Neziskové organizace

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Neziskové organizace rozdělí v první fázi mezi 3800 domácností postižených povodněmi 200 milionů korun ze svých sbírek. Každá domácnost, která měla zaplavené obytné prostory, získá padesát tisíc korun na nejnutnější potřeby, další peníze budou rozděleny nejvíce postiženým. S výplatou začnou ve středu, sdělily organizace Adra, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR, které se dohodly na společném postupu při vyplácení pomoci. V jejich sbírkách se vybralo zhruba půl miliardy korun.

Na pomoc zaplavenému Jesenicku se před víkendem registrovalo přes 10 tisíc dobrovolníků. Do zasažených oblastí jich ale může vyrazit jen přes 1500. Počty dobrovolníků jsou totiž omezené, a to zhruba 400 na každou organizaci. České televizi to potvrdily čtyři dotázané charitativní a neziskové organizace, které teď dobrovolnickou pomoc v kraji koordinují a řídí. O jejich výběru i o omezení počtu dobrovolníků v jednotlivých oblastech rozhodl krizový štáb Olomouckého kraje.

Zmírnit možný dopad extrémních dešťů a hrozících povodní chtějí některé obce či neziskové organizace. Hodlají poskytnout třeba místa na spaní pro ty, které velká voda vyžene z domovů. Připravené jsou také potravinové banky nebo státní hmotné rezervy.

Spotřebitelé mohou od začátku července podávat hromadné žaloby. Poškozené ale zatím v Česku nemá kdo zastupovat. Jako žalobce se zatím přihlásila jen jedna nezisková organizace, která teď prochází schvalovacím procesem. Lidé ale mohou požádat o pomoc i evropské zástupce. Hlavní výhodou je, že na rozdíl od klasické žaloby nemusí hradit žádné poplatky.

Neziskové organizace varují před dopady změn, které nastanou od září – po ukončení bezplatného ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Nejvíc v ohrožení jsou podle nich ti zranitelní, třeba senioři. Těch je v Česku zhruba 14 tisíc.

Vážná nemoc, nehoda i dlouhodobé potíže seniorů stále častěji staví blízké do krizových situací, které neznali a se kterými se musí rychle vyrovnat. Právě rodiny podle průzkumů zastanou více než dvě třetiny péče. I proto vznikají organizace, které je celým systémem provádějí. A těmi potřebnými nejsou vždy jen senioři.

Do Česka dál přicházejí z Ukrajiny i dětští uprchlíci bez doprovodu, i když už v menších počtech. Většinou jsou ve věku od patnácti do osmnácti let. Zhruba o stovku mladších běženců se starají pěstounské rodiny nebo ústavy. Česká televize to zjistila od Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.

V sobotní podzimní sbírce potravin v Česku lidé v obchodech darovali 624 tun zboží, z toho 562 tun potravin a 62 tun základní drogerie a hygienických potřeb. Je to dosud nejvíc v této akci. Z vybraných potravin lze připravit až 1,124 milionu porcí jídla, sdělil zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Miroslav Dinga. Sbírka přitom pokračuje v e-shopech až do 21. listopadu, očekává se tak překročení 700 tun darovaného zboží.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

V polovině března si vyslechl Sidney Holmes osvobozující rozsudek. Za mřížemi měl strávit 400 let, nakonec vyšel ven z vězení po 34 letech. Za zločin, který nespáchal, pykal neprávem, navíc podle floridských zákonů nemá nárok na žádné odškodné. Podle amerického advokáta Alexe Hornadaye, který nyní přednáší na Karlově univerzitě, je takových případů několik, údajně je často na vině i nedostatečná obhajoba. Systém veřejných obhájců je v USA podle něj podfinancovaný, větší šanci u soudu pak prý mají lidé s vyššími příjmy.

Týmy kandidátů, kteří se ucházeli o post hlavy státu, počítají celkové útraty za kampaně. Osmička uchazečů za propagaci zaplatila přes 173 milionů korun. Nejvíce peněz utratili Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO), kteří postoupili do druhého kola. Využijí celý zákonný limit, tedy padesát milionů.

S mrazem a nadcházející zimou by z Ukrajiny do Česka mohla přijít další početná vlna válečných uprchlíků. Podle některých odhadů by mohlo jít až o několik set tisíc dalších lidí z Ukrajiny. Praha v té souvislosti upozorňuje, že ale žádné volné ubytovací kapacity pro ně už nemá. Také dobrovolníci, kteří měli možnost lidi na útěku před válkou ubytovat u sebe doma, už volno nemají.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Nástup dětí do první třídy se domácnostem prodraží. Za kompletní vybavení budoucího školáka rodiče zaplatí v průměru 6500 korun. Jak zjistila ČT, letos je kvůli zdražujícím energiím i velkoobchodním cenám papíru výbava vyjde o dvě stě korun dráž. Vůbec nejvíc se podle oslovených prodejců inflace projevuje na cenách aktovek nebo papírenského zboží. Za starší děti pak domácnosti před začátkem školního roku utratí kolem dvou tisíc korun.

Úřady práce vyplatily za první rok fungování takzvaného náhradního výživného přes 107 milionů korun. Průměrná měsíční dávka na jedno dítě činila osmnáct set. Stát poskytuje dávku za rodiče, kteří neplatí alimenty, a peníze pak po nich vymáhá. Podmínkou pro přiznání náhradního výživného je, že výši alimentů schválil soud a rodič sám zahájil proces vymáhání. Právě složité podmínky však část rodičů samoživitelů od podání žádosti odradí.

Nejpozději 14. dubna se přesune pražské a středočeské uprchlické centrum z vyšehradského Kongresového centra do Vysočan na náměstí OSN, řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uprchlíci z Ukrajiny se nově budou moci registrovat v bývalé budově Komerční banky. Do Prahy směřuje největší část válečných uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, centrum jich eviduje od začátku ruské invaze přes padesát tisíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dorazilo do Česka už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Už jen poslední dny zbývají lidem v exekuci, aby se mohli zbavit části dluhů. Po třech měsících totiž 28. ledna skončí akce Milostivé léto. Neziskové organizace už nyní vyzývají k jejímu opakování. Podle exekutorů by se ale musely změnit podmínky programu.

Omezené vánoční trhy ovlivnily i prodej výrobků neziskových organizací. Ty se potýkají s menším zájmem zákazníků. Peníze z vánočních trhů chybí i záchranné stanici pro volně žijící zvířata. Ta má teď krmivo pouze do konce roku. Jinde pomohli trhovcům lokální obchody nebo kulturní centrum, aby mohly svoje zboží prodávat uvnitř.

OSN odhaduje, že domácí násílí někdy v životě zažije každá třetí žena. V mnoha případech končí vztah s násilníkem smrtí. Izraelská technologická společnost D-ID použila k osvětové kampani těžký kalibr: fotografie zavražděných žen. Animovala je a hlasem hereček nyní tyto oběti domácího násilí, na takzvaných deepfake videích, varují ze záhrobí.

Počet klientů center poskytujících pomoc obětem domácího násilí roste. Už v září tohoto roku evidovala nezisková organizace Persefona větší počet klientů než za celý rok 2020. Před sílící epidemií covidu se i další centra jistí zavedením nové telefonní linky, krizového plánu pro další vlnu covidu-19 a nabíráním nových sociálních pracovníků. ČT to potvrdily tři oslovené organizace.

Na deset měsíců se zkušební lhůtou jeden a půl roku snížil odvolací Krajský soud v Plzni trest bývalému poslanci Věcí veřejných Jaroslavu Škárkovi za jeho nenávistné výroky o nedonošených dětech, mentálně postižených lidech nebo o neziskových organizacích. Rozsudek je pravomocný.