Svoboda strana 2 z 3

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) ve čtvrtečních Událostech, komentářích u příležitosti 33. výročí sametové revoluce hovořili o demokracii v Česku. Rychetský například upozornil, že část společnosti aktuálně žije v úzkosti a strachu z budoucnosti. Lidé by si podle něj také měli uvědomit, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

Stále víc Rusů kvůli invazi na Ukrajinu opouští svou zemi. Obávají se dopadů západních sankcí i tvrdších postihů úřadů. Možností k odchodu přitom po zastavení letů do Evropy příliš není. Několikanásobně zvýšený zájem hlásí vlaky do Finska nebo lety do Turecka.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Uplynulé léto bylo ve znamení rušení různých vládních opatření. Nejvyšší správní soud již v té souvislosti vyslovil stovky rozhodnutí a další případy má nyní na stole jeho soudce Josef Baxa, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Ten upozornil na fakt, že nové plošné restrikce společnost přijme jen za předpokladu, že regulace bude srozumitelně vyargumentovaná. Při dopadu na miliony občanů ji totiž kontrolovat masově prostě nepůjde.

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.

Slováci si letos poprvé připomínají jako státní svátek 28. říjen, tedy vznik samostatného Československého státu. Hodnoty s první republikou spojené, jako je demokracie a pravda, jsou podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové důležitým odkazem i pro současné Čechy a Slováky. Uvedla to v mimořádném Interview ČT24.

Ruské úřady vydaly zatykač na Ljubov Sobolovou, blízkou spolupracovnici vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Sobolová v srpnu opustila Rusko poté, co jí soud omezil svobodu. Kreml také ve čtvrtek prohlásil, že udělení Sacharovovy ceny Navalnému devalvuje význam ocenění.

Pod horou Říp v Krabčicích na Litoměřicku byl za účasti desítek pamětníků a soukromých zemědělců odhalen pomník, který připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Před 70 lety, na podzim roku 1951, začala největší vlna vystěhování selských rodin v Československu. O svůj domov a hospodářství tehdy přišly tisíce rodin.

Období před loňskými prezidentskými volbami v Bělorusku bylo možná nejzajímavější za celou třicetiletou historii země. Vyzvat dlouholetého vládce Alexandra Lukašenka chtělo 55 osobností včetně řady známých tváří. Režim nakonec k volbám pustil jen pět politiků, a to za podmínek, které české ministerstvo zahraničí i řada dalších zemí označily za nesvobodné a nedemokratické. Následné protesty i všechny opoziční síly tvrdě potlačil. Osud kandidátů rok po volbách 9. srpna shrnul web německé stanice Deutsche Welle.

Národní archiv získal unikátní sadu exponátů – kompletní pozůstalost po písničkáři, básníku a novináři Karlu Krylovi. Kromě listin a dokumentů z jeho života obsahuje i hodně osobních předmětů. Například kytaru, na kterou hrál na svém posledním koncertu, texty písní nebo malby.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.

Letošní rok přinesl řadu změn, nečekanou revoluci zažila také profese kněžích. I ti se museli přizpůsobit – lidé nemohli chodit do kostelů, a tak se rozmohly on-line přenosy. Jedním z progresivních farářů je Jan Lukeš z farnosti Dolní Čermná na Orlickoústecku, který se nebál přinést do tradičně konzervativních chrámů moderní technologii.

V netradičním duchu se letos připomínají události spojené se 17. listopadem. Studentům, demokracii a svobodě vzdali lidé hold v pohodlí domova a když už na pietních místech – tak v rouškách. Rodiny, přátelé, známí, kolegové a jiné „skupinky“ lidí se setkávali na pražském Albertově a na Národní třídě – tedy na startu a v cíli průvodu, který před 31 lety vyšel vzdorovat komunismu. 17. listopad ale patří také vzpomínkám na studenty, kteří v roce 1939 také protestovali proti diktatuře, tehdy nacistické.

Turecko zavede regulace sociálních sítí nebo je přímo zablokuje, oznámil podle agentury Reuters prezident Recep Tayyip Erdogan. Už dříve uvedl, že internetoví uživatelé urazili jeho rodinu.

Vláda je málo transparentní a nedostatečně odůvodňuje omezení základních práv přijímaná v souvislosti s pandemií. Shodli se na tom předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela a ředitel kampusu Sciences Po v Dijonu Lukáš Macek v Otázkách Václava Moravce. Stejný problém podle nich provází i plánovanou novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Rychetský kritizoval také média, že přílišným referováním o pandemii vytvořila atmosféru strachu, v níž společnost dočasně snížila vůči vládě své nároky na kvalitu právního státu.

Před zákonodárným sborem amerického státu Michigan ve čtvrtek demonstrovaly stovky lidí proti karanténním opatřením vyhlášeným demokratickou guvernérkou Gretchen Whitmerovou. Někteří nosili viditelně střelné zbraně a část z nich poté i se zbraněmi v protestu pokračovala přímo v budově michiganského Kapitolu, kde zákonodárci sídlí. To je v Michiganu legální.

Nový předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zváží, zda dodrží plány svého předchůdce a navštíví Tchaj-wan. Cesta se ale nelíbí Čínské lidové republice, jejíž ambasáda podle Aktuálně.cz zesnulému Jaroslavu Kuberovi hrozila sankcemi, které měly dopadnout i na české firmy. Vystrčil o tom chce nejprve hovořit s vládou i senátory, teprve pak se o návštěvě Tchaj-wanu rozhodne. Řekl to v pořadu Interview ČT24.

Na návštěvu studia Aktualit si uprostřed nabitého koncertního programu našel čas i Karel Gott. Proč se rozhodl opět otevřít „voliéru“ svých Zlatých slavíků a jak se podle něj projeví přechod k tržnímu hospodářství v kultuře?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před omezováním svobody a vlivem sociálních sítí v novoročním projevu varoval předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Pozastavil se nad rozmachem „zeleného byznysu“, který je prý založen na šíření strachu z klimatických změn. Pozitivně naopak hodnotil změny, kterých Česko za tři desetiletí dosáhlo.