Berlín jedná s Talibanem o deportaci Afghánců, čelí za to kritice

Nahrávám video

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Německo nový afghánský režim, podobně jako většina světa, neuznává. Na svém území ale respektuje dva jeho diplomatické zástupce. Důvodem jsou jednání o deportacích Afghánců, odsouzených za trestnou činnost.

„Chceme umožnit deportace také prostřednictvím pravidelných linkových letů. To znamená řešit otázky ověřování identity a podobně. Na tom se musíme domluvit se zástupci Afghánistánu,“ prohlásil spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Podle Dobrindta je dohoda mezi spolkovou republikou a Talibanem krátce před uzavřením. Označuje ji za technickou spolupráci, která v žádném případě nepovede k diplomatickému uznání.

Kritika

Přítomnost zástupců Talibanu přímo v Německu kritizují váleční veteráni z Afghánistánu i humanitární organizace. Wahed Khan z Ambulantní pomoci mladým sám jako dítě z Afghánistánu uprchl. „Na jedné straně chceme odsunout zločince, lidi, kteří se kriminalizovali, a na druhé straně si zveme zločince sem, abychom s nimi uzavírali dohody,“ uvedl Khan.

Před riziky varují také zbývající diplomatičtí zástupci před-talibanského režimu v Německu – kvůli postupu Berlína podali hromadnou demisi.

„Toto rozhodnutí je nepřijatelné a představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost občanů kvůli přístupu k citlivým dokumentům a údajům,“ řekl 1. října bývalý afghánský konzul v Bonnu Hamid Nangialay Kabiri.

Taliban je kvůli porušování lidských práv, zejména těch ženských, v mezinárodní izolaci. Německo v posledních dvou letech vrátilo do vlasti dva speciální lety s Afghánci, vždy však prostřednictvím Kataru. Jedinou zemí, která nový režim oficiálně uznala, je Rusko. 

Dvacet evropských zemí, které si podobně jako Německo přejí efektivnější deportace, si stěžuje mimo jiné na to, že vloni se do vlasti vrátilo jen 435 Afghánců. V celé EU jich přitom dostalo rozhodnutí o navrácení bezmála 23 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
13:27Aktualizovánopřed 7 mminutami

V rumunském přístavu explodoval ukrajinský námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, uvedla média. Další vybuchl na Ukrajině, po třech se pátrá. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady. Ukrajinské námořnictvo později potvrdilo, že šlo o ukrajinský dron, nad kterým v Černém moři ztratilo kontrolu kvůli ruským prostředkům elektronického boje.
10:21Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izrael tajně poslal komanda do Ázerbájdžánu, píše CNN

Izrael během války s Íránem tajně nasadil do Ázerbájdžánu elitní vojenské a zpravodajské jednotky, aby usnadnil operace proti islámské republice. Americké stanici CNN to řekly čtyři zdroje obeznámené se situací, Baku to ale popírá. Izraelci v době konfliktu údajně působili také na základnách v Somalilandu, Iráku a Emirátech.
před 26 mminutami

Pět občanů Ázerbájdžánu zemřelo při dronovém útoku v Azovském moři

Pět občanů Ázerbájdžánu zahynulo a další tři utrpěli zranění při útoku dronů na dvě obchodní lodě v Taganrožském zálivu v Azovském moři, informovalo v pátek podle agentury Interfax ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Na lodích, které nepatřily Ázerbájdžánu, bylo podle něho celkem 25 ázerbájdžánských občanů. Lodě pravděpodobně zasáhly ukrajinské drony.
před 1 hhodinou

Lotyšští pohraničníci zadrželi Francouze kvůli převozu migrantů

Lotyšská státní pohraniční stráž ve zprávě uvedla, že ve čtvrtek 4. června zadrželi pohraničníci v obci Augšdaugava francouzského občana kvůli převozu osob, které nelegálně překročily státní hranici.
před 3 hhodinami

Ukrajinská firma hlásí úspěšný test protibalistické střely

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point tvrdí, že úspěšně provedla plně řízený manévrovací let střely FP-7.X, která má tvořit základ budoucí protibalistické střely FREYJA určené k zachytávání balistických raket. Informovala o tom technická ředitelka společnosti Fire Point Iryna Terechová.
před 4 hhodinami

V Izraeli protestují ultraortodoxní židé odmítající narukovat, napadli dům soudce

Stovky ultraortodoxních židů v noci na pátek zablokovaly hlavní dopravní tepnu mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, než je rozehnala policie, informoval deník Ha'arec. Protestovali tak proti zatčení šesti desítek členů své komunity po jejich středečním útoku na dům místopředsedy izraelského nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Skupiny ultraortodoxních židů v posledních týdnech zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity, která měla do předloňska přes půlstoletí výjimku z branné povinnosti.
před 4 hhodinami

V Albánii pokračovaly protesty proti výstavbě luxusního resortu Trumpova zetě

Tisíce Albánců protestovaly ve čtvrtek večer v Tiraně už čtvrtý den po sobě proti plánované výstavbě luxusního turistického komplexu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta. Vybudování resortu plánuje zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Podle demonstrantů ale plánovaný projekt poškodí životní prostředí. Kritice protestujících čelí i premiér Edi Rama.
před 4 hhodinami
Načítání...