Camilla

Britský král Karel III. s manželkou Camillou dorazil na šestidenní návštěvu Austrálie. Je to jeho první výprava na kontinent v roli krále a také největší zahraniční cesta od února, kdy začal podstupovat léčbu rakoviny. Návštěva znovu otevřela otázku královské svrchovanosti nad Austrálií. Zda by měla země zůstat konstituční monarchií, nebo se stát republikou, se všichni Australané neshodnou, král Karel III., jenž má v zemi pouze symbolickou roli, je přesto populárnější než jakýkoliv místní politik, ukazovaly poslední loňské průzkumy.

Britský král Karel III. zahájil nové zasedání parlamentu, na kterém přednesl první projev labouristické vlády Keira Starmera. V řeči nastínil priority nového kabinetu pro nadcházející měsíce, mimo jiné labouristé hodlají usilovat o vedoucí úlohu při zajištění cesty Ukrajiny ke členství v NATO, avizovali také překonání krize životních nákladů a posílení ekonomiky. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po čtrnácti letech ukončili vládu Konzervativní strany. Ceremoniál otevření parlamentu provází řada staletých rituálů a tradic.

Britský král Karel III. se poprvé od únorové diagnózy rakoviny vrátil k plnění svých veřejných povinností. Navštívil zdravotnické zařízení v Londýně, které se specializuje právě na léčbu tohoto onemocnění. Podle agentury Reuters se pětasedmdesátiletý monarcha, kterého doprovodila královna Camilla, usmíval a působil zdravě.

Britský král Karel III. vyjádřil během návštěvy Keni nejhlubší lítost za „odpudivé a neospravedlnitelné násilné skutky“ z doby boje za nezávislost této africké země. Monarcha se ale neomluvil přímo za britský podíl na utrpení Keňanů, jak požadovali mnozí místní obyvatelé.

Král Karel III. se stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském senátu. Hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo o partnerství ve sportu a umění. Závěrem Karel III. vyzval senátory ke spolupráci na nové dohodě mezi Velkou Británií a Francií, která bude „neodkladně“ reagovat na stav klimatu a biodiverzity ve světě. Karel III. je ve Francii s chotí Camillou do pátku na třídenní návštěvě.

Koncertem na hradě Windsor či komunitními obědy i v neděli pokračovaly oslavy korunovace britského krále Karla III. a jeho choti Camilly, která se uskutečnila o den dříve v Londýně. Mluvčí Buckinghamského paláce uvedl, že královský pár hluboce dojaly sobotní oslavy korunovace a poděkoval za ně veřejnosti. Slavnostnímu koncertu na hradě Windsor přihlíželo zhruba dvacet tisíc lidí.

V londýnském Westminsterském opatství byl korunován král Karel III. a královna Camilla. Korunovaci nového monarchy zažila Británie po sedmdesáti letech, kdy na trůn usedla velice mladá královna Alžběta II. Dění přímo na místě sledovaly davy mezi Buckinghamským palácem a Westminsterským opatstvím. Dorazili i někteří protestující s transparenty s nápisy jako „Není můj král“.

Britský král Karel III. byl ve Westminsterském opatství před zraky celého světa korunován. Arcibiskup z Canterbury Justin Welby mu za zvolání „Bůh ochraňuj krále!“ nasadil na hlavu korunu svatého Eduarda. Krátce předtím byly králi, který seděl na sedm set let starém dubovém trůnu, předány symboly jako meč, žezlo a jablko. Po Karlovi III. korunoval arcibiskup také královu choť Camillu. Královský pár se následně přesunul zlatým kočárem v doprovodu tisíců vojáků zpět do Buckinghamského paláce, z jehož balkonu pozdravil veřejnost.

„Moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka, co vy na to?“ zeptala se údajně Camilla Charlese a nastartovala běh událostí v britské královské rodině. Mnohými byla nenáviděna jako osoba, která rozbila Charlesovo manželství s princeznou Dianou. Veřejnost si ale nakonec získala. Nyní stojí královna manželka Camilla po boku britského panovníka Karla III. Plné přijetí ze strany zesnulé panovnice Alžběty II. trvalo delší dobu, v posledních letech života ale Camillu jednoznačně podporovala.

S nástupem svého manžela Karla III. na trůn se Camilla stává královnou manželkou. Právě otázka jejího titulu byla ve Spojeném království řadu let předmětem diskusí. Jindy samozřejmá věc – tedy že králova choť bude královnou – byla v případě rozvedené Camilly zamotanější.

Členové britské královské rodiny se sjeli na zámek Balmoral ve Skotsku za královnou Alžbětou II. Stalo se tak poté, co lékařský tým 96leté panovnice znepokojil její zdravotní stav a doporučili, aby zůstala pod lékařským dohledem. Podle britských komentátorů je neobvyklé, s jakou rychlostí a v jakém počtu se královská rodina za Alžbětou II. do Skotska vydala. Davy lidí se shromažďují před Buckinghamským palácem, oficiálním sídlem královny, která letos oslavila sedmdesáté výročí nástupu na trůn.

Přesně sedmdesát let stojí Alžběta II. v čele Spojeného království. Dosud žádný britský panovník neoslavil na trůnu platinové jubileum a dost možná se to už žádnému dalšímu nepodaří. Navíc pokud ve funkci vydrží až do léta 2024, zastíní Alžběta II. i samotného Krále Slunce Ludvíka XIV. Tento francouzský panovník totiž jako jediný evropský monarcha vládl déle, celých 72 let a 110 dní. Většina Britů přitom chce, aby Alžběta na trůnu zůstala až do své smrti. Ona sama je pevně rozhodnuta to splnit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek zavítal do Londýna, kde si společně s princem Charlesem připomene 80. výročí projevu Charlese de Gaulla. V něm generál vyzval Francouze k boji proti německé okupaci. Macron se setká také s britským premiérem Borisem Johnsonem, s nímž bude podle agentury Reuters jednat o boji s pandemií i o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií.