Král Karel III. se stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském senátu. Hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo o partnerství ve sportu a umění. Závěrem Karel III. vyzval senátory ke spolupráci na nové dohodě mezi Velkou Británií a Francií, která bude „neodkladně“ reagovat na stav klimatu a biodiverzity ve světě. Karel III. je ve Francii s chotí Camillou do pátku na třídenní návštěvě.
Karel III. promluvil jako první britský král ve francouzském senátu. Varoval před hrozbou oteplování
Britského krále uvedli krátkými proslovy předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braunová-Pivetová a předseda Senátu Gérard Larcher. Ten příležitost projevu britského krále označil za „výjimečnou“.
Karel III. připomněl partnerství Francie a Británie ve 20. století a dodal, že „osud Spojeného království je velmi úzce provázaný s Evropou, na tom brexit nic nezměnil“.
„Jsou to lidé, kteří jsou tou skutečnou hybnou silou v našem vztahu. Naše přátelství a vřelost stojí na každém novém propojení mezi námi, na nově nalezené radosti v kultuře toho druhého, na milionech návštěvníků, kteří proudí mezi našimi zeměmi,“ pronesl Karel III. v Lucemburském paláci před 348člennou horní komorou francouzského parlamentu.
7 minut
Zpravodaj ČT Šmíd o návštěvě Karla III. ve Francii: Králův projev byl hodně politický
Důraz na ochranu přírody
Král také připomněl, že Francie a Británie společně podporují Ukrajinu v obraně proti ruské invazi. „Stejně, jako se společně stavíme proti vojenské agresi, musíme chránit svět před tou největší existenciální hrozbou ze všech – globálním oteplováním, změnou klimatu a katastrofickým ničením přírody,“ řekl Karel III.
Sdílená kulturní historie
V závěru své patnáctiminutové řeči britský král zdůraznil, že „v jádru všech společných snah“ obou zemí musí být mladí lidé, a připomněl kulturní historii, kterou obě země sdílejí. „Naši umělci ze sebe stále navzájem čerpají inspiraci. Od nezapomenutelných vyobrazení londýnské mlhy Claudea Moneta po současné digitální malby proměňující se krajiny v Normandii Davida Hockneyho,“ připomněl Karel III.
V senátu hovořil jako vůbec první britský král. „Má to velkou symboliku. Byl to hodně politický projev, který měl dvě zásadní roviny. První byla spolupráce Velké Británie a Francie. Srdečná dohoda má navázat na dohodu z roku 1904, která ukončila do určité míry nepřátelství mezi Velkou Británií a Francií. Co bylo ale zajímavé, tak mluvil hodně o Ukrajině, o tom, aby se mezinárodní společenství spojilo a Ukrajině pomohlo. Považuje to za prioritu současného západního světa,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Druhá oblast, na kterou se Karel III. zaměřil, tedy ekologie, je královi hodně blízká, připomněl Šmíd. „Ten projev byl velmi zajímavý a sklidil velký aplaus. Přímý pohled na ekologii je něco, co ze strany žádného monarchy nezaznělo na půdě senátu, a bylo to něco výjimečného,“ hodnotí zpravodaj.
Po proslovu a návštěvě květinového trhu v centru Paříže zamířil královský pár za doprovodu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho choti ke katedrále Notre-Dame. Společně se před gotickým chrámem, který poničil požár v roce 2019, setkali se skupinou hasičů a restaurátorů zapojených do záchrany a obnovy objektu. Katedrála by měla být opět přístupná veřejnosti koncem příštího roku.
Camilla předtím dopoledne v doprovodu francouzské první dámy navštívila pařížskou Národní knihovnu a oznámily vypsání britsko-francouzské literární ceny. Brigitte Macronová králově choti předvedla originály děl Williama Shakespeara či Victora Huga nebo šaty šansoniérky Edith Piaf. Poté britský královský pár navštívil čtvrť Saint-Denis, kde se nachází hlavní dějiště olympijských her, které bude Paříž hostit v příštím roce.
V pátek se během závěrečného třetího dne návštěvy Karel III. s chotí přesune do Bordeaux, kde žije početná britská menšina.
