Bulharská vláda podala po masových protestech demisi

Nahrávám video

Bulharský premiér Rosen Željazkov oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak den po další ze série masových demonstrací, jedněch z největších protestů v historii moderního Bulharska. Začaly jako protesty proti návrhu rozpočtu, postupně ale přerostly ve vyjádření nespokojenosti s hospodářskou politikou obecně a s korupcí.

„Oznamuji vám, že vláda dnes podává demisi,“ řekl odstupující premiér ve čtvrtek. Učinil tak těsně před hlasováním o nedůvěře jeho vládě, které se mělo konat v parlamentu, dodala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Kabinet na začátku tohoto měsíce oznámil, že stáhne návrh rozpočtu, který vyvolal místy násilné demonstrace desetitisíců lidí.

Opoziční strany a podnikatelé kabinetu vytýkali, že chce svým návrhem rozpočtu zvýšit daně a odvody na sociální zabezpečení, aby pokryl vyšší výdaje. Obávali se také, že opatření povede ke snížení investic, a naopak k rozšíření šedé ekonomiky.

Rosen Željazkov
Zdroj: Reuters/Stoyan Nenov

Kritika vlády

Vláda později přepracování návrhu odmítla, což minulé pondělí vyvolalo nové protesty v Sofii a dalších velkých městech. Jen v Sofii podle organizátorů demonstrovalo padesát tisíc lidí, kteří požadovali, aby kabinet opatření přepracoval, anebo odstoupil.

Demonstrace v hlavním městě, které se účastnili převážně mladí lidé, byla po většinu doby pokojná, později ale přerostla v násilné střety. Policie, která po potyčkách použila pepřový sprej, zadržela deset lidí.

Bulharský prezident Rumen Radev tentýž den večer vyzval vládu k demisi a předčasným volbám. Kabinet nakonec návrh rozpočtu následující den stáhl.

Jak avšak upozornila RFE/RL, návrh rozpočtu byl zřejmě jen bleskosvodem pro dlouhodobou nespokojenost obyvatel s korupcí a plýtváním vládními prostředky, a demonstrace tak přerostly v protesty proti vládě jako takové.

Ve středu večer se v Sofii před budovou parlamentu i dalších městech opět shromáždily desetitisíce lidí požadující demisi vlády. Protesty byly převážně pokojné.

Nespokojenost s politiky i eurem

Bulharskou menšinovou vládu od letošního ledna tvořila pravicová strana GERB bývalého premiéra Bojka Borisova, socialisté (BSP) a populistické uskupení Je takový národ (ITN).

V parlamentu ji neformálně podporovalo také Hnutí za práva a svobody (DPS), které vede mediální magnát Deljan Peevski, na něhož kvůli korupci uvalily sankce USA i Velká Británie.

Právě i na Borisova a Peevského, kteří sice nemají žádné funkce, ale vedou dvě koaliční strany, mířila část nespokojenosti demonstrantů, píše RFE/RL. Mnozí Bulhaři kromě toho nesouhlasí se vstupem do eurozóny, jejímž členem se země stane k 1. lednu, neboť mají obavy ze zdražování.

Podle žebříčku vnímání korupce sestavovaného organizací Transparency International je Bulharsko druhou nejzkorumpovanější zemí Evropské unie, hned za Maďarskem, a podle Eurostatu i nejchudší zemí EU.

Kromě toho je také jedním z politicky nejnestabilnějších členů bloku. Bulhaři zažili od roku 2021 už sedmery parlamentní volby, z nichž vzešla řada nestabilních vládních koalic. Tato politická paralýza brzdí reformy, uzavřela RRE/RL. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 3 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 5 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 6 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruské hybridní hrozby přestávají být hybridní, varovala šéfka Komise

Ruské hybridní hrozby v EU přestávají být hybridní a jsou stále reálnější, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Jde o reakci na oznámení Dánska, že Moskva před časem plánovala atentát na americko-ukrajinského rappera na předměstí Kodaně. Komise brzy představí novou bezpečnostní strategii.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruský útok na Kryvyj Rih zabil dítě a zdravotnici, zraněných jsou desítky

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela dvacetiletá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, včetně šesti dětí, oznámil ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul. Rusové v noci udeřili také na Kyjev, Charkov či Záporoží. Moskva pak informovala o ukrajinských dronových útocích v několika ruských regionech, jež si vyžádaly zraněné.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.