Bulharská vláda po protestech stáhne kontroverzní návrh státního rozpočtu

Nahrávám video

Vláda bulharského premiéra Rosena Željazkova oznámila, že stáhne svůj návrh rozpočtu, který vyvolal místy násilné demonstrace desetitisíců lidí. Informovala o tom agentura AP. Země se připravuje na vstup do eurozóny na začátku příštího roku. Prezident Rumen Radev vyzval k předčasným volbám.

Opoziční strany a podnikatelé vládě vytýkají, že chce zvýšit daně a odvody na sociální zabezpečení, aby pokryla vyšší výdaje. Obávají se také, že opatření povede ke snížení investic, a naopak rozšíření šedé ekonomiky. Vláda rovněž čelí kritice za korupci v zemi.

Vláda nejprve po protestech minulý týden slíbila, že návrh stáhne a přepracuje ho, což ale později odmítla. To v pondělí vyvolalo nové protesty v metropoli Sofii a dalších velkých městech balkánské země. Organizátoři uvedli, že manifestace v Sofii se zúčastnilo 50 tisíc lidí.

Demonstranti skandovali „Nenecháme se oklamat, nenecháme se okrást“ či „Demisi“ a požadovali, aby vláda návrh přepracovala, anebo odstoupila. Před parlamentem vyvěsili transparenty s nápisy „Přichází Generace Z“ a „Mladé Bulharsko bez mafie“.

Demonstrace v hlavním městě, které se účastnili převážně mladí lidé, byla po většinu doby pokojná. Později ale přerostla v násilné střety. Napětí eskalovalo, když se malé skupiny demonstrantů přesunuly k sídlům vládních stran a začaly házet plastové a skleněné lahve, petardy a kameny na budovy a policisty, kteří je hlídali. Následovaly potyčky a policie použila proti demonstrantům pepřový sprej.

Záchranná služba uvedla, že do nemocnic převezla několik zraněných. Řadě osob poskytli zdravotníci pomoc přímo na místě. Policie uvedla, že zadržela deset lidí.

Bulharský prezident Rumen Radev
Zdroj: Reuters/Stoyan Nenov

Bulharský prezident Radev v pondělí večer v reakci na protesty vyzval vládu k demisi a předčasným volbám, uvedla stanice RFE/RL.

Bulharskou menšinovou vládu od letošního ledna tvoří pravicová strana GERB bývalého premiéra Bojka Borisova, socialisté (BSP) a populistické uskupení Je takový národ (ITN). V parlamentu ji neformálně podporuje také Hnutí za práva a svobody (DPS), které vede kontroverzní mediální magnát Deljan Peevski.

Deklarovaným hlavním cílem kabinetu je vstup země do eurozóny. K jednotné evropské měně se Bulharsko připojí k 1. lednu. Přechod na euro však u mnohých Bulharů vyvolává obavy ze zdražování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 1 hhodinou

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 9 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.