V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo Progresivní Bulharsko 44,6 procenta, uvádí bulharská ústřední volební komise na svém webu.
Na druhé příčce následuje s 13,4 procenta hlasů středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Třetí je podle výsledků liberálně-centristická koalice Pokračujeme ve změně – Demokratické Bulharsko (PP-DB) s 12,6 procenta.
Do parlamentu by se mělo dostat ještě Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, s 7,1 procenta a ultranacionalistická a otevřeně proruská strana Obrození s 4,3 procenta.
Pod čtyřprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu zůstala Bulharská socialistická strana (BSP), což je poprvé od pádu komunistického režimu v zemi v roce 1989.
Progresivní Bulharsko bude mít absolutní většinu
Výsledek Radevovi stačí k zisku absolutní většiny v Národním shromáždění, kterou Bulharsko nemělo od roku 1997. Podle webu Balkan Insight by měla jeho strana mít kolem 130 křesel ve 240členném parlamentu. Také bulharská televize bTV uvádí, že vítězná strana bude mít 130 mandátů.
Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Borisov, prochází vleklou politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.
Nedělní parlamentní volby tak byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.
Radev odmítá vojenskou pomoc Ukrajině
Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci toho loňského otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Podle Reuters se mu podařilo využít vlnu nespokojenosti s politickou nestabilitou, korupčními skandály a tradičními stranami, které bulharské politice dominovaly desítky let.
„Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ prohlásil Radev v neděli pozdě večer.
Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní takzvanou zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která se brání ruské válce.
Radev si svými proruskými prohlášeními vysloužil srovnání s končícím maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zastával politiku vstřícnou Moskvě. Podle Reuters se ale Radev k zahraničně-politickým otázkám vyjadřoval dosud pouze neurčitě a zatím není jasné, do jaké míry změní zahraniční orientaci Bulharska, členského státu NATO na jihovýchodním křídle EU.
Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. V neděli také sdělil, že je ochoten spolupracovat s liberální koalicí PP-DB na reformě soudnictví a že Bulharsko „vyvine úsilí, aby pokračovalo na své evropské cestě“.
Kreml: Radevova slova nám imponují
Kreml už vzkázal, že vítá Radevovy výzvy k obnovení pragmatického dialogu s Ruskem. „Imponují nám slova jak pana Radeva, který zvítězil ve volbách, tak i některých dalších evropských lídrů o připravenosti řešit problémy cestou dialogu, pragmatického dialogu s Ruskou federací,“ řekl mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na spolupráci s Radevem v zájmu prosperity a bezpečnosti balkánské země i Evropy. „Bulharsko je hrdým členem evropské rodiny a hraje významnou roli ve zvládaní našich společných výzev,“ shrnula politička.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že si s Radevem již ráno telefonoval. Podle portugalského politika se bavili o spolupráci v Evropské radě sdružující šéfy států a vlád EU, kde chce Costa pracovat na „společné agendě pro prosperující, autonomní a bezpečnou Evropu“.
