Elysejský palác strana 2 z 2

Týden před začátkem prezidentských voleb ve Francii slíbil současný šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron větší sociální spravedlnost a podporu kupní síly v aktuální krizi. Ohlásil také další investice a zlepšení ve zdravotnictví a školství, informovala agentura DPA. Macron je favoritem hlasování, jeho náskok ale klesá.

Ruská bezpečnostní rada se vyslovila pro uznání nezávislosti povstaleckých „lidových republik“ na Donbasu. Podle prezidenta Vladimira Putina padne konečné rozhodnutí v této věci ještě během pondělí. Hlava Kremlu má vystoupit s televizním projevem. Rusko a Washington v zásadě souhlasí s konáním summitu na nejvyšší úrovni. Oznámil to v noci na pondělí Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil jak s Putinem, tak s americkým prezidentem Joe Bidenem. Schůzka Putina a Bidena se však nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý večer v Berlíně sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Informoval je o výsledcích svého pondělního jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a úterní schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Vrcholní představitelé Francie, Německa a Polska prohlásili, že chtějí zabránit válce v Evropě.

Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.

Francie chce koordinovat rozhodnutí o možném diplomatickém bojkotu zimních olympijských her v Pekingu s ostatními státy Evropské unie. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že o případném českém bojkotu rozhodne celá vláda. V pondělí oznámily takový krok Spojené státy, Čína je varovala, že uplatní blíže nespecifikovaná „rezolutní opatření“ a Washington za „své chyby zaplatí“.

Francouzští Republikáni by měli mít v sobotu odpoledne jasno v tom, koho vyšlou do prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Ve druhém kole primárek mají na výběr mezi bývalou ministryní a mezi zastáncem tvrdých opatření proti migrantům. Vítěz bude o přízeň voličů soupeřit nejenom se současným centristickým prezidentem, ale hlavně s dalšími osobnostmi na francouzské pravici.

Bývalý novinář Éric Zemmour potvrdil očekávání a oznámil svou kandidaturu na francouzského prezidenta. Veřejnosti v projevu mimo jiné vzkázal, že chce „zachránit Francii“. Během října a listopadu v několika průzkumech předstihl tradiční představitelku krajní pravice Marine Le Penovou, která už v minulých prezidentských volbách v roce 2017 postoupila do druhého kola.

Elysejský palác už rok používá poněkud změněnou francouzskou vlajku. Modré pole je v námořnickém odstínu místo původního světlejšího. Upozornila na to francouzská stanice Europe 1, podle níž o změně rozhodl loni v červenci prezident Emmanuel Macron.

Francie má za sebou první kolo regionálních voleb. Navzdory předpokladům v něm neuspěli kandidáti Národního sdružení Marine Le Penové, naopak očekávaný propad zažila vládnoucí strana Republika vpřed prezidenta Emmanuela Macrona. Pro blížící se prezidentské volby tak není vyloučeno, že do hry vstoupí někdo třetí.

Francouzská policie ve středu ráno zatkla v Paříži sedm bývalých členů italské krajně levicové organizace Rudé brigády a dalších podobně orientovaných skupin. Po dalších třech lidech pátrá. Osoby byly v Itálii odsouzené za účast na ozbrojených útocích v 70. a 80. letech minulého století, uvedla agentura AFP. O jejich vydání do Itálie teprve rozhodne francouzská justice.

Francouzský soud uznal bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z korupce a obchodování s vlivem. Politikovi uložil tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně s možností žádat o domácí výkon trestu. Sarkozy se proti verdiktu hodlá odvolat. Stal se druhou hlavou státu v moderní francouzské historii, která byla odsouzena za korupci.

Příští francouzská letadlová loď bude mít jaderný pohon, oznámil při představení podrobností o projektu prezident Emmanuel Macron. Její stavba začne na konci roku 2025, o jedenáct let později projde testy a do služby by měla nastoupit v roce 2038. Nahradí stávající jadernou letadlovou loď Charles de Gaulle. Cena plavidla se odhaduje na sedm miliard eur – 184,5 miliardy korun.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Paříži setkal s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem, který návštěvou Francie zahájil desetidenní cestu po zemích Evropy a Blízkého východu. Elysejský palác už dříve uvedl, že Pompeova návštěva proběhne „v plné transparentnosti s týmem zvoleného prezidenta Bidena“. To znamená, že Joe Biden bude o jednání informován. Prezidentská kancelář v Paříži to uvedla v souvislosti s tím, že Pompeo, stejně jako prezident Donald Trump, dosud plně neuznal výsledky voleb ve Spojených státech.

Na předměstí Paříže se odehrál útok, který policie vyšetřuje jako teroristický. Agentury AFP a Reuters s odkazem na své zdroje uvedly, že útočník na ulici uřízl hlavu středoškolskému učiteli dějepisu, který před časem žákům ukazoval karikatury muslimského proroka Mohameda. Podezřelého policisté na útěku postřelili, zranění na místě podlehl. Čin odsoudili francouzští politici v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem, podle nějž se jednalo o útok na svobodu slova, za nímž stojí islamistický terorismus. Policie podle AFP zadržela v souvislosti s útokem čtyři osoby.

Francouzská policie prohledala domovy bývalého premiéra Édouarda Philippea, současného ministra zdravotnictví Olivera Vérana a dalších vrcholných vládních činitelů. Informovaly o tom ve čtvrtek světové agentury s tím, že vyšetřování se týká jejich role při reakci státu na pandemii covidu-19.  V souvislosti se šířením koronaviru patří země k nejpostiženějším, ve čtvrtek zaznamenala dosud nejvyšší přírůstek nakažených.

Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

Čeští záchranáři ve čtvrtek odpoledne v Bejrútu nastoupili na konkrétním úseku, kde mají v troskách hledat přeživší úterního mohutného výbuchu. Zdržení nasazení do akce způsobila podle mluvčí hasičů libanonská armáda. Do Bejrútu se přijel s následky exploze, která si vyžádala více než stovku obětí a pět tisíc zraněných, seznámit francouzský prezident Emmanuel Macron. Když procházel zničenými ulicemi, Libanonci jej vyzývali, aby pomohl ukončit současný podle nich zkorumpovaný politický režim, jemuž mnozí přičítají vinu za neštěstí.

Francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea podala demisi. Nový kabinet povede Jean Castex, který od dubna koordinoval uvolňování protiepidemických opatření. Změny ve vládě už ve čtvrtek večer avizoval prezident Emmanuel Macron. Reagoval tak na neúspěch vládní strany Republika v pohybu (REM) v nedělních komunálních volbách.

V neděli dorazil ke druhému kolu francouzských komunálních voleb rekordně nízký počet voličů, důvodem zřejmě byla obava z koronaviru, ale i začínající dovolené. Sečtení výsledků znamenalo neúspěch zejména pro centristické hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu, například v Paříži skočila jeho kandiátka až na třetím místě. „Prezident tak bude muset do určité míry změnit svou strategii,“ komentuje prohru jeho strany zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek zavítal do Londýna, kde si společně s princem Charlesem připomene 80. výročí projevu Charlese de Gaulla. V něm generál vyzval Francouze k boji proti německé okupaci. Macron se setká také s britským premiérem Borisem Johnsonem, s nímž bude podle agentury Reuters jednat o boji s pandemií i o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií.

Před třemi lety si Francie do svého čela zvolila nejmladšího prezidenta v historii. Tehdy teprve devětatřicetiletý Emmanuel Macron porazil ve druhém kole prezidentské volby nacionální političku Marine Le Penovou. Po uvedení do funkce se rychle pustil do slibovaných reforem, které se ale ne vždy setkaly s pozitivní odezvou. V současné pandemii je mezi Francouzi oblíbenější premiér Édouard Philippe.

V Paříži se 9. prosince sejdou prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Emmanuel Macron, Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj a německá kancléřka Angela Merkelová. Ve formátu takzvané normandské čtyřky budou jednat o ukončení rusko-ukrajinské války. Informoval o tom Elysejský palác.