V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení drtivé většiny hlasů vede s téměř 45 procenty hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Podle propočtů bulharských médií by výsledek měl straně stačit na získání absolutní většiny v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
Po sečtení více než 97 a půl procenta hlasů získalo Progresivní Bulharsko podle ústřední volební komise 44,7 procenta.
Na druhé příčce následuje s 13,4 procenta hlasů středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Třetí je podle dílčích výsledků liberálně-centristická koalice Pokračujeme ve změně – Demokratické Bulharsko (PP-DB) s 12,8 procenta.
Do parlamentu by se mělo dostat ještě Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, s 6,8 procenta a ultranacionalistická a otevřeně proruská strana Obrození s 4,3 procenta.
Pod čtyřprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu podle dosud neúplných výsledků zůstane Bulharská socialistická strana (BSP), což by bylo poprvé od pádu komunistického režimu v zemi v roce 1989.
Progresivní Bulharsko by mohlo mít absolutní většinu
Podle propočtů bulharských médií by výsledek měl Radevovi stačit na získání absolutní většiny v Národním shromáždění, kterou Bulharsko nemělo od roku 1997. Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Borisov, prochází vleklou politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.
Nedělní parlamentní volby tak byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.
Radev odmítá vojenskou pomoc Ukrajině
Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci toho loňského otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Podle Reuters se mu podařilo využít vlnu nespokojenosti s politickou nestabilitou, korupčními skandály a tradičními stranami, které bulharské politice dominovaly desítky let.
„Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ prohlásil Radev v neděli pozdě večer.
Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní takzvanou zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která se brání ruské válce.
Radev si svými proruskými prohlášeními vysloužil srovnání s končícím maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zastával politiku vstřícnou Moskvě. Podle Reuters se ale Radev k zahraničně-politickým otázkám vyjadřoval dosud pouze neurčitě a zatím není jasné, do jaké míry změní zahraniční orientaci Bulharska, členského státu NATO na jihovýchodním křídle EU.
Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. V neděli také sdělil, že je ochoten spolupracovat s liberální koalicí PP-DB na reformě soudnictví a že Bulharsko „vyvine úsilí, aby pokračovalo na své evropské cestě“.
