Hlídat hranici se psy? Nesmysl. Evropu je třeba bránit v Africe. Politici v první volební debatě ČT

Jaká by měla být obranná a bezpečnostní politika Česka? Jak by mělo společně s Evropskou unií čelit migrační krizi a mezinárodnímu terorismu? V první předvolební debatě České televize o tom diskutovali kandidáti desíti stran s nejsilnějším volebním potenciálem. A jejich stanoviska se v některých bodech lišila především podle toho, zda to byli zástupci vládních či parlamentních stran, nebo těch, které zatím zastoupení v parlamentu nemají, či jsou tam zastoupeni pouze několika politiky.

Podle lídra ČSSD ve středních Čechách Jana Hamáčka se vládě podařilo zvládnout migrační krizi a pomoci některým sousedním státům. „Policisté sloužili na hranicích Maďarska a Makedonie, dávali jsme prostředky do uprchlických táborů, takže vláda k tomu přistupovala zodpovědně,“ sdělil Hamáček.

„Řešení migrační krize ovšem musím být v místech, odkud uprchlíci přichází. Dohodou s Tureckem se Evropské unii podařilo uzavřít jednu cestu do Evropy a něco podobného je třeba aplikovat také na jižní cestě z Libye a severní Afriky,“ uvedl Jan Hamáček. Sociální demokraté patří ke stranám, které zásadně odmítají evropské kvóty pro přerozdělování uprchlíků.

Matěj Stropnický: Styděli jsme se za vládu

Zřejmě nejostřejším kritikem sociálních demokratů v jejich přístupu k migraci, byl během debaty Matěj Stropnický, který je v Praze lídrem Zelených. „Styděli jsme se za to, jakým způsobem vláda, a nejvíce právě sociální demokracie, reagovala na migrační krizi. Ministr Chovanec neměl dobrou účast na evropských jednáních, neumí anglicky, neumí vyjednávat,“ kritizoval Matěj Stropnický ČSSD.

Jednání o bezpečnosti v Evropě musí být podle předsedy Zelených a jejich pražského lídra vždy kolektivní. „V dnešním světě neexistuje jiná bezpečnostní politika než kolektivní. Nemůže být řešením, že si každý stát bude řešit bezpečnost sám. Nasazuje se psí hlava německé kancléřce Merkelové, ale byla to ona, která vyjednala dohodu s Tureckem,“ uvedl.

Zvláštností této předvolební debaty byla skutečnost, že tam vedle sebe stáli otec a syn. Zatímco ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD dal přednost cestě do USA, za ANO se diskuse účastnil ministr obrany Martin Stropnický.

Podle něj je naprosto zásadní zachování průchodnosti vnitřních hranic Schengenu, které je klíčové pro bezpečnost a především pro ekonomiku. „To je klíč, a právě proto klademe velmi silný akcent na ochranu vnější hranice. Je iluzorní zavírat Schengen fyzickou hranicí. Na to dnes existují mnohem sofistikovanější prostředky a technika, kterou jsme v minulých dvou letech nakoupili. Plot v Maďarsku vznikl v naléhavé situaci, na to nikdo nebyl připravený a bylo potřeba Maďarům pomoci.“

Stejně jako většina ostatních debatujících politiků, také ministr Stropnický považuje za žádoucí zřídit sběrné tábory pro uprchlíky přímo v Africe. Nejdříve tam ale podle něj musí Evropská unie najít partnera, který bude ochotný na svém území takové tábory budovat.

Migranty nevyhánějí jen konflikty

Podle Víta Rakušana, který je lídrem STAN ve středních Čechách musí však taková země dostat od Evropské unie jasnou pobídku, aby o to měla zájem. „Migrace má své příčiny a ty jsou v těch oblastech, odkud migranti přicházejí. Nejsou to jen změny režimů. Jsou to také další faktory, jako je sucho v těchto oblastech a populační exploze,“ míní Vít Rakušan.

„Evropská unie společně s aktivní Českou republikou musí přijít s politikou pomoci, která bude vázána na to, že budou v těchto oblastech zřízena detenční stanoviště a právě těmto stanovištím bude věnována maximální péče. Tady může Česká republika výrazně finančně pomoci,“ sdělil.

Na rozdíl od většiny diskutujících, kladl Radovan Vích zastupující SPD jako lídr v Libereckém kraji důraz na uzavření hranic uvnitř Schengenského prostoru. „Naši i evropští politici dělají vše pro to, aby se z Evropy stal multikulturní nadnárodní superstát. Už dnes je na našem území třicet tisíc registrovaných a další desítky tisíc neregistrovaných muslimů,“ prohlásil Radovan Vích, který však tato čísla nijak nepodložil.

„Jsme pro nulovou toleranci nezákonné migrace a odmítáme propagaci islámu. Chceme posílit policii na našich hranicích, abychom měli přehled o tom, kdo k nám přichází,“ uvedl Vích, který za to však sklidil kritiku především od kandidáta Pirátů.

Hranice se psy je hloupost

„Nemůžeme vyměnit svobodný pohyb v Evropě za hlídání hranice se psy. To je hloupost. Musíme postupovat jako Evropa společně. A co si my, jako Česká republika vyjednáme, to záleží na našich zástupcích v Evropské unii. V tom selháváme nejvíce,“ míní Ivan Bartoš, který je lídrem Pirátů ve Středočeském kraji.

„Kvóty pro přijímání uprchlíků nic neřeší,“ souhlasí Ivan Bartoš s postojem současné vlády. „Jediným východiskem je společná evropská azylová politika. Česko má skvělý azylový zákon, ale když je někomu udělen azyl v nějaké jiné zemi Schengenu, tak sem prostě může přijít. Je nutné zachytit uprchlickou vlnu tam, kde vzniká. Do Evropy potom pouštět jenom lidi, kteří jsou důkladně identifikováni.“

121 minut
Předvolební debata ČT24 – téma obrana a bezpečnost
Zdroj: ČT24

Rovněž Jiří Skalický z TOP 09, který vede kandidátku v Pardubickém kraji, kladl v diskusi důraz na ochranu vnější Schengenské hranice. „Bezpečnost nezačíná na Šumavě nebo na hranici Moravy a Slovenska. Zásadní je posunout obranu na vnější hranici schengenského prostoru. Tam je možné zachytávat a eliminovat migrační vlnu. Česko už se do toho zapojuje tím, že poskytuje finance na hot-spoty i akce na vnější hranici Evropské unie.“

Podle Jany Černochové z ODS, která je volební jedničkou strany v Praze, nesmí Česko v otázce vnitřní bezpečnosti přistoupit na žádný diktát. „Dlouhá léta bralo Řecko a Itálie nemalé finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie, aby chránily společnou hranici. Španělé také, ale ti to na rozdíl od Řeků a Italů dokázali. A pokud by se Česká republika dostala do stejných problémů jako Maďarsko, které na hranici postavilo plot, měla by reagovat stejně. I za dočasné zrušení průchozí hranice uvnitř Schengenu.“

KSČM: NATO mělo zasáhnout po zemi

Také Ivan Gabal z KDU-ČSL, lídr pro střední Čechy, stejně jako Ivan Bartoš mluvil o tom, že řešení migrační krize musí být evropská. „Nemůžeme nechat padnout Italy, protože jsou zavaleni migrací. Evropským řešením je například dohoda s Tureckem nebo stabilizace Středomoří. Jestliže odmítneme řešení v podobě kvót, musíme přijít s návrhem jiné politiky. Ne jenom negovat. Ministr vnitra nemůže mít na příslušných evropských jednáních účast necelých čtyřicet procent. To je sakra málo,“ přidal se také Gabal ke kritice Milana Chovance.

Desátým z debatujících byl lídr KSČM v Olomouckém kraji Alexander Černý. Ten překvapil moderátora debaty doporučením, že by NATO mělo s Islámským státem bojovat pozemními operacemi.

„Islámský stát je taková pohroma, proti které se musí působit všemi dostupnými prostředky, tedy i pozemní operací. Dělat si iluze, že to zvládneme ze vzduchu, jako to mají ve zvyku Spojené státy, nemá smysl. Jediná možná by byla pozemní operace Severoatlantické aliance,“ uvedl kandidát KSČM, tedy strany, která má ve svém programu vystoupení z NATO a jeho rozpuštění.

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami
Načítání...