Alexander Černý

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) připravuje zbourání své nejstarší budovy, objektu Fakulty technologické. Na jejím místě v centru města poblíž autobusového nádraží postaví novou budovu. Začít fungovat by mohla od akademického roku 2025/2026. Demolice budovy z roku 1932, kde fakulta sídlila přes 50 let, by mohla začít letos v říjnu.

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) dokončuje rekonstrukci auly Academia centra v budově Fakulty managementu a ekonomiky v Mostní ulici. Pokud to situace dovolí, mělo by se v polovině prosince v aule konat slavnostní shromáždění ke 20. výročí univerzity. Novou podobu auly navrhla architektka Eva Jiřičná, která si ji přijela prohlédnout.

Ministerstvo obrany bude v příštím roce hospodařit s více než dvaadevadesáti miliardami korun. Dohodli se na tom ministr obrany Lubomír Metnar s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (oba za ANO). Částka je sice vyšší než letošní rozpočet i než původní plán, návazný výhled pro rok 2024 ale dosáhne výše 110 miliard, což je méně, než kolik se Praha zavázala vydávat na obranu Severoatlantické alianci. Podle Metnara jsou na vině náklady na pandemii koronaviru.

Nákup bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun může schválit až nová vláda po volbách. Připustil to ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Je to přitom nejdražší vojenský tendr v novodobé české historii. Nákup zpozdila pandemie koronaviru a taky to, že tři typy BVP zatím nemohli vyzkoušet čeští vojenští experti. Víc by se měly zapojit i české firmy.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nechá znovu prověřit cenu zakázky na nákup pasivních sledovacích systémů Věra. Doporučil mu to i sněmovní výbor pro obranu. Vojáci původně plánovali za radary zaplatit 760 milionů korun, konečná cena je ale dvakrát vyšší. Armádu navíc čekají další nákupy, ještě letos se mají podepsat smlouvy za více než 70 miliard korun.

Vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně občanů, by se mohlo zjednodušit. Počítá s tím novela ústavy, kterou podporuje ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Podle Alexandera Černého (KSČM) z téhož výboru jde ale o obcházení sněmovny a oslabení parlamentní demokracie. O novele ústavy hovořil ministr s členy výboru v pořadu Události, komentáře.

Jaká by měla být obranná a bezpečnostní politika Česka? Jak by mělo společně s Evropskou unií čelit migrační krizi a mezinárodnímu terorismu? V první předvolební debatě České televize o tom diskutovali kandidáti desíti stran s nejsilnějším volebním potenciálem. A jejich stanoviska se v některých bodech lišila především podle toho, zda to byli zástupci vládních či parlamentních stran, nebo těch, které zatím zastoupení v parlamentu nemají, či jsou tam zastoupeni pouze několika politiky.

Jen málokterá evropská směrnice vyvolala v Česku takový odpor napříč politickým spektrem jako ta, která omezuje legálně držené zbraně. Chystá se kvůli ní dokonce změna ústavy. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) si další státy EU dokázaly včas vyjednat různé výjimky. „Čili já si jen kladu otázku, kde kdo zaspal,“ uvedl v první předvolební diskuzi ČT na téma „obrana a bezpečnost.“

Česká armáda je od roku 2005 plně profesionalizovaná. Jak ale ukázal exkluzivní průzkum společnosti Median pro ČT, většina obyvatel Česka je pro, aby se v nějaké formě obnovila základní vojenská služba – i když ne v té podobě, jak existovala dříve. Politici pozvaní do první předvolební debaty ČT24, která se věnovala obraně a bezpečnosti, se většinou za profesionální armádu postavili. Často ale podpořili i myšlenku určitého vojenského výcviku, ovšem na bázi dobrovolnosti.