Orbánova vláda v datech: v HDP na hlavu Maďarsko předskočilo Slováky, svobody ubývá

Maďarský premiér Viktor Orbán usiluje o další čtyři roky v čele vlády. Ve funkci je nepřetržitě od roku 2010, tedy posledních šestnáct let. Vybrané ekonomické a společenské ukazatele z tohoto období naznačují, že zatímco v hospodářské oblasti Maďarsko v rámci regionu výrazně nevybočuje, míra svobody médií a svobody v zemi obecně se v porovnání se sousedy téměř neustále zhoršuje.

První premiérský mandát získal Orbán už v roce 1998, po čtyřech letech ale jeho strana skončila v opozici, kde zůstala dalších osm let. Do čela vlády se Orbán vrátil v roce 2010 a od té doby získal další čtyři mandáty. Následující grafy ukazují vývoj Maďarska prostřednictvím vybraných ekonomických a společenských ukazatelů ve srovnání s Českem, Polskem a Slovenskem za posledních šestnáct let Orbánovy vlády.

Mimo jiné z nich vyplývá, že zatímco na počátku období, v roce 2010, mělo Maďarsko ze všech čtyř porovnávaných zemí nejnižší hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele (v paritě kupní síly), v posledních několika letech sledovaného období – data Světové banky jsou k dispozici do roku 2024 – přeskočilo v tomto ohledu sousední Slovensko.

Naopak nejhůře ze všech srovnávaných zemí zasáhla Maďarsko zvýšená inflace, která následovala v prvních letech po zahájení plnohodnotné ruské pozemní invaze na Ukrajinu.

V zemi zůstávají v rámci V4 nejnižší průměrné roční mzdy. Data Světové banky naznačují, že jejich růst je o něco rychlejší než v Česku a na Slovensku, ale výrazně pomalejší než v Polsku.

Mnohem hůře než ostatní země v regionu je na tom Maďarsko se svobodou médií. Zatímco v roce návratu Orbána k moci byla situace v zemi podle indexu organizace Reportéři bez hranic (RSF) ještě uspokojivá, poté země sklouzla do skupiny států, v nichž je podle RSF situace médií problematická, a zůstává v ní i nadále.

Na rozdíl od Česka, Polska a Slovenska se Maďarsko od roku 2010 nikdy ani přechodně nedostalo do skupiny zemí, kde RSF hodnotí situaci jako dobrou.

Podobně špatné je postavení Maďarska v žebříčku míry svobody organizace Freedom House. Česko, Polsko i Slovensko ve sledovaném období nikdy nevypadly ze skupiny svobodných zemí, ale Maďarsko z ní sestoupilo a od roku 2019 až dosud je označováno jen jako částečně svobodné. Podle vývoje skóre se přitom situace v zemi stále zhoršuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 48 mminutami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 5 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 6 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 9 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.