„Byla v tom sounáležitost, tak proč si nerozumíme?“ ptají se pamětníci revoluce

45 minut
Události, komentáře: 35 let od sametové revoluce
Zdroj: ČT24

Byl to okouzlující pocit národní sounáležitosti, ale o několik dekád později jsme v situaci, kdy je těžké přijmout, že má někdo na věci jiný názor. I to zaznělo ve speciální debatě Událostí, komentářů o sametové revoluci a pojmech jako svoboda, demokracie a lidská práva. Sešli se v ní pamětníci událostí listopadu 1989 i mladá generace, která je zná jen z vyprávění.

Podle sociologa a člena krizového štábu Občanského fóra v roce 1989 Ivana Gabala není výročí prázdnou připomínkou, ale příležitostí reflektovat dekády svobody – podívat se na to, co jsme dokázali, a co nikoliv. „Na rozdíl od situace společnosti 90. let, kdy politika tu společnost táhla, jsme v situaci, kdy společnost tlačí politiky, aby byli schopni se na něčem dohodnout,“ míní.

Gabal tvrdí, že by bylo potřeba víc konsensu ve vedení země, aby společnost mohla čelit krizím. Přál by si, aby obecně zesílila pozice akademické obce, která by do debaty přinášela fakta. „Abychom si zvykli, že budou mít (akademici) stejnou váhu jako politici,“ říká.

Účastnice studentské demonstrace v roce 1989 Klára Jírovcová Pospíšilová v ní viděla příležitost „ochutnat okouzlující pocit národní sounáležitosti“, jímž prý byla její generace obdarovaná. Nyní míní, že je současná společnost atomizovaná. „Je tady určitá část společnosti, která má možná oprávněný pocit a frustraci z toho, že současná politická reprezentace této skupině lidí nenaslouchá,“ myslí si. Když jí nenaslouchá, nemůže podle ní chápat ani řešit její problémy.

Někdejší odborový předák Petr Miller upozornil na rozpory ve společnosti. „Proč jsme ochotni rychle přijmout nějaký názor, aniž bychom ho prodiskutovali?“ ptal se. Nejsme prý ochotní si naslouchat. „Chyba není ani na Západě, ani na Východě, ale v nás,“ tvrdí.

Podle youtubera Karla Kovyho Kováře žijeme ve vzrušující realitě a složitě pochopitelné transformační fázi, foodblogerka Chilli Ta zase míní, že v digitální oblasti, kde se člověk může setkat jen s konvenujícími názory, je třeba aktivně hledat protinázor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát neodmítl převod financování nepedagogů, jak žádaly odbory i ANO

Senát neodmítl převod financování mezd nepedagogických pracovníků na obce a kraje, jak o to usilovaly především školské odbory či hnutí ANO. Souhlasil ovšem se stanoviskem svého školského výboru, podle něhož je změna v novele školského zákona prosazována bez dostatečné časové rezervy. Koalice chce změnu prosadit v novele, která kvůli opozičním obstrukcím už téměř dva měsíce čeká na schválení sněmovnou.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud vyhověl odvolání psychiatra Cimického

Případem psychiatra Jana Cimického viněného ze znásilnění a vydírání se bude muset znovu zabývat obvodní soud. Odvolací senát v úterý vyhověl Cimického odvolání proti předchozímu verdiktu. Sedmasedmdesátiletý lékař a spisovatel obžalobu dlouhodobě odmítá, úterního jednání se nezúčastnil.
14:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nové proměnné značky na D3 umožní jízdu až 150kilometrovou rychlostí

Proměnné dopravní značky, které umožní zvýšení rychlostního limitu na dálnici D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi na 150 kilometrů za hodinu, dodá státu za 54,4 milionu korun sdružení firem Mobility and Intelligence a Značky Morava. Výběrové řízení, které vypsalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), vyhrálo s nejkratší nabídnutou dobou realizace v délce osmdesát dní, oznámil generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Řidiči by poprvé mohli jezdit zvýšenou rychlostí během letních prázdnin.
před 4 hhodinami

Miliony za korunu. Exekutor měl dluhy ukončit, trikem ale pokračovaly

V byznysu s pohledávkami se točí miliardy. Ještě před lety platilo, že kvůli nejrůznějším poplatkům mnohdy drobné dluhy několikanásobně narostly. Novela zákona, která nařizovala exekuce, jež vznikly z menších dluhů a nebylo na nich nic splaceno, zastavit. V kanceláři exekutora Juraje Podkonického ale s pomocí jednoduchého triku tisíce těchto exekucí pokračovaly dál. Nejvyšší správní soud uznal Podkonického vinným. Případ popisují Reportéři ČT.
před 5 hhodinami

Soud zrušil rozhodnutí o konci šéfky SÚKL. Válek ji odvolal po auditu

Bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová uspěla s žalobou proti způsobu, jakým přišla o místo, informují iRozhlas a Radiožurnál. Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka, který dal razítko na ukončení jejího služebního poměru. Odvolána byla z funkce na konci roku 2023, kdy seznámila kolegy z vedení ústavu s výsledky auditu. Resort zdravotnictví se v reakci na článek webu iRozhlas ohradil proti tomu, že by byla Podrazilová odvolána kvůli výsledkům prověrky.
09:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Řeporyjský starosta Novotný musí Okamurovi zaplatit čtyřicet tisíc korun

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný z ODS musí předsedovi SPD Tomio Okamurovi zaplatit čtyřicet tisíc korun za to, že ho veřejně vulgárně urážel. Pravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Podle části rozsudku, která se už dříve stala pravomocnou, se někdejšímu místopředsedovi poslanecké sněmovny musí také omluvit.
11:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo šest chlupatých hrdinů

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů, kteří pomohli najít pohřešované, působí v nemocnicích nebo asistují potřebným. Mezi oceněnými byl například policejní pes v důchodu, který působil na evropských hranicích v misích Frontex, nebo fena bloodhounda, která pomohla najít pohřešovanou seniorku. Cenu získal také zlatý retrívr, který pomáhá dívce s posttraumatickou stresovou poruchou.
před 7 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 8 hhodinami
Načítání...