Demise

Premiér Kanady Justin Trudeau čelí sílícímu tlaku na demisi. Výzvy k odstoupení přitom přicházejí i z jeho Liberální strany. Po devíti letech v čele čtyřicetimilionové země mu uškodil odchod ministryně financí i hrozba zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vyhlásí nová cla na kanadský export.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal většinu v Národním shromáždění. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, k situaci se zatím nevyjádřil a projev plánuje na čtvrtek odpoledne. Podle části levicové opozice by řešením situace bylo odstoupení prezidenta.

Ministr zahraničí Jan Lipavský zůstává členem vlády i po odchodu Pirátů z kabinetu, oznámil po úterní schůzce premiér Petr Fiala (ODS). Za důležitou považuje mimo jiné kontinuitu ve vedení české diplomacie. Předsedové zbývajících tří koaličních stran, tedy STAN, KDU-ČSL a TOP 09, podpořili to, aby Lipavský zůstal ministrem jako nestraník, uvedl Fiala. Lipavský v úterý požádal o ukončení členství v pirátské straně. Poslanecký klub Pirátů také v úterý potvrdil odchod strany do opozice. Demisi podal ministr pro legislativu Michal Šalomoun, ve vládě skončí 11. října.

Piráti podle jejich končícího předsedy, vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše opustí vládu i koalici v úterý po jednání poslaneckého klubu, kdy také podají demisi ministři zahraničí Jan Lipavský a pro legislativu Michal Šalomoun. Bartoš to v neděli uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Bartoše premiér Petr Fiala (ODS) odvolal z vlády k pondělku, kdy skončí také vnitrostranické hlasování Pirátů o odchodu z kabinetu.

Odchod Pirátů z pětikoaliční vlády by mohl dopadnout i na ministerské týmy a náměstky. Po odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) slibují podat demisi i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Šéf diplomacie však nevylučuje další vládní angažmá po vystoupení z Pirátské strany. Koaliční smlouva vedle nejvyšších postů v kabinetu upravuje i pozice ministerských náměstků. Těch je na různých resortech za Piráty celkem deset a i oni jsou připravení z funkcí odejít, jak řekl jeden z nich Ondřej Profant. Piráti by pak mohli opustit i jednotlivé odborné ministerské týmy.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Prezident se nechal slyšet, že se bude při odvolání Bartoše řídit ústavou. Také ale nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.

Konec ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a dalších členů tamního kabinetu není první případ, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj přikročil ke změnám ve vládě, upozornila ukrajinistka Lenka Víchová ve středečních Událostech, komentářích. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského byl Kuleba vynikající vyjednavač. Ale ukrajinská vláda potřebuje „novou energii“, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). O situaci na Ukrajině hovořil i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podal demisi, oznámil ve středu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Poslanci zároveň ve středu formálně schválili rezignaci vicepremiérky pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové a dalších tří ministrů. Naopak nepodpořili odchod další místopředsedkyně vlády a současně ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryny Vereščukové, píše server Ukrajinska pravda. Kulebově demisi se zatím parlament nevěnoval.

Ukrajinští ministři strategického průmyslu, spravedlnosti a ochrany životního prostředí v úterý nabídli své demise, oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Později ohlásil, že žádost o odvolání podala také místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová. O své odvolání požádala také další vicepremiérka a současně ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryna Vereščuková. Změny mají vládu posílit, jak to Ukrajina potřebuje, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním projevu.

Francouzský premiér Gabriel Attal přijel po prohraných volbách do Elysejského paláce podat demisi. Prezident Emmanuel Macron ji odmítl, ponechal jej ve funkci a požádal ho, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom informovala francouzská média.

Novým britským premiérem se stal šéf vítězných labouristů Keir Starmer. Ten v projevu k voličům slíbil, že jeho labouristi znovu vybudují Velkou Británii a budou sloužit veřejnosti. Během odpoledne také představil členy nové vlády. Finance povede Rachel Reevesová jako vůbec první žena v britské historii. Lídr konzervativců Rishi Sunak vyjádřil zklamání z výsledku parlamentních voleb a omluvil se spolustraníkům. Odpovědnost za debakl Konzervativní strany bere na sebe.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podá demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumím veřejně prodat svou práci, řekla Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil její práci, o nástupci chce mít jasno příští týden. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrdila, že o něm rozhodne během příštího týdne předsednictvo strany.

Odcházející ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) v pořadu Interview ČT24 řekla, že změna na postu ministra je v politice běžná věc. „Chci se koukat dopředu,“ dodala Langšádlová, která zůstává poslankyní a zamíří nově do sněmovní komise pro hybridní hrozby. Zaměřit se chce na boj s dezinformacemi.

Na post ve vládě se po dvou a půl letech rozhodla rezignovat ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Vedení její domovské strany podle ní vadilo, že neumí svou práci prodat a je málo vidět, ona sama podcenění komunikace přiznala. Bývalý prezident Miloš Zeman o ní dříve hovořil jako o „neviditelné funkcionářce“, část vědecké komunity se jí ale zastává a tvrdí, že konec jejího vládního angažmá pozdrží některé projednávané záležitosti.

Předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás přijal demisi, kterou mu podal palestinský premiér Muhammad Ištajja. Abbás ho ale zároveň pověřil, aby kabinet dál vedl, dokud nebude ustavena vláda nová. Krok by mohl otevřít cestu ke Spojenými státy prosazované reformě palestinské samosprávy. „Měl by vzniknout nový, technokratičtější kabinet, který by měl předznamenat možnost palestinského usmíření,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Praha 1 v pondělí vyzvala protivládního aktivistu Ondřeje Thora, který od loňského května táboří na prostranství před Úřadem vlády, aby z místa odstranil své přístřešky. Thor na to má pět dnů od převzetí výzvy, může se ještě odvolat k pražskému magistrátu. Pokud stánky neodstraní a neuspěje s odvoláním, hlavní město je připraveno tábořiště odstranit. Informovali o tom zástupci Prahy 1 a magistrátu. Tábořiště by podle starostky městské části Terezie Radoměřské (TOP 09) mohlo zmizet v polovině dubna. Thor reagoval, že město jedná protiprávně a že své stánky nezlikviduje. Pokud bude třeba, bude se bránit soudně a držet hladovku.

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa oznámil rozpuštění parlamentu po demisi premiéra Antónia Costy. Předčasné volby se uskuteční 10. března, uvedl podle agentur v televizním projevu. Parlament tak bude mít čas, aby schválil státní rozpočet na příští rok.

Portugalský premiér António Costa podal demisi kvůli vyšetřování údajných případů korupce, které se týkají lithiových dolů a dalších průmyslových projektů. Costa v projevu řekl, že má čisté svědomí, ale premiérská funkce není slučitelná s pochybami ohledně jeho poctivosti. Socialistický politik Costa byl předsedou portugalské vlády od roku 2015. S premiérem končí celá vláda.

Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.

Nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho padla kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Rutte potvrdil, že složí demisi do rukou krále Willema-Alexandra. Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) od loňského ledna vládla společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA).

Podporovatelé opoziční proruské strany Šor v neděli v moldavské metropoli Kišiněv protestovali proti prozápadně orientované vládě. Ve městě se odpoledne sešlo několik tisíc lidí, kteří podobně jako při předchozích protestech požadovali okamžitou demisi kabinetu i prezidentky Maii Sanduové. Moldavská policie zároveň pode agentury AP oznámila, že zmařila spiknutí vyvolat v rámci protestu masové nepokoje.

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.

Do Česka budou mít od 25. října nově odepřen vstup Rusové s platným schengenským vízem vydaným za účelem turistiky, sportu či kultury jakýmkoli státem EU, oznámil po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kabinet také schválil, že na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun.