Méně než rok před prezidentskými volbami čelí francouzský prezident Emmanuel Macron kritice od opozice a neziskových organizací, že na vysoké pozice ve státní správě dosazuje sobě blízké lidi, píše server Euractiv. Nedávné či chystané změny posilují tvrzení kritiků, že se Macron snaží udržet si vliv i po svém odchodu z Elysejského paláce, uvedl server.
Kritika postupu současného prezidenta přichází z různých částí politického spektra. Národní sdružení (RN) v něm vidí Macronovu snahu zmařit případné budoucí vítězství této krajně pravicové strany. Podle levicových stran prezident oslabuje kontrolní orgány, jejichž úkolem je dohlížet na výkonnou moc nebo ji omezovat. Konzervativci uvádějí, že prezident z nezávislých orgánů dělá prodloužené ruce své strany.
Macronovi spojenci naopak tuto kritiku označují za přehnanou a zcela předvídatelnou. „Je normální, že po dvou funkčních obdobích jsou jmenováni lidé, kteří se těmito otázkami zabývali,“ sdělila podle serveru jedna z prezidentovi blízkých osob. Klíčovými kritérii výběru jsou podle tohoto zdroje odborné znalosti a kompetence, nikoliv politická loajalita.
Zatím nejkontroverznějším Macronovým krokem bylo podle Euractivu únorové jmenování exministryně financí Amélie de Montchalinové do čela Účetního dvora. Tato instituce zodpovídá za kontrolu veřejných výdajů. Kritici poukazují na to, že od dob prezidentství Nicolase Sarkozyho existuje nepsaná tradice jmenovat do této pozice osobnosti z řad opozice, aby se rozptýlily pochybnosti o nezávislosti orgánu.
De Montchalinová po nástupu do funkce avizovala, že se nebude podílet na auditu veřejných financí za rok 2025, aby se vyhnula možnému střetu zájmů. Proti jejímu jmenování se vyslovili opoziční zákonodárci a následovaly právní spory, v nichž aktivisté proti korupci z neziskové organizace Anticor a další podali žaloby napadající toto rozhodnutí. „Kdyby se to stalo v Orbánově Maďarsku, každému demokratovi by z toho vstaly vlasy hrůzou,“ uvedl s odkazem na maďarského premiéra Viktora Orbána profesor práva Paul Cassia, který se na jedné z žalob podílel.
Spojenci prezidenta jsou kandidáty i na další posty
Podobnou kritiku vyvolalo také loňské jmenování Richarda Ferranda, jednoho z Macronových nejbližších politických spojenců, do čela Ústavní rady, tedy orgánu, který rozhoduje o tom, zda jsou zákony v souladu s ústavou.
Nyní se o Macronových spojencích hovoří jako o možných kandidátech na další významné pozice ve státní správě. Možným uchazečem o post ombudsmana je bývalý ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti, do čela Francouzské národní banky by se mohl dostat šéf prezidentského úřadu Emmanuel Moulin.
Podle Euractivu ukazují změny ve vysokých pozicích, že boj o moc po roce 2027 začal v zákulisí, mimo pozornost veřejnosti a volební kampaně. Server píše, že tyto změny ukazují, jak velkou moc ve Francii představují nevolené funkce. Osoby jmenované do vysokých pozic ovlivňují soudní rozhodnutí, dohled nad rozpočtem i správní postupy po celá léta či dokonce desetiletí.
