Orbánova vláda v datech: v HDP na hlavu Maďarsko předskočilo Slováky, svobody ubývá

Maďarský premiér Viktor Orbán usiluje o další čtyři roky v čele vlády. Ve funkci je nepřetržitě od roku 2010, tedy posledních šestnáct let. Vybrané ekonomické a společenské ukazatele z tohoto období naznačují, že zatímco v hospodářské oblasti Maďarsko v rámci regionu výrazně nevybočuje, míra svobody médií a svobody v zemi obecně se v porovnání se sousedy téměř neustále zhoršuje.

První premiérský mandát získal Orbán už v roce 1998, po čtyřech letech ale jeho strana skončila v opozici, kde zůstala dalších osm let. Do čela vlády se Orbán vrátil v roce 2010 a od té doby získal další čtyři mandáty. Následující grafy ukazují vývoj Maďarska prostřednictvím vybraných ekonomických a společenských ukazatelů ve srovnání s Českem, Polskem a Slovenskem za posledních šestnáct let Orbánovy vlády.

Mimo jiné z nich vyplývá, že zatímco na počátku období, v roce 2010, mělo Maďarsko ze všech čtyř porovnávaných zemí nejnižší hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele (v paritě kupní síly), v posledních několika letech sledovaného období – data Světové banky jsou k dispozici do roku 2024 – přeskočilo v tomto ohledu sousední Slovensko.

Naopak nejhůře ze všech srovnávaných zemí zasáhla Maďarsko zvýšená inflace, která následovala v prvních letech po zahájení plnohodnotné ruské pozemní invaze na Ukrajinu.

V zemi zůstávají v rámci V4 nejnižší průměrné roční mzdy. Data Světové banky naznačují, že jejich růst je o něco rychlejší než v Česku a na Slovensku, ale výrazně pomalejší než v Polsku.

Mnohem hůře než ostatní země v regionu je na tom Maďarsko se svobodou médií. Zatímco v roce návratu Orbána k moci byla situace v zemi podle indexu organizace Reportéři bez hranic (RSF) ještě uspokojivá, poté země sklouzla do skupiny států, v nichž je podle RSF situace médií problematická, a zůstává v ní i nadále.

Na rozdíl od Česka, Polska a Slovenska se Maďarsko od roku 2010 nikdy ani přechodně nedostalo do skupiny zemí, kde RSF hodnotí situaci jako dobrou.

Podobně špatné je postavení Maďarska v žebříčku míry svobody organizace Freedom House. Česko, Polsko i Slovensko ve sledovaném období nikdy nevypadly ze skupiny svobodných zemí, ale Maďarsko z ní sestoupilo a od roku 2019 až dosud je označováno jen jako částečně svobodné. Podle vývoje skóre se přitom situace v zemi stále zhoršuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přes čínský e-shop nakoupili dva ze tří Čechů, vede tržiště Temu

Druhá největší ekonomika světa, Čína, se z globální výrobny stává postupně také obchodní a technologickou velmocí. Tohoto boomu využívají i čeští zákazníci. Z průzkumu agentury STEM/MARK pro pořad České televize Bilance vyplývá mimo jiné to, že 65 procent dotázaných někdy nakoupilo přes čínský internetový obchod a čínskou elektroniku využívá 57 procent lidí.
před 9 mminutami

„Vstupenka do života“. Kreml verbuje už i mezi univerzitními studenty

Rusko kvůli nedostatku vojáků pro svou válku proti Ukrajině verbuje už i studenty vysokých škol a univerzit. Armádní náboráři si vybírají období zkoušek, přičemž míří na studenty se špatným prospěchem. Ti mají pracovat jako operátoři dronů mimo frontu, což se však podle právníků nakonec stát nemusí. Podle expertů celá záležitost ukazuje, že Kreml stále nechce v rusko-ukrajinském konfliktu ustoupit ze svých cílů a preferuje vojenské vítězství před diplomatickým řešením.
před 48 mminutami

Orbánova vláda v datech: v HDP na hlavu Maďarsko předskočilo Slováky, svobody ubývá

Maďarský premiér Viktor Orbán usiluje o další čtyři roky v čele vlády. Ve funkci je nepřetržitě od roku 2010, tedy posledních šestnáct let. Vybrané ekonomické a společenské ukazatele z tohoto období naznačují, že zatímco v hospodářské oblasti Maďarsko v rámci regionu výrazně nevybočuje, míra svobody médií a svobody v zemi obecně se v porovnání se sousedy téměř neustále zhoršuje.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 2 hhodinami

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec. Portál Kairn.com, který o tom v noci na pondělí informoval, napsal, že neštěstí se stalo v pátek 27. března. Uvedl také, že pád nebyl Čechova chyba, ale že se zlomily šrouby pevného jisticího bodu na skále.
před 4 hhodinami

Pákistán oznámil, že bude brzy hostit rozhovory mezi USA a Íránem

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.
01:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg, řekl Trump

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times zveřejněném v noci na pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro devadesát procent vývozu ropy z islámské republiky.
02:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...