Národní shromáždění

Představitelé levicové Nové lidové fronty (NFP) dali najevo, že se nezúčastní dalšího kola jednání o povolební situaci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Reagují tak na Macronovo pondělní prohlášení, že tuto koalici nepověří sestavením vlády, píší francouzská média. NFP sice zvítězila v parlamentních volbách, nemá však v dolní komoře většinu.

Francie bude mít novou vládu až po olympiádě. Levicový blok Nová lidová fronta, který zvítězil v předčasných volbách, se zatím není schopný shodnout s prezidentem Emanuelem Macronem na jménu premiéra. Navíc utrpěl v parlamentu první porážku, když nedokázal prosadit svého poslance z komunistické strany do vedení dolní komory.

V nedávných francouzských parlamentních volbách nikdo nezvítězil, což uznal i prezident Emmanuel Macron. Ten nyní s řešením situace nijak nespěchá a v čele vlády přechodně zůstává Gabriel Attal. Levicová i krajně pravicová opozice kritizují prezidenta za nečinnost.

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Společně, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, se 161 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít 142 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 zákonodárců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné tamním ministerstvem vnitra v noci na pondělí.

Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení (RN), kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není, komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny. Francie se podle analýz ocitla v neznámé situaci, prezident Emmanuel Macron nyní bude muset jednat o vládě se svými oponenty. Německá média výsledek hlasování hodnotí jako úlevu, upozorňují ale na to, že pro utvoření kabinetu je nutný vznik koalice, což se Francie musí po volbách „teprve obtížně naučit“.

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.

Ve Francii protestovaly statisíce lidí proti krajní pravici. Země rozdýchává politický zmatek, který nastal po tom, co Národní sdružení vyhrálo evropské volby a prezident rozpustil parlament. O jeho novém složení se bude rozhodovat v prvním kole za dva týdny a kampaň už běží naplno.

Paříž chce investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, oznámil v pátek prezident Emmanuel Macron. Francie také vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády. Ta čítá zhruba 4500 lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Francii za pomoc a podporu v době těžkých bojů. Mír s Ruskem by na nynější linii fronty byl jen pauzou před další válkou, kterou by šéf Kremlu Vladimir Putin chtěl získat nová území, uvedl v projevu před poslanci francouzského parlamentu s tím, že celá Evropa se vinou Ruska ocitla ve válce, kterou Putin nesmí vyhrát.

Konflikt v Gaze musí být co nejdříve ukončen. Čím déle potrvá, tím horší bude pozice Izraele a hledání řešení, shodli se český prezident Petr Pavel s jordánským králem Abdalláhem II. Pavel jednal v Jordánsku i s korunním princem Husajnem a s premiérem Bišerem Chasávnou. Setkal se také s předsedy obou komor tamního Národního shromáždění – předsedou Senátu Fajsalem Fáizem a Poslanecké sněmovny Ahmadem Safádím.

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou hovořil o tendru na dostavbu jaderných reaktorů nebo o migrační problematice. Pavel to uvedl po jednání s předsedkyní vlády v Paříži před budovou Národního shromáždění, kde se setkal s jeho předsedkyní Yaël Braunovou-Pivetovou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle Pavla chystá příští rok navštívit Česko.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Francouzský parlament schválil nový imigrační zákon. Legislativa zpřísní určitá pravidla, omezí třeba sociální dávky cizincům. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž normu definitivně schválilo Národní shromáždění i Senát. Přísnější pravidla vyvolala znepokojení mezi některými levicověji smýšlejícími zákonodárci, tamní vláda musela navíc hledat podporu u pravicových stran, i za cenu ústupků. Francouzská média spekulují, že někteří ministři hodlají podat demisi, podotýká Reuters.

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Král Karel III. se stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském senátu. Hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo o partnerství ve sportu a umění. Závěrem Karel III. vyzval senátory ke spolupráci na nové dohodě mezi Velkou Británií a Francií, která bude „neodkladně“ reagovat na stav klimatu a biodiverzity ve světě. Karel III. je ve Francii s chotí Camillou do pátku na třídenní návštěvě.

Ve východofrancouzském Annecy ve čtvrtek ráno útočník pobodal pět lidí, z toho čtyři děti, informovala agentura Reuters s odkazem na policii. Dvě děti a dospělý jsou v ohrožení života. Policie muže zadržela, uvedla agentura AFP s odkazem na své zdroje. Francouzský prezident Emmanuel Macron útok odsoudil jako zbabělý, národ je podle něj v šoku. Stav pěti zraněných byl i ve čtvrtek večer vážný.

Ve Francii sílí útoky na volené zástupce, kteří zřizují ve svých městech centra pro migranty. Ve městě Saint Brévin na západě země kvůli tomu rezignoval starosta poté, co mu takoví odpůrci zapálili dům. Muž necítil od vlády dostatečnou podporu a nedostal ani zvláštní ochranu.

Francouzská Ústavní rada ve středu zamítla návrh parlamentní opozice na uspořádání referenda o nepopulární důchodové reformě, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestují. Informovala o tom agentura Reuters. První návrh rada, která je francouzskou obdobou ústavního soudu, odmítla už v polovině dubna. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.

Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Sporný zákon, proti kterému odbory pořádají od ledna masivní protesty, již ve čtvrtek schválil Senát. Odsouhlasení reformy nyní mohou poslanci zvrátit pouze vyjádřením nedůvěry vládě.