Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.

„Ať se stydí ti, kteří pro něj hlasovali: víte, že jste udělali chybu. Víte to,“ uvedl Musk v příspěvku na své platformě X.

Musk, který minulý týden opustil administrativu, dále označil balíček za „masivní, nehorázný, vepřovým nadívaný“. V souvislosti s příštími volbami do Kongresu, takzvanými midterms, prohlásil: „V listopadu příštího roku vyhodíme všechny politiky, kteří zradili americký lid.“

Muskův příspěvek je střípkem kritiky balíčku, kterému Trump přezdívá „The One, Big, Beatiful Bill“. Legislativa zahrnuje snížení daní, ale i výdajů na zdravotní péči a potravinovou pomoc, napsal server The Wall Street Journal.

Kongresové balancování

Návrh zákona v květnu prošel Sněmovnou reprezentantů nejtěsnější většinou jednoho hlasu. Nyní je v rukou Senátu, kde někteří zákonodárci požadují důraznější škrty.

Senát hodlá v návrhu zákona provést změny a poté jej vrátit zpět do Sněmovny reprezentantů. Zastánci legislativy si mohou dovolit ztratit maximálně hrstku republikánských hlasů v obou komorách, přičemž se očekává, že všichni demokraté budou proti.

Přesto Bílý dům a vedoucí představitelé republikánů uvedli, že Muskova prohlášení neotřásla jejich důvěrou ve schválení zákona. Trump „již ví, jak se Elon Musk k tomuto zákonu postavil“, poznamenala tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. „Na prezidentově názoru to nic nemění,“ dodala.

Současný návrh by prodloužil končící daňové úlevy pro všechny příjmové skupiny a přidal by k nim nové, včetně verzí Trumpových předvolebních slibů o zrušení daní ze spropitného, odměn za přesčasy a dávek sociálního zabezpečení.

Návrh zákona by kromě toho poskytl nové peníze na ochranu hranic, národní obranu a podporu zemědělců. Na pokrytí některých – ale ne všech – těchto nákladů by snížil výdaje na daňové úlevy na zelenou energii, program Medicaid a potravinovou pomoc.

Kauce k vydání soudního příkazu

„Krásný zákon“ se ale netýká pouze čistě daní a výdajů. Server MSNBC upozornil, že republikáni ve Sněmovně reprezentantů do návrhu legislativy dostali ustanovení, které by ztížilo možnost obvinit z pohrdání soudem jednu ze stran řízení, která by se vzpírala jejich příkazům.

Pokud návrh projde, tak každý, kdo by se domáhal soudního příkazu nebo zákazu činnosti, by musel složit finanční jistinu ve výši stanovené soudcem.

„Ti, kdo se domáhají takových soudních příkazů, obvykle nemají prostředky na složení kauce. Trvání na ní by imunizovalo protiústavní jednání vlády před soudním přezkumem,“ varoval děkan právnické fakulty Kalifornské univerzity v Berkeley Erwin Chemerinsky. Pokud ustanovení projde, tak by mohlo připravit soudy o klíčový nástroj a týkalo by se soudních procesů, ve kterých figurují Donald Trump a jeho administrativa.

Není jasné, zda toto ustanovení v Senátu obstojí. Rozpočtový balíček je schvalován v rámci takzvaného budget reconciliation neboli harmonizace rozpočtu, která se má používat pouze pro fiskální záležitosti. Zdá se, že změna pravidel týkajících se pohrdání soudem by byla v rámci takového procesu diskvalifikována, ale republikáni v Senátu podle MSNBC již projevili ochotu nakládat s procedurami horní komory volně.

Neziskovky jako „organizace podporující terorismus“

Text zákona dále poskytuje administrativě pravomoc definovat neziskové organizace jako „organizace podporující terorismus“, a tím urychleně změnit jejich daňový status. Toto opatření je údajně namířené proti propalestinským skupinám, ale mohlo by být využito k potlačení svobody projevu a aktivismu klimatických a dalších organizací, varoval server The American Prospect.

Návrh legislativy také státům USA nebo nižším územním celkům zakazuje přijmout „jakýkoli zákon nebo nařízení regulující modely umělé inteligence, systémy umělé inteligence nebo automatizované rozhodovací systémy během desetiletého období počínajícího dnem přijetí tohoto zákona“.

Navíc diskutovaný předpis vyžaduje zrušení všech takových zákonů, které již státní nebo regionální zákonodárci přijali. Podle amerických médi je toto opatření formulované takovým způsobem, aby blokovalo snahy místních samospráv a státních vlád regulovat kroky soukromých kapitálových společností a dalších pronajímatelů, kteří využívají AI ke zvyšování nájemného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 38 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...