Elysejský palác

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Po celé Francii pokračují protesty proti zvýšení důchodového věku, které se vláda podporovaná prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla prosadit bez souhlasu poslanecké sněmovny. Po čtvrtečním oznámení tohoto postupu zesílily při demonstracích výtržnosti a policie v noci na sobotu po nových střetech zatkla další desítky lidí. Úřady v Paříži preventivně zakázaly shromážďování v okolí Národního shromáždění a Elysejského paláce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu promluvil před britským parlamentem, setkal se s premiérem Rishim Sunakem a následně s králem Karlem III. Londýn už avizoval rozšíření výcviku ukrajinských vojáků i urychlení dodávek vojenské techniky Kyjevu. Pro Zelenského je to teprve druhá zahraniční cesta od začátku téměř rok trvající velké ruské invaze, v prosinci navštívil Spojené státy. Ještě ve středu dorazil také do Paříže, kde jednal s lídry Francie a Německa. Ve čtvrtek se Zelenskyj sejde s představiteli Evropské unie. Podle agentury AFP řekl, že s nimi chce jednat o další vojenské podpoře Ukrajiny včetně dodávek střel dlouhého doletu a bojových letounů.

Nový dokumentární film stanice France 2, který byl odvysílán ve čtvrtek, sleduje cesty francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho diplomatického týmu mezi Paříží a Kyjevem ve dnech, které předcházely ruské invazi na Ukrajinu a následovaly po ní. Přináší také ukázky z nahrávky telefonátu mezi Macronem a ruským vládcem Vladimirem Putinem nedlouho před invazí na Ukrajinu. Média rozhovor označují jako „plný tenze a bizarních momentů“.

Novou francouzskou premiérkou se stala dosavadní ministryně práce Élisabeth Borneová. S odvoláním na Elysejský palác o tom informovala agentura AFP. Je teprve druhou ženou, která byla jmenována do této funkce. V úřadu nahradila Jeana Castexe, jenž stál v čele kabinetu od července 2020 a odpoledne podal demisi.

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron sestavuje novou vládu pro své druhé volební období. Staronový šéf Elysejského paláce má připravený ambiciózní plán reforem, k jejich prosazení ale potřebuje většinu v Národním shromáždění. Volby do něj proběhnou v červnu.

V neděli se ve Francii konaly volby hlavu státu. Do druhého kola postoupil z prvního místa dosavadní centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová vyzyvatelka Marine Le Penová. V 17:00 dosáhla účast 63,23 procenta. První odhady po zavření volebních místností ukazovaly na jasné Macronovo vítězství.

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. Jeho soupeřka to odmítla.

Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl spekulace, že podpora, kterou mu v úterý vyjádřil bývalý konzervativní prezident Nicolas Sarkozy, je výsledkem jejich společné dohody. Sarkozy podpořil Macrona před druhým kolem prezidentských voleb, které se uskuteční 24. dubna, ocenil proevropské postoje a zkušenosti stávajícího prezidenta, které mu prý pomohou zvládnout mezinárodní krizi.

Týden před začátkem prezidentských voleb ve Francii slíbil současný šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron větší sociální spravedlnost a podporu kupní síly v aktuální krizi. Ohlásil také další investice a zlepšení ve zdravotnictví a školství, informovala agentura DPA. Macron je favoritem hlasování, jeho náskok ale klesá.

Ruská bezpečnostní rada se vyslovila pro uznání nezávislosti povstaleckých „lidových republik“ na Donbasu. Podle prezidenta Vladimira Putina padne konečné rozhodnutí v této věci ještě během pondělí. Hlava Kremlu má vystoupit s televizním projevem. Rusko a Washington v zásadě souhlasí s konáním summitu na nejvyšší úrovni. Oznámil to v noci na pondělí Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil jak s Putinem, tak s americkým prezidentem Joe Bidenem. Schůzka Putina a Bidena se však nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý večer v Berlíně sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Informoval je o výsledcích svého pondělního jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a úterní schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Vrcholní představitelé Francie, Německa a Polska prohlásili, že chtějí zabránit válce v Evropě.

Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.

Francie chce koordinovat rozhodnutí o možném diplomatickém bojkotu zimních olympijských her v Pekingu s ostatními státy Evropské unie. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že o případném českém bojkotu rozhodne celá vláda. V pondělí oznámily takový krok Spojené státy, Čína je varovala, že uplatní blíže nespecifikovaná „rezolutní opatření“ a Washington za „své chyby zaplatí“.

Francouzští Republikáni by měli mít v sobotu odpoledne jasno v tom, koho vyšlou do prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Ve druhém kole primárek mají na výběr mezi bývalou ministryní a mezi zastáncem tvrdých opatření proti migrantům. Vítěz bude o přízeň voličů soupeřit nejenom se současným centristickým prezidentem, ale hlavně s dalšími osobnostmi na francouzské pravici.

Bývalý novinář Éric Zemmour potvrdil očekávání a oznámil svou kandidaturu na francouzského prezidenta. Veřejnosti v projevu mimo jiné vzkázal, že chce „zachránit Francii“. Během října a listopadu v několika průzkumech předstihl tradiční představitelku krajní pravice Marine Le Penovou, která už v minulých prezidentských volbách v roce 2017 postoupila do druhého kola.

Elysejský palác už rok používá poněkud změněnou francouzskou vlajku. Modré pole je v námořnickém odstínu místo původního světlejšího. Upozornila na to francouzská stanice Europe 1, podle níž o změně rozhodl loni v červenci prezident Emmanuel Macron.

Francie má za sebou první kolo regionálních voleb. Navzdory předpokladům v něm neuspěli kandidáti Národního sdružení Marine Le Penové, naopak očekávaný propad zažila vládnoucí strana Republika vpřed prezidenta Emmanuela Macrona. Pro blížící se prezidentské volby tak není vyloučeno, že do hry vstoupí někdo třetí.

Francouzská policie ve středu ráno zatkla v Paříži sedm bývalých členů italské krajně levicové organizace Rudé brigády a dalších podobně orientovaných skupin. Po dalších třech lidech pátrá. Osoby byly v Itálii odsouzené za účast na ozbrojených útocích v 70. a 80. letech minulého století, uvedla agentura AFP. O jejich vydání do Itálie teprve rozhodne francouzská justice.

Francouzský soud uznal bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z korupce a obchodování s vlivem. Politikovi uložil tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně s možností žádat o domácí výkon trestu. Sarkozy se proti verdiktu hodlá odvolat. Stal se druhou hlavou státu v moderní francouzské historii, která byla odsouzena za korupci.

Příští francouzská letadlová loď bude mít jaderný pohon, oznámil při představení podrobností o projektu prezident Emmanuel Macron. Její stavba začne na konci roku 2025, o jedenáct let později projde testy a do služby by měla nastoupit v roce 2038. Nahradí stávající jadernou letadlovou loď Charles de Gaulle. Cena plavidla se odhaduje na sedm miliard eur – 184,5 miliardy korun.