Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek zavítal do Londýna, kde si společně s princem Charlesem připomene 80. výročí projevu Charlese de Gaulla. V něm generál vyzval Francouze k boji proti německé okupaci. Macron se setká také s britským premiérem Borisem Johnsonem, s nímž bude podle agentury Reuters jednat o boji s pandemií i o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií.
Macron už dopoledne dorazil do pařížské Invalidovny a poté do památníku Mont Valérien nedaleko Paříže, který sloužil za druhé světové války německým okupantům jako popraviště. Poté vyrazil prezident do Londýna.
Od okamžiku, kdy generál Charles de Gaulle z londýnského exilu pronesl na vlnách BBC výzvu „Všem Francouzům“, uplynulo přesně 80 let. Krajany vyzval, aby bojovali po boku spojenců za osvobození Francie od nacistické okupace. Třetí říše zaútočila na Francii 10. května 1940, 22. června podepsala Francie kapitulaci.
Následník britského trůnu, princ Charles, a jeho manželka Camilla přivítali francouzského prezidenta ve svém sídle v Clarence House. Při setkání Macron udělí Londýnu Řád čestné legie, kterým chce ocenit roli města v druhé světové válce. Británie na oplátku udělí vyznamenání čtyřem francouzským odbojářům, kteří se ale akce neúčastní.
S Johnsonem bude probírat koronavirus i brexit
Později se Macron setká také s premiérem Borisem Johnsonem, s nímž bude jednat o boji proti pandemii covidu-19 i budoucích vztazích Británie a Evropské unie po brexitu. Johnson i princ Charles už nemoc prodělali.
Ve Francii se má celý letošní rok nést ve znamení vzpomínek na válečného hrdinu a pozdějšího prezidenta de Gaulla, kterého současný šéf Elysejského paláce považuje za svůj vzor. Série oslav má vyvrcholit v listopadu u příležitosti 130. výročí de Gaullova narození a 50. výročí jeho smrti.
Už v polovině května Macron navštívil památník v Dizy-le-Gros v departementu Aisne, aby uctil 60 tisíc padlých z bitvy u Montcornetu, do níž vedl 17. května 1940 tehdy ještě neznámý plukovník de Gaulle tankovou divizi.
De Gaullův projev jako symbol odporu
De Gaullova výzva měla jeho krajanům za Lamanšským průlivem dodat sílu.
„Věříme, že jednoho dne díky našemu spojenectví zvítězíme a vrátíme svobodu světu a vlasti,“ řekl tehdy. Výzva se zpočátku setkala s malým ohlasem. Ten ale časem rostl. De Gaullovi se podařilo sjednotit podzemní skupiny do Národní rady odboje, která měla přes sto tisíc členů.
Charles de Gaulle znovu vstoupil na francouzskou půdu čtyři roky po své výzvě, 14. června 1944, přibližně týden po vylodění spojenců. Svůj vzdor proti nacistům si pak Francouzi připomínají především mohutnými lotrinskými kříži, které byly symbolem Svobodné Francie. Ta za druhé světové války představovala francouzská území, která po kapitulaci v červnu 1940 zůstala na straně spojenců.
De Gaullovu nesporně důležitou roli vysvětlil historik Michel Delpain. „Spolu s odmítnutím kapitulace umožnil odboji podílet se na osvobozování země - Francie tak byla v roce 1945 spolu s Američany a Brity na straně vítězů,“ uvedl.
Červnová výzva svobodné Francii vedla před 80 lety nejen ke vzniku organizovaného odboje a založení exilové vlády, ale byla i prvním krokem ke změně nepříliš známého vojáka ve velkého politika.
