Demise

Prezident Petr Pavel nemá žádný prostor nejmenovat šéfa ANO Andreje Babiše premiérem, zmínil bývalý šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. Zároveň ale mluví o ostudě, když se předsedou vlády stane obžalovaný člověk. Podotkl také, že možnost odmítnout už jmenovanému premiérovi nějakého ministra je velmi malá.

Slovenský vicepremiér pro plán obnovy a znalostní ekonomiku Peter Kmec (Hlas) po kritice týkající se rozdělování dotací jeho úřadem v sobotu sám podal demisi a doručil ji prezidentovi Peteru Pellegrinimu. Ten svůj další postup v dané záležitosti oznámí v příštích dnech. Premiér Robert Fico (Smer) přitom ještě v pátek ohlásil vlastní návrh na Kmecovo odvolání.

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.

Prezident Petr Pavel požádal premiéra v demisi Petra Fialu (ODS), aby všechny resorty svým nástupcům předal hladce a co nejrychleji. Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) k hladkému předání moci dojde, sám prý činí konkrétní kroky, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou. „Neprobíhá to hladce a neprobíhá to bez problému,“ oponoval 1. místopředseda ANO Karel Havlíček.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron do 48 hodin jmenuje nového premiéra, který nahradí končícího ministerského předsedu Sébastiena Lecornua, oznámil ve středu večer Elysejský palác. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Prezident ji přijal a Lecornua pověřil, aby do středy našel politické řešení krize. Podle listu Le Figaro poté Macron převezme odpovědnost. Nový premiér přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

Francouzský ministerský předseda Francois Bayrou předal v Elysejském paláci prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi, píše deník Le Parisien. Francouzští poslanci v pondělí jeho vládě vyslovili nedůvěru. Centrista Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Macron dříve prohlásil, že Bayrouova nástupce jmenuje v nejbližších dnech.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oznámil, že podal demisi. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na jeho místo první místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou. O rekonstrukci kabinetu, v jehož čele dosud stál Šmyhal, už v minulých týdnech spekulovala ukrajinská média.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Vláda uložila ministerstvu spravedlnosti předložit časový sled událostí vedoucích k miliardovému bitcoinovému daru, řekl po jednání kabinetu a Bezpečnostní rady státu (BRS) ve středu pozdě večer premiér Petr Fiala (ODS). Rada konstatovala, že každá bezpečnostní složka státu a Finanční analytický úřad postupovaly podle své zákonné povinnosti. Víc nelze říct kvůli vyšetřování, dodal premiér. Právo ve věci informovat si vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci. Kvůli případu v pondělí skončí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Novou ministryní spravedlnosti se podle návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) stane poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Prezident Petr Pavel se s ní setká v pondělí a následně ji případně v úterý jmenuje. Dosavadní ministr Pavel Blažek (ODS) v pátek oznámil, že rezignuje kvůli spornému daru bitcoinů, který státu vynesl miliardu korun. Blažek také nebude kandidovat v podzimních volbách do sněmovny.

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.

Opoziční ANO a SPD budou ve sněmovně při čtvrteční schůzi ke spornému daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti požadovat demisi koaličního kabinetu. Pokud neuspějí, pravděpodobně následně vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. V Otázkách Václava Moravce to uvedli místopředsedové obou opozičních hnutí Karel Havlíček (ANO) a Radim Fiala (SPD).

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se vzdá funkce. Učinil tak kvůli kauze bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti. Resort přijal bitcoiny za miliardu korun od muže odsouzeného za obchod s drogami. Blažek však uvedl, že si není vědom žádného nezákonného jednání. Premiér Petr Fiala (ODS) prý má kandidáta na nástupce, jméno zatím neoznámil. Blažkova rozhodnutí si váží, prohlásil. Opozice má demisi za jediné možné rozhodnutí.

Premiér Kanady Justin Trudeau čelí sílícímu tlaku na demisi. Výzvy k odstoupení přitom přicházejí i z jeho Liberální strany. Po devíti letech v čele čtyřicetimilionové země mu uškodil odchod ministryně financí i hrozba zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vyhlásí nová cla na kanadský export.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal většinu v Národním shromáždění. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, k situaci se zatím nevyjádřil a projev plánuje na čtvrtek odpoledne. Podle části levicové opozice by řešením situace bylo odstoupení prezidenta.

Ministr zahraničí Jan Lipavský zůstává členem vlády i po odchodu Pirátů z kabinetu, oznámil po úterní schůzce premiér Petr Fiala (ODS). Za důležitou považuje mimo jiné kontinuitu ve vedení české diplomacie. Předsedové zbývajících tří koaličních stran, tedy STAN, KDU-ČSL a TOP 09, podpořili to, aby Lipavský zůstal ministrem jako nestraník, uvedl Fiala. Lipavský v úterý požádal o ukončení členství v pirátské straně. Poslanecký klub Pirátů také v úterý potvrdil odchod strany do opozice. Demisi podal ministr pro legislativu Michal Šalomoun, ve vládě skončí 11. října.

Piráti podle jejich končícího předsedy, vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše opustí vládu i koalici v úterý po jednání poslaneckého klubu, kdy také podají demisi ministři zahraničí Jan Lipavský a pro legislativu Michal Šalomoun. Bartoš to v neděli uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Bartoše premiér Petr Fiala (ODS) odvolal z vlády k pondělku, kdy skončí také vnitrostranické hlasování Pirátů o odchodu z kabinetu.

Odchod Pirátů z pětikoaliční vlády by mohl dopadnout i na ministerské týmy a náměstky. Po odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) slibují podat demisi i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Šéf diplomacie však nevylučuje další vládní angažmá po vystoupení z Pirátské strany. Koaliční smlouva vedle nejvyšších postů v kabinetu upravuje i pozice ministerských náměstků. Těch je na různých resortech za Piráty celkem deset a i oni jsou připravení z funkcí odejít, jak řekl jeden z nich Ondřej Profant. Piráti by pak mohli opustit i jednotlivé odborné ministerské týmy.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Prezident se nechal slyšet, že se bude při odvolání Bartoše řídit ústavou. Také ale nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.