Aktivismus

Americkou televizní cenu Emmy získala v kategorii komedie seriálová satira o zákulisí Hollywoodu Studio. Cenu za nejlepší drama si odnesl seriál Urgent z pittsburského traumatologického centra a ocenění za nejlepší miniseriál má dílo Adolescent o britské rodině třináctiletého chlapce obviněného z vraždy spolužačky. Slavnostní ceremoniál se konal v noci na pondělí SELČ.

Zemřel americký konzervativní aktivista Charlie Kirk, oznámil na sociální síti Truth Social prezident USA Donald Trump. Při středečním vystoupení na Utah Valley University ve městě Orem byl Kirk zastřelen. Americké úřady po pachateli stále pátrají, zatím nalezli pouze jeho pušku. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nabízí odměnu sto tisíc dolarů (2,1 milionu korun) za informace, které povedou k identifikaci střelce. Zabití Kirka odsoudili jak američtí, tak zahraniční politici.

Federální policisté v neděli rozebrali část mírové iniciativy před Bílým domem, která je obecně považována za nejdelší nepřetržitý politický protest v historii Spojených států. Stalo se tak asi 36 hodin poté, co prezident Donald Trump vydal příkaz k odstranění. Akce, která mimo jiné vyzývá k jadernému odzbrojení, trvá nepřetržitě čtyřiačtyřicet let. Zažila tak sedm prezidentů, hurikány, sněhové bouře, povodně i nespočet konfliktů, píší americká média.

V Hongkongu začal další proces s prodemokratickým aktivistou Joshuou Wongem. Úřady vznesly nové závažné obvinění týkající se státní bezpečnosti – tentokrát jde o spolčování se zahraničními silami. Hrozí mu doživotí. Ve vězení byl už několikrát, momentálně je za mřížemi přes čtyři roky. Podle kritiků ho tam Čína chce udržet co nejdéle. Soud zatím rozhodl, že případ předá vyšší instanci.

Aktivisté ze spolku Kaputin nespáchali namalováním ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči trestný čin. Nepravomocně o tom ve středu rozhodl soud. Případ poslal městské části k přestupkovému řízení. Soudkyně Zuzana Christelbauer rozhodnutím nevyhověla žalobci, podle něhož členové spolku spáchali přečin poškození cizí věci a který pro všech sedm obžalovaných žádal peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. Státní zástupce Richard Petrásek proti rozhodnutí podal stížnost.

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.

Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli pozastavení federálních grantů ve výši přes 2,2 miliardy dolarů (48 miliard korun). Vláda svůj krok odůvodnila tím, že prestižní vzdělávací instituce nesplnila požadavky ohledně omezení aktivismu na univerzitním kampusu, informovaly světové agentury.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Přibývá nadšenců, kteří ve volném čase zlepšují společenský život v obcích i ve vyloučených lokalitách. Pomáhá jim projekt Silnější hybatelé, který podporuje aktivní lidi. Nově třeba takzvané Severky, tedy skupinu žen z Ústeckého kraje, která se snaží bořit mýty o regionu a ukazuje ho v pozitivním světle.

Policie vyhlásila pátrání po aktivistovi Jaroslavu Popelkovi, který loni v březnu vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal příkaz k jeho dodání do vězení, kam má nastoupit kvůli odsouzení v související kauze. ČT to potvrdila mluvčí soudu Eva Švíglerová. Popelka dostal dvouměsíční nepodmíněný trest kvůli tomu, že porušil zákaz pobytu v Praze. Ten mu justice uložila kvůli zmíněným výzvám ke stržení ukrajinské vlajky.

V Evropě přibývá útoků klimatických aktivistů na umělecká díla. V Louvru polili Monu Lisu polévkou, v Drážďanech se přilepili k rámu Sixtinské madony a v Madridu je lepidlo spojilo s obrazem Francisca de Goyi. Instituce, včetně Národní galerie Praha, proto zvyšují bezpečnostní opatření. Podrobnosti o všech sdělit nemůžou, pokud mají být účinná, ale některá omezení, jako speciální skla před obrazy nebo kontrola obsahu tašek, viditelná jsou.

Státní zástupce odložil trestní oznámení na Janu Peterkovou, která v červnu řekla, že se ji ve vinohradské nemocnici v Praze pokusili otrávit. Podle nemocnice mohla aktivistka šířit poplašnou zprávu. Žalobce ale její výrok označil za recesi, nadsázku nebo snahu získat pozornost za každou cenu. Uvedl to v dokumentu, který získala Česká televize. Peterková byla v jiné kauze za šíření poplašné zprávy odsouzená k podmínce, v dalším případu čelí obvinění. Vinu dlouhodobě odmítá.

Od roku 2022 se mimo jiné ve světových galeriích objevil nový fenomén. Většinou mladí lidé, kteří se označují jako klimatičtí aktivisté, poškozují nejrůznější umělecká díla. Tvrdí, že cílem protestu je upozornit na lidmi způsobenou klimatickou změnu a v důsledku tak zlepšit situaci lidstva. Jejich činnost se dostává na přední stránky médií, ale většinou jen popisně, případně v komentářích. Vědci se v nové práci pokusili věcně přiblížit strukturu, cíle a taktiku tohoto hnutí.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace letos výrazně stupňují své nátlakové akce. Organizace je aktivní především v Německu, Itálii a Rakousku, kde často blokuje dopravu. Její členové se snaží strhnout pozornost třeba i poškozováním historických památek či uměleckých děl. I v tradičně pro-ekologických městech, jako jsou Berlín a Vídeň, ale roste kritika hnutí. Nátlakové akce podle některých politiků i obyvatel už překročily únosnou mez. A snahy reagovat na klimatické změny naopak podkopávají.

Dva klimatické aktivisty, kteří se na protest proti těžbě ropy přilepili k obrazu malíře Vincenta van Gogha, uznal londýnský soud vinnými. Čtyřiadvacetiletá aktivistka Emily Brocklebanková v úterý dostala podmíněný trest 21 dní vězení s šestiměsíčním odkladem. Podléhá šestitýdennímu zákazu vycházení, během něhož bude sledována pomocí elektronického náramku. Výše trestu pro jejího 22letého kolegu Xaviera Gonzales-Trimmera zatím nebyla oznámena, uvedla agentura DPA.

Před zahájením 102. ročníku Velké pardubické vnikli na závodní dráhu samozvaní ochránci koní a snažili se zabránit konání dostihu. Policie a soukromá bezpečnostní agentura po více než deseti minutách zajistily pořádek a několik aktivistů zadržely. Po opožděném startu však další výtržníci vběhli přímo pod kopyta koní před Malým vodním příkopem, a narušili tak průběh dostihu. Podle velitele vnější služby východočeské policejní správy v Hradci Králové Františka Kubáta byl zásah, při kterém byla řada zadržených zraněna, v souladu se zákonem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V západním světě se objevuje nový způsob působení ekologických aktivistů. Do ulic vyrážejí hlavně v nočních hodinách, vypouštějí pneumatiky u sportovních užitkových vozidel nebo zhasínají výlohy obchodů. Známí jsou pod různými jmény. Skupiny aktivistů chtějí přinutit veřejnost, aby změnila své návyky a k životnímu prostředí se chovala šetrněji.

Jaké živly ovlivnily planetu Zemi v uplynulém roce? Kde zasáhl člověk do přírody a jakým způsobem na to příroda reagovala? Kdo se snažil životnímu prostředí pomoci a co mu naopak ublížilo, ukazuje galerie fotografií pořízených v různých koutech světa.

Aktivisté brzy ráno obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Po několika hodinách čtyři protestující opustili stroj v Bílině s ohledem na počasí, na druhém stanovišti dalších šest demonstrantů zůstává. Podle jejich vyjádření uniká každým dnem těžby příležitost zajistit lidem v uhelných regionech důstojnou budoucnost. Severočeské doly, jimž velkostroje patří, musely na obsazených strojích zastavit práce.

V povodí řeky Fairy Creek v kanadské provincii Britská Kolumbie se nalézají rozsáhlé lesní porosty, jejichž stáří je minimálně čtvrt tisíciletí. Kvůli kácení se loni staly předmětem konfliktu mezi těžaři a ochranáři přírody a aktivisty. Spor o kácení prastarých lesů přerostl později v několikaměsíční blokády těžařských aut, příjezdových cest a míst, kde je porost kácen. Aktivisté své protesty, které začaly loni v srpnu, v posledních týdnech zintenzivnili. Nejvyšší soud Britské Kolumbie se postavil na stranu těžařů a vyslal do oblasti policisty, což vedlo v uplynulém týdnu k více než 150 zatčením.

Kyrgyzka Altyn Kapalovová se rozhodla porušit kulturní pravidlo a dala svým dětem takzvané patronymum odvozené ze svého jména. A způsobila tím celostátní poprask. Nyní stojí před soudem a část národa ji obviňuje z ničení tradic. O její příběh se však začaly zajímat lidskoprávní organizace a soudy nevědí, jak s případem naložit.

Osobnosti italské veřejné sféry od politiků po spisovatele spustily kampaň, kterou chtějí přední italský slovník donutit ke změně definice u hesla žena. Je u něj uvedeno mimo jiné na třicet označení pro sexuální pracovnici či různé výrazy pro služku. To umocňuje problém sexismu ve společnosti, píše iniciativa v dopise zveřejněném v deníku La Repubblica.

Prominentní bojovnice za práva žen Ludžajn Hazlúlová byla po téměř třech letech za mřížemi propuštěna v Saúdské Arábii z vězení. S odvoláním na sdělení její rodiny o tom napsala agentura Reuters. Hazlúlová bojovala za právo Saúdských Arabek řídit automobil a za ukončení systému mužského opatrovnictví, který dává mužům právo rozhodovat o záležitostech žen. Podle organizací na ochranu práv a její rodiny byla ve vazbě vystavena mučení. To však Rijád odmítá.

Soud v Saúdské Arábii odsoudil prominentní bojovnici za práva žen Ludžajn Hazlúlovou k pěti letům a osmi měsícům vězení. Za mřížemi je už dva roky; v listopadu byl její případ předán soudu, který se zabývá teroristickými činy. Doba, kterou už strávila ve vězení, se z trestu odečte. Její propuštění požadují mezinárodní organizace i francouzský prezident.