního modelu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že se chce na summitu věnovat strategiím na snížení cen energií a jednat o společném dluhu. Stejně jako Babiš chtěla jednat o revizi systému emisních povolenek ETS. Český premiér s Meloniovou jednal minulý týden v Římě.
Belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že evropští lídři musí na summitu přijít s konkrétním plánem na krátkodobé posílení ekonomiky bloku. „Pomalost, stagnace a nedostatek pokroku ženou lidi k zoufalství,“ řekl v ranním rozhovoru s belgickým rozhlasem. „Myslím si tedy, že se musíme zaměřit na věci, které se musí stát v krátkodobém horizontu. Musíme co nejdříve představit plán na nadcházející roky a udělat vše, co je nezbytné k udržení konkurenceschopnosti Evropy,“ dodal.
Maďarský premiér Viktor Orbán před summitem prohlásil, že nelze posílat peníze na Ukrajinu, pokud jsou zapotřebí na konkurenceschopnost. Uvedl také, že ruská válka na Ukrajině je špatná pro byznys a je třeba ji ukončit. Rusko zahájilo celoplošnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
