Svoboda

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo spontánně vzniklého politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Občanské fórum (OF) vzniklo v pražském Činoherním klubu před 35 lety, 19. listopadu 1989, dva dny poté, co policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Okolnostmi jeho vzniku se bude přímo v „Činoheráku“ zabývat speciální vydání pořadu 90' ČT24 ve 20:07.

Byl to okouzlující pocit národní sounáležitosti, ale o několik dekád později jsme v situaci, kdy je těžké přijmout, že má někdo na věci jiný názor. I to zaznělo ve speciální debatě Událostí, komentářů o sametové revoluci a pojmech jako svoboda, demokracie a lidská práva. Sešli se v ní pamětníci událostí listopadu 1989 i mladá generace, která je zná jen z vyprávění.

Po listopadových událostech 1989 se začaly otevírat hranice. Železná opona, symbol rozdělení, padla. Rozebírali ji pohraničníci, kteří ji čtyřicet let střežili. Někteří promluvili až teď. Bývalý pohraničník Luboš Beran tehdy jako devatenáctiletý sloužil jako psovod u Znojma. V listopadu byl v terénu denně skoro dvanáct hodin. Zprávy dostával sporadicky, zmatení z vývoje byli vojáci i velitelé. Bylo tam velké napětí, pořád jsme drželi pohotovost, nikdo nevěděl, co bude, popsal. Do civilního života se vrátil o dva měsíce dříve, pohraničníci opouštěli pozice postupně.

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).

„Jediná možná cesta“ – tak zhodnotili ekonomickou transformaci po roce 1989 bývalí čeští premiéři Jan Fischer a Mirek Topolánek spolu se slovenským expremiérem Ľudovítem Ódorem v Otázkách Václava Moravce. Ódor jako největší dluh polistopadové politické reprezentace označil nedostatečné vysvětlování důvodů, proč musí Slovensko patřit na Západ. Fischer jako hlavní dluh vnímá problém krátkodobé vize nepřesahující jedno volební období.

Letošními laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stali vůdci venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia. Oznámila to Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (EP), který cenu uděluje. Parlament je podle Metsolové ocenil za jejich úsilí, aby ve Venezuele, kde vládne autoritářský vůdce Nicolás Maduro, byla znovu svoboda a demokracie.

Argentinské bezpečnostní síly chtějí využít umělou inteligenci (AI) k předvídání budoucích trestných činů. Prezident Javier Milei za tímto účelem vytvořil zvláštní jednotku. Experti mají obavy, že by kontroverzní krok mohl ohrozit práva obyvatel, píše britský deník Guardian.

Před 27 lety přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. Peking tehdy slíbil městu, že jeho demokratické svobody zachová na dalších padesát let, tedy do roku 2047. Dnes však Hongkong svazují přísné zákony o státní bezpečnosti a od posledních mohutných prodemokratických protestů uplynulo pět let.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Rusko-ukrajinská válka začala okupací Krymu, ovšem skutečné boje propukly až v jejím druhém dějství 12. dubna 2014 na Donbase. Kremelská propaganda argumentovala tím, že tento region byl prý vždy proruský a jeho lidé si putinovskou stabilitu přáli. Ve skutečnosti tamní obyvatelé viděli svou budoucnost v Ukrajině, byť jejich vztahy s Kyjevem byly složité. Ostatně jako s každým centrem, které mu vládlo. Donbas byl totiž vždy prostorem zvláštní a drsné svobody, který lákal utečence před nevolnictvím, zákonem i nudou, říká v rozhovoru pro web čt24.cz společník Ukraine Research Institute na Harvardu a emeritní profesor dějin na Indiana University Hiroaki Kuromiya.

Cenu Františka Kriegla letos získal slovenský novinář, spisovatel a publicista Martin Milan Šimečka. Nadace Charty 77 ji uděluje za občanskou statečnost. Porota ocenila Šimečku za dlouhodobé hájení demokratických principů a za kritickou, nezávislou žurnalistiku. Šimečka v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že si ceny váží, ale ví, že ji dostává v souvislosti s aktuální politickou a společenskou situací na Slovensku.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj život pro svobodu a budoucnost českého národa. „Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla.

Praha 1 v pondělí vyzvala protivládního aktivistu Ondřeje Thora, který od loňského května táboří na prostranství před Úřadem vlády, aby z místa odstranil své přístřešky. Thor na to má pět dnů od převzetí výzvy, může se ještě odvolat k pražskému magistrátu. Pokud stánky neodstraní a neuspěje s odvoláním, hlavní město je připraveno tábořiště odstranit. Informovali o tom zástupci Prahy 1 a magistrátu. Tábořiště by podle starostky městské části Terezie Radoměřské (TOP 09) mohlo zmizet v polovině dubna. Thor reagoval, že město jedná protiprávně a že své stánky nezlikviduje. Pokud bude třeba, bude se bránit soudně a držet hladovku.

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

V roce 2023 se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy vrátily věci do „normálních ústavních kolejí“. Je si vědom, že na stůl instituce, jejíhož vedení se loni ujal, se dostanou pravděpodobně nové problémy. V Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že hlavním úkolem Ústavního soudu je poměřovat předložené otázky limity ústavnosti, nikoliv o nich uvažovat politicky, na což podle něho politici často zapomínají.

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.

Porevolučních 34 let bylo pro českou společnost úspěšných, udělala velký skok kupředu, je přesvědčen prezident republiky Petr Pavel. V rozhovoru, který poskytl České televizi při své návštěvě u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze, vyzdvihl, že instituce českého demokratického státu fungují, podotkl ale také, že nelze ustat v zápasu o svobodu a demokracii, protože ta není jednou provždy zaručena. Rozhovor s hlavou státu vedl Jiří Václavek.

Prezident Petr Pavel a další představitelé státu si na Pražském hradě připomněli 30. výročí Česka. Organizátoři ze spolku Jagello 2000 chtěli ceremonií připomenout význam bezpečnosti jako základního předpokladu pro budoucnost Česka. Období třiceti let suverenity, svobody a demokracie nemá podle zástupců spolku v českých moderních dějinách srovnatelný příklad. Dávají je do souvislosti s bezpečnostními zárukami založenými na transatlantické vazbě a na členství v Evropské unii.

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

Jedni vyrůstali v totalitě, v mládí zažili revoluci a stáli u budování demokracie, druzí dospívali ve svobodě, mají jiné zájmy, cíle i hodnoty než jejich rodiče – generace X a generace Y, jinak mileniálové. Odborníci ze společného centra Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR CERGE-EI zjišťovali, v čem se liší a co mají společného dnešní třicátníci a jejich rodiče. Zaměřili se hlavně na tři oblasti životního stylu: vzdělávání, přístup k manželství, partnerství a dětem a také finanční zabezpečení.

Nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) ve středu zveřejnila žebříček 180 zemí, u kterých hodnotila svobodu médií. Česká republika je na 14. místě, proti loňsku si o šest míst polepšila. Organizace konstatovala, že podmínky pro práci novinářů jsou špatné v sedmi z deseti zemí světa, ve zbylé třetině jsou uspokojivé. V čele žebříčku je Norsko, na jeho chvostu Severní Korea. Slovensko je 17., polepšilo si o deset míst.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.