Ivan Gabal

Byl to okouzlující pocit národní sounáležitosti, ale o několik dekád později jsme v situaci, kdy je těžké přijmout, že má někdo na věci jiný názor. I to zaznělo ve speciální debatě Událostí, komentářů o sametové revoluci a pojmech jako svoboda, demokracie a lidská práva. Sešli se v ní pamětníci událostí listopadu 1989 i mladá generace, která je zná jen z vyprávění.

První kolo slovenských prezidentských voleb v sobotu vyhrál diplomat Ivan Korčok, když získal 42,51 procenta hlasů. Korčok se v rozhodujícím druhém kole, které se uskuteční 6. dubna, utká s předsedou parlamentu a šéfem vládní strany Hlas–SD Peterem Pellegrinim. Ten dostal 37,02 procenta hlasů. Vyplývá to z údajů Slovenského statistického úřadu zveřejněných po sečtení hlasů ze všech volebních okrsků.

I po třiceti letech od osudového léta 1992 se zdá, že po tehdejších červnových volbách nebylo cesty zpět. Soužití České a Slovenské Federativní republiky (ČSFR) se pomalu, ale jistě chýlilo ke konci. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dva hlavní strůjci poklidného rozdělení federace, našli v napjaté době při stupňujících se problémech společnou řeč. S dalšími politickými aktéry doby vzpomínali na atmosféru a další okolnosti posledních měsíců rozpadajícího se státu v pořadu Události, komentáře.

Válka je vážný faktor a je zřejmé, že potřebujeme chránit některé obory, jako je jaderná fyzika, prohlásil v pořadu Události, komentáře sociolog Ivan Gabal v souvislosti s přítomností ruských studentů na českých univerzitách. Zmínil však, že je potřeba, aby studenti získávali evropské hodnoty. Podle bezpečnostního experta z CEVRO Institutu Jana Paďourka jde o určité riziko a situace by se měla řešit. Náměstek ministra školství Jaroslav Miller podotkl, že školy by měly každý případ vyhodnocovat individuálně, a zdůraznil, že nelze aplikovat něco jako kolektivní vinu.

Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.

Jaká by měla být obranná a bezpečnostní politika Česka? Jak by mělo společně s Evropskou unií čelit migrační krizi a mezinárodnímu terorismu? V první předvolební debatě České televize o tom diskutovali kandidáti desíti stran s nejsilnějším volebním potenciálem. A jejich stanoviska se v některých bodech lišila především podle toho, zda to byli zástupci vládních či parlamentních stran, nebo těch, které zatím zastoupení v parlamentu nemají, či jsou tam zastoupeni pouze několika politiky.

Jen málokterá evropská směrnice vyvolala v Česku takový odpor napříč politickým spektrem jako ta, která omezuje legálně držené zbraně. Chystá se kvůli ní dokonce změna ústavy. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) si další státy EU dokázaly včas vyjednat různé výjimky. „Čili já si jen kladu otázku, kde kdo zaspal,“ uvedl v první předvolební diskuzi ČT na téma „obrana a bezpečnost.“

Česká armáda je od roku 2005 plně profesionalizovaná. Jak ale ukázal exkluzivní průzkum společnosti Median pro ČT, většina obyvatel Česka je pro, aby se v nějaké formě obnovila základní vojenská služba – i když ne v té podobě, jak existovala dříve. Politici pozvaní do první předvolební debaty ČT24, která se věnovala obraně a bezpečnosti, se většinou za profesionální armádu postavili. Často ale podpořili i myšlenku určitého vojenského výcviku, ovšem na bázi dobrovolnosti.