Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).
Islamistické hnutí Taliban se znovu chopilo moci v Afghánistánu v roce 2021 během stahování Američanů a dalších západních sil ze země. Většina zemí vládu Talibanu stále neuznává, Rusko s ním nicméně začalo postupně budovat vztahy.
Na jaře roku 2024 se začal připravovat návrh zákona, který by mohl zrušit status Talibanu jako organizace uznané za teroristickou. Ještě dříve některá státní média přestala, jak to vyžaduje zákon, doprovázet zmínky o této skupině povinnou poznámkou „v Rusku uznána za teroristickou organizaci a zakázána“, připomíná ruská odnož BBC.
Navržené vyškrtnutí ze seznamu
Zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov loni v květnu uvedl, že ruské resorty zahraničí a spravedlnosti navrhly Putinovi, aby byl Taliban vyškrtnut ze seznamu teroristických organizací. Bez toho by podle Kabulova Moskva nemohla uznat hnutí jako „legitimní orgán v Afghánistánu“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k tomu tehdy uvedl, že návrh „odráží objektivní realitu“. „Taliban je v Afghánistánu skutečnou silou a Ruské federaci to není lhostejné,“ řekl.
Na začátku října Kabulov informoval, že rozhodnutí o vyškrtnutí Talibanu ze seznamu teroristických organizací již bylo přijato na nejvyšší úrovni, ale „je třeba dodržet právní postupy“.
„Společný boj proti IS“
Ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov tehdy zároveň prohlásil, že agentura dokončuje práce na vyřazení Talibanu ze seznamu. Dále poznamenal, že činnost islamistického hnutí „má za cíl obnovit pořádek a udržet stabilitu“ v zemi s tím, že demonstruje svou připravenost bojovat proti afghánskému křídlu takzvaného Islámského státu. Ruská odnož BBC připomíná, že jak IS, tak jeho afghánské křídlo jsou v Rusku zakázané.
Na to, že Moskva pravděpodobně usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti IS, upozornilo také analytické Carnegieho středisko. Organizace Islámský stát se přihlásila k útoku na koncertní síň na okraji Moskvy, který si podle tamních úřadů vyžádal 145 mrtvých a 550 zraněných.
Carnegieho středisko nicméně poznamenává, že spolupráce Moskvy a Kábulu v boji proti IS bude obtížné dosáhnout, a to mimo jiné proto, že Taliban popírá, že by na jeho území nějací bojovníci byli.
Státní duma na konci listopadu obdržela návrh zákona, který by dočasně zrušil zákaz činnosti organizací uznaných v Rusku za teroristické. V důvodové zprávě k dokumentu se uvádí, že ruská legislativa „nestanovuje mechanismus, který by umožňoval pozastavit zákaz činnosti teroristické organizace“.
V prosinci byl dokument přijat ve všech čteních a nakonec podepsán i Putinem. K pozastavení zákazu je nutná žaloba generálního prokurátora (nebo jeho zástupce) a poté rozhodnutí soudu.
Proměna vztahů Ruska a Talibanu
Rusko má s Afghánistánem komplikovanou historii. V roce 1979 tehdejší Sovětský svaz podnikl do země invazi, jejím cílem bylo udržet v zemi nastolený spřátelený režim, ovšem v boji s mudžáhidy SSSR utrpěl těžké ztráty a po téměř deseti letech se vojska vyslaná Moskvou stáhla.
Taliban, který reálně vládl na většině území Afghánistánu v letech 1996–2001, byl v Rusku uznán za teroristické hnutí a v roce 2003 zakázán. Několik let předtím hnutí otevřeně podporovalo čečenské separatisty, a dokonce vyhlásilo Rusku svatou válku.
V průběhu dvaceti let byla v ruských regionech proti osobám podezřelým z napojení na Taliban zahajována trestní řízení.
Postoj ruských úřadů k islamistickému hnutí se začal měnit poté, co vyhlásily válku IS, který ovládl velkou část Blízkého východu a severní Afriky. V roce 2015 zmocněnec Kabulov uvedl, že Rusko a Taliban mají v boji proti IS společné zájmy.
Talibanské cesty do Ruska
V roce 2018 Taliban poprvé odcestoval s delegací na jednání do Moskvy. Schůzka se konala v uzavřeném formátu za účasti ministra Lavrova, který tyto kontakty vysvětlil jako snahu přesvědčit islamisty, aby „zanechali ozbrojeného boje a zahájili celonárodní dialog s vládou“.
V únoru 2019 přijel Taliban do Ruska, aby se zúčastnil fóra „meziafghánského dialogu“, a v květnu téhož roku už Lavrov otevřeně a osobně přijal Taliban v Moskvě u příležitosti stého výročí navázání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Afghánistánem.
Na ruských sociálních sítích se tehdy v reakci na talibanskou návštěvu vzedmula bouře kritických reakcí. Ministerstvo zahraničí však údajně žádné „riziko pro svou pověst nevidělo“.
Islamistické hnutí znovu u moci
Krátce před stažením USA z Afghánistánu v roce 2021 Lavrov označil vůdce Talibanu za „rozumné lidi“, a když se hnutí dostalo v zemi po svržení demokraticky zvolené vlády prezidenta Ašrafa Ghaního de facto znovu k moci, oficiální rétorika Moskvy se ještě zmírnila.
Kabulov tak označil Taliban za vstřícnější k „loutkové vládě“ uprchlého Ghaního a ruský velvyslanec v Kábulu Dmitrij Žirnov prohlásil, že Talibové, kteří vzali pod ochranu ruskou diplomatickou misi, na něj udělali velmi dobrý dojem a označil je za „adekvátní muže“.
Od té doby zástupci Talibanu do Ruska přicestovali ještě několikrát. V roce 2024 se zúčastnili fóra Rusko-islámský svět: KazaňForum a dvakrát se také zúčastnili Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF), které západní účastníci začali po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 ignorovat.
Taliban zavedl v Afghánistánu právo šaría a praktikuje veřejné popravy. Dochází k masivnímu porušování lidských práv, zejména vůči ženám, kterým vláda zakazuje získat jiné než středoškolské vzdělání, vystupovat na veřejných místech bez doprovodu mužských příbuzných a mluvit nahlas na veřejnosti. Práva žen pracovat jsou přísně omezena. Politický a občanský aktivismus, který se neshoduje s politikou Talibanu, je pronásledován.
