TÉMA

Národní shromáždění

Macron po pádu vlády dokončí svůj mandát, slíbil brzy jmenovat nového premiéra

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.
5. 12. 2024Aktualizováno5. 12. 2024|

Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě. Premiér musí podat demisi

Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal většinu v Národním shromáždění. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, k situaci se zatím nevyjádřil a projev plánuje na čtvrtek odpoledne. Podle části levicové opozice by řešením situace bylo odstoupení prezidenta.
4. 12. 2024|

Francie se zmítá v ekonomické krizi. Premiér hledá cestu a čelí vládnímu skonu

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.
29. 11. 2024|

Nová francouzská vláda chystá opatření vůči nelegální migraci

Francouzská vláda chce zastavit nebo alespoň výrazně omezit nelegální migraci. Chystá proto řadu opatření, včetně zavedení kontrol na hranicích s Itálií. Počínání vlády pozorně sleduje krajně pravicové Národní sdružení, pro něhož jde o hlavní politické téma. Prezident Emmanuel Macron zatím varuje před zneužíváním citlivého tématu.
6. 10. 2024|

Francouzská levice odmítla jednat s Macronem o sestavení vlády

Představitelé levicové Nové lidové fronty (NFP) dali najevo, že se nezúčastní dalšího kola jednání o povolební situaci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Reagují tak na Macronovo pondělní prohlášení, že tuto koalici nepověří sestavením vlády, píší francouzská média. NFP sice zvítězila v parlamentních volbách, nemá však v dolní komoře většinu.
27. 8. 2024|

Macron oddaluje jednání o vládě. Extrémní levice pohořela v parlamentu

Francie bude mít novou vládu až po olympiádě. Levicový blok Nová lidová fronta, který zvítězil v předčasných volbách, se zatím není schopný shodnout s prezidentem Emanuelem Macronem na jménu premiéra. Navíc utrpěl v parlamentu první porážku, když nedokázal prosadit svého poslance z komunistické strany do vedení dolní komory.
22. 7. 2024|

Povolební Francie je stále v patové situaci a prezident Macron s řešením nespěchá

V nedávných francouzských parlamentních volbách nikdo nezvítězil, což uznal i prezident Emmanuel Macron. Ten nyní s řešením situace nijak nespěchá a v čele vlády přechodně zůstává Gabriel Attal. Levicová i krajně pravicová opozice kritizují prezidenta za nečinnost.
13. 7. 2024|

Nejvíce mandátů získala ve francouzských volbách levice, nikdo nemá většinu

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Společně, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, se 161 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít 142 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 zákonodárců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné tamním ministerstvem vnitra v noci na pondělí.
8. 7. 2024Aktualizováno8. 7. 2024|

Francie je v neznámu, komentuje volby tisk

Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení (RN), kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není, komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny. Francie se podle analýz ocitla v neznámé situaci, prezident Emmanuel Macron nyní bude muset jednat o vládě se svými oponenty. Německá média výsledek hlasování hodnotí jako úlevu, upozorňují ale na to, že pro utvoření kabinetu je nutný vznik koalice, což se Francie musí po volbách „teprve obtížně naučit“.
8. 7. 2024|

Francouzské volby nečekaně vyhrál levicový blok. Premiér Attal podá demisi

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.
7. 7. 2024Aktualizováno8. 7. 2024|

Francie míří k nejvyšší volební účasti za dekády. Levice v průzkumech posílila

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.
7. 7. 2024Aktualizováno7. 7. 2024|

Ve Francii odstoupilo 218 kandidátů, aby podpořili síly proti Národnímu sdružení

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.
2. 7. 2024Aktualizováno2. 7. 2024|

Le Penová se raduje z „vymazání“ Macrona

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.
30. 6. 2024Aktualizováno30. 6. 2024|

Extremisté zleva i zprava soupeří o Francii. Hrozí pat

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.
29. 6. 2024|

Statisíce Francouzů vyšly do ulic proti krajní pravici

Ve Francii protestovaly statisíce lidí proti krajní pravici. Země rozdýchává politický zmatek, který nastal po tom, co Národní sdružení vyhrálo evropské volby a prezident rozpustil parlament. O jeho novém složení se bude rozhodovat v prvním kole za dva týdny a kampaň už běží naplno.
15. 6. 2024|

Francie vycvičí ukrajinskou brigádu a dodá střely dlouhého doletu SCALP, slíbil Macron Zelenskému

Paříž chce investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, oznámil v pátek prezident Emmanuel Macron. Francie také vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády. Ta čítá zhruba 4500 lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Francii za pomoc a podporu v době těžkých bojů. Mír s Ruskem by na nynější linii fronty byl jen pauzou před další válkou, kterou by šéf Kremlu Vladimir Putin chtěl získat nová území, uvedl v projevu před poslanci francouzského parlamentu s tím, že celá Evropa se vinou Ruska ocitla ve válce, kterou Putin nesmí vyhrát.
7. 6. 2024Aktualizováno7. 6. 2024|

Konflikt v Gaze musí být ukončen co nejdříve, shodl se Pavel s jordánským králem

Konflikt v Gaze musí být co nejdříve ukončen. Čím déle potrvá, tím horší bude pozice Izraele a hledání řešení, shodli se český prezident Petr Pavel s jordánským králem Abdalláhem II. Pavel jednal v Jordánsku i s korunním princem Husajnem a s premiérem Bišerem Chasávnou. Setkal se také s předsedy obou komor tamního Národního shromáždění – předsedou Senátu Fajsalem Fáizem a Poslanecké sněmovny Ahmadem Safádím.
29. 5. 2024Aktualizováno29. 5. 2024|

Debaty v Paříži, nepokoje v Nové Kaledonii. Kanakové se obávají oslabení vlivu

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
14. 5. 2024Aktualizováno14. 5. 2024|

Francouzská Ústavní rada odmítla velkou část nového imigračního zákona

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.
25. 1. 2024|

Pavel při jednání s francouzskou premiérkou ocenil postoj k jádru

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou hovořil o tendru na dostavbu jaderných reaktorů nebo o migrační problematice. Pavel to uvedl po jednání s předsedkyní vlády v Paříži před budovou Národního shromáždění, kde se setkal s jeho předsedkyní Yaël Braunovou-Pivetovou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle Pavla chystá příští rok navštívit Česko.
21. 12. 2023Aktualizováno21. 12. 2023|

Pavel jednal s Macronem o energiích a Ukrajině. Vyzdvihl úroveň česko-francouzských vztahů

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.
20. 12. 2023Aktualizováno20. 12. 2023|

Francouzský parlament schválil zpřísnění sporného imigračního zákona

Francouzský parlament schválil nový imigrační zákon. Legislativa zpřísní určitá pravidla, omezí třeba sociální dávky cizincům. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž normu definitivně schválilo Národní shromáždění i Senát. Přísnější pravidla vyvolala znepokojení mezi některými levicověji smýšlejícími zákonodárci, tamní vláda musela navíc hledat podporu u pravicových stran, i za cenu ústupků. Francouzská média spekulují, že někteří ministři hodlají podat demisi, podotýká Reuters.
19. 12. 2023Aktualizováno20. 12. 2023|

Francouzští poslanci se spojili proti zákonu o migraci. Tvrdá rána pro Macrona, píší média

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.
11. 12. 2023|

Karel III. promluvil jako první britský král ve francouzském senátu. Varoval před hrozbou oteplování

Král Karel III. se stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském senátu. Hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo o partnerství ve sportu a umění. Závěrem Karel III. vyzval senátory ke spolupráci na nové dohodě mezi Velkou Británií a Francií, která bude „neodkladně“ reagovat na stav klimatu a biodiverzity ve světě. Karel III. je ve Francii s chotí Camillou do pátku na třídenní návštěvě.
21. 9. 2023Aktualizováno21. 9. 2023|
Načítání...