Neziskové organizace

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.

Koalice se dohodla, že zákon, který by měl zajistit podle ní transparentnější financování neziskových organizací, vznikne na ministerské úrovni, uvedl šéf sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předpis má podle Okamury hlavně zajistit, aby občané věděli, kdo čerpá veřejné peníze. Neziskové organizace přitom pravidelně své financování zveřejňují. Opozice kritizovala uniklou pracovní verzi poslanecké novely, podle které by se musely povinně registrovat subjekty se zahraničními vazbami.

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.

Zájem o doučování zdarma pro děti roste, České televizi to potvrdily oslovené organizace. Ty se ale často potýkají s nedostatkem dobrovolníků. Největší zájem je o individuální doučování. Dětem ze znevýhodněného prostředí ho nabízí například Člověk v tísni. V některých oblastech ale musí rodiny čekat na termín měsíce, v Praze až dva roky. Doučování zdarma pro všechny děti dlouhodobě nabízí i některé knihovny. Několik z nich, jako například v Sezimově Ústí, už ale muselo kvůli nedostatku dobrovolníků doučování přerušit.

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.

Dětské a volnočasové organizace varují, že plánované změny v dotacích mohou zasáhnout jejich provoz. Podle jejich propočtů jde o minus padesát milionů od ministerstva školství a dalších sedmdesát milionů od resortu životního prostředí. Podle organizací by se to mohlo promítnout i do skautských oddílů nebo mladých hasičů. Část nákladů by v krajním případě mohli nést rodiče či obce. Oba resorty ale tvrdí, že děti o podporu připravit nechtějí.

Česko ve čtvrtek obdrželo pozvánku ke členství v Radě pro mír, kterou ustavil prezident USA Donald Trump. Odpovědí na pozvání i dalšími tématy se v Otázkách Václava Moravce zabývali europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) a exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle Bžocha Trumpovo úsilí dává smysl v případě zaměření na Blízký východ, cíl budování paralely k OSN ale nechápe. Případné přijetí pozvání by však projednával a koordinoval s partnery z EU a NATO. Podle Dvořáka projekt rady vzbuzuje pochybnosti, označil ho za projev narůstajícího narcisismu Trumpa. Nabídku ke vstupu by tak doporučoval „vymlčet“.

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů poslala v pátek dopoledne na Hrad návrh programového prohlášení vlády. Hlavními strategickými záměry programu jsou přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, dostupné zdravotnictví, dostupnost bydlení a funkční sociální systém. Dalším bodem je například znovuzavedení EET nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média. ČT má dokument vládního programu k dispozici, stáhnout si ho můžete v odkazu níže.

Možnost oddlužení neboli osobního bankrotu může využít v podstatě každý, kdo se ocitl v insolvenci či dluhové spirále. Jedná se o druh insolvenčního řízení, jímž je možno řešit úpadek dlužníka. Z průzkumu společnosti PAQ Research pro Konsorcium dluhových poraden ČR vyplývá, že se zájem o oddlužení meziročně zvýšil o dvanáct procent. Tento růst ovšem stále není dostatečný k tomu, aby se podařilo vyřešit problém s vysokým počtem lidí v exekuci. Na následujících řádcích můžete zjistit, jak vlastně oddlužení funguje a probíhá.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.

Stále víc samoživitelských domácností se propadá pod hranici chudoby. Většinou jde o matky. Zatímco v roce 2021 žilo pod touto hranicí 32 procent těchto rodin, loni už to – podle Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd – bylo přes 36 procent z nich. Jejich situaci odstartovala pandemie a dramaticky pak zhoršila inflace. Stát podle odborníků pomáhá pomalu a nedostatečně, jeho roli suplují neziskové organizace. Matky si často umí pomoc samy, stát by jim v tom ale podle socioložky Radky Dudové měl jít víc naproti, například dostupnými školkami a podporou zkrácených úvazků.

Květnová mise europoslanců na Slovensku odhalila administrativní selhání i oslabení právního státu, uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Kolegům z Výboru pro rozpočtovou kontrolu v úterý představil závěrečnou zprávu z parlamentní mise, kterou vedl. Cílem cesty na Slovensko bylo zejména prověřit ochranu finančních zájmů EU, ale také celkový stav právního státu a fungování kontrolních institucí.

Domácnosti zasažené loňskými zářijovými povodněmi se dodnes vypořádávají s jejich následky. Některé domy je možné opravit, mnohé rodiny však musely svůj domov opustit. Pro řešení situace mohou využít program podpory na obnovu majetku po povodních Živel 3. Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje více než tisícovku žádostí, necelým čtyřem stovkám již vyhovělo. Některým rodinám pomohly také neziskové organizace.

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.

Cena běžného řidičského výcviku se v osmi krajích dostala přes dvacet tisíc korun. Způsobů, jak na pořízení průkazu ušetřit, není mnoho. V některých případech za něj platí zaměstnavatelé nebo střední školy. Novou možností je projekt, který slibuje vybrat zájemce a řidičský výcvik jim zaplatit.

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.