Hlídat hranici se psy? Nesmysl. Evropu je třeba bránit v Africe. Politici v první volební debatě ČT

Jaká by měla být obranná a bezpečnostní politika Česka? Jak by mělo společně s Evropskou unií čelit migrační krizi a mezinárodnímu terorismu? V první předvolební debatě České televize o tom diskutovali kandidáti desíti stran s nejsilnějším volebním potenciálem. A jejich stanoviska se v některých bodech lišila především podle toho, zda to byli zástupci vládních či parlamentních stran, nebo těch, které zatím zastoupení v parlamentu nemají, či jsou tam zastoupeni pouze několika politiky.

Podle lídra ČSSD ve středních Čechách Jana Hamáčka se vládě podařilo zvládnout migrační krizi a pomoci některým sousedním státům. „Policisté sloužili na hranicích Maďarska a Makedonie, dávali jsme prostředky do uprchlických táborů, takže vláda k tomu přistupovala zodpovědně,“ sdělil Hamáček.

„Řešení migrační krize ovšem musím být v místech, odkud uprchlíci přichází. Dohodou s Tureckem se Evropské unii podařilo uzavřít jednu cestu do Evropy a něco podobného je třeba aplikovat také na jižní cestě z Libye a severní Afriky,“ uvedl Jan Hamáček. Sociální demokraté patří ke stranám, které zásadně odmítají evropské kvóty pro přerozdělování uprchlíků.

Matěj Stropnický: Styděli jsme se za vládu

Zřejmě nejostřejším kritikem sociálních demokratů v jejich přístupu k migraci, byl během debaty Matěj Stropnický, který je v Praze lídrem Zelených. „Styděli jsme se za to, jakým způsobem vláda, a nejvíce právě sociální demokracie, reagovala na migrační krizi. Ministr Chovanec neměl dobrou účast na evropských jednáních, neumí anglicky, neumí vyjednávat,“ kritizoval Matěj Stropnický ČSSD.

Jednání o bezpečnosti v Evropě musí být podle předsedy Zelených a jejich pražského lídra vždy kolektivní. „V dnešním světě neexistuje jiná bezpečnostní politika než kolektivní. Nemůže být řešením, že si každý stát bude řešit bezpečnost sám. Nasazuje se psí hlava německé kancléřce Merkelové, ale byla to ona, která vyjednala dohodu s Tureckem,“ uvedl.

Zvláštností této předvolební debaty byla skutečnost, že tam vedle sebe stáli otec a syn. Zatímco ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD dal přednost cestě do USA, za ANO se diskuse účastnil ministr obrany Martin Stropnický.

Podle něj je naprosto zásadní zachování průchodnosti vnitřních hranic Schengenu, které je klíčové pro bezpečnost a především pro ekonomiku. „To je klíč, a právě proto klademe velmi silný akcent na ochranu vnější hranice. Je iluzorní zavírat Schengen fyzickou hranicí. Na to dnes existují mnohem sofistikovanější prostředky a technika, kterou jsme v minulých dvou letech nakoupili. Plot v Maďarsku vznikl v naléhavé situaci, na to nikdo nebyl připravený a bylo potřeba Maďarům pomoci.“

Stejně jako většina ostatních debatujících politiků, také ministr Stropnický považuje za žádoucí zřídit sběrné tábory pro uprchlíky přímo v Africe. Nejdříve tam ale podle něj musí Evropská unie najít partnera, který bude ochotný na svém území takové tábory budovat.

Migranty nevyhánějí jen konflikty

Podle Víta Rakušana, který je lídrem STAN ve středních Čechách musí však taková země dostat od Evropské unie jasnou pobídku, aby o to měla zájem. „Migrace má své příčiny a ty jsou v těch oblastech, odkud migranti přicházejí. Nejsou to jen změny režimů. Jsou to také další faktory, jako je sucho v těchto oblastech a populační exploze,“ míní Vít Rakušan.

„Evropská unie společně s aktivní Českou republikou musí přijít s politikou pomoci, která bude vázána na to, že budou v těchto oblastech zřízena detenční stanoviště a právě těmto stanovištím bude věnována maximální péče. Tady může Česká republika výrazně finančně pomoci,“ sdělil.

Na rozdíl od většiny diskutujících, kladl Radovan Vích zastupující SPD jako lídr v Libereckém kraji důraz na uzavření hranic uvnitř Schengenského prostoru. „Naši i evropští politici dělají vše pro to, aby se z Evropy stal multikulturní nadnárodní superstát. Už dnes je na našem území třicet tisíc registrovaných a další desítky tisíc neregistrovaných muslimů,“ prohlásil Radovan Vích, který však tato čísla nijak nepodložil.

„Jsme pro nulovou toleranci nezákonné migrace a odmítáme propagaci islámu. Chceme posílit policii na našich hranicích, abychom měli přehled o tom, kdo k nám přichází,“ uvedl Vích, který za to však sklidil kritiku především od kandidáta Pirátů.

Hranice se psy je hloupost

„Nemůžeme vyměnit svobodný pohyb v Evropě za hlídání hranice se psy. To je hloupost. Musíme postupovat jako Evropa společně. A co si my, jako Česká republika vyjednáme, to záleží na našich zástupcích v Evropské unii. V tom selháváme nejvíce,“ míní Ivan Bartoš, který je lídrem Pirátů ve Středočeském kraji.

„Kvóty pro přijímání uprchlíků nic neřeší,“ souhlasí Ivan Bartoš s postojem současné vlády. „Jediným východiskem je společná evropská azylová politika. Česko má skvělý azylový zákon, ale když je někomu udělen azyl v nějaké jiné zemi Schengenu, tak sem prostě může přijít. Je nutné zachytit uprchlickou vlnu tam, kde vzniká. Do Evropy potom pouštět jenom lidi, kteří jsou důkladně identifikováni.“

Nahrávám video
Předvolební debata ČT24 – téma obrana a bezpečnost
Zdroj: ČT24

Rovněž Jiří Skalický z TOP 09, který vede kandidátku v Pardubickém kraji, kladl v diskusi důraz na ochranu vnější Schengenské hranice. „Bezpečnost nezačíná na Šumavě nebo na hranici Moravy a Slovenska. Zásadní je posunout obranu na vnější hranici schengenského prostoru. Tam je možné zachytávat a eliminovat migrační vlnu. Česko už se do toho zapojuje tím, že poskytuje finance na hot-spoty i akce na vnější hranici Evropské unie.“

Podle Jany Černochové z ODS, která je volební jedničkou strany v Praze, nesmí Česko v otázce vnitřní bezpečnosti přistoupit na žádný diktát. „Dlouhá léta bralo Řecko a Itálie nemalé finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie, aby chránily společnou hranici. Španělé také, ale ti to na rozdíl od Řeků a Italů dokázali. A pokud by se Česká republika dostala do stejných problémů jako Maďarsko, které na hranici postavilo plot, měla by reagovat stejně. I za dočasné zrušení průchozí hranice uvnitř Schengenu.“

KSČM: NATO mělo zasáhnout po zemi

Také Ivan Gabal z KDU-ČSL, lídr pro střední Čechy, stejně jako Ivan Bartoš mluvil o tom, že řešení migrační krize musí být evropská. „Nemůžeme nechat padnout Italy, protože jsou zavaleni migrací. Evropským řešením je například dohoda s Tureckem nebo stabilizace Středomoří. Jestliže odmítneme řešení v podobě kvót, musíme přijít s návrhem jiné politiky. Ne jenom negovat. Ministr vnitra nemůže mít na příslušných evropských jednáních účast necelých čtyřicet procent. To je sakra málo,“ přidal se také Gabal ke kritice Milana Chovance.

Desátým z debatujících byl lídr KSČM v Olomouckém kraji Alexander Černý. Ten překvapil moderátora debaty doporučením, že by NATO mělo s Islámským státem bojovat pozemními operacemi.

„Islámský stát je taková pohroma, proti které se musí působit všemi dostupnými prostředky, tedy i pozemní operací. Dělat si iluze, že to zvládneme ze vzduchu, jako to mají ve zvyku Spojené státy, nemá smysl. Jediná možná by byla pozemní operace Severoatlantické aliance,“ uvedl kandidát KSČM, tedy strany, která má ve svém programu vystoupení z NATO a jeho rozpuštění.

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...