Česká armáda je od roku 2005 plně profesionalizovaná. Jak ale ukázal exkluzivní průzkum společnosti Median pro ČT, většina obyvatel Česka je pro, aby se v nějaké formě obnovila základní vojenská služba – i když ne v té podobě, jak existovala dříve. Politici pozvaní do první předvolební debaty ČT24, která se věnovala obraně a bezpečnosti, se většinou za profesionální armádu postavili. Často ale podpořili i myšlenku určitého vojenského výcviku, ovšem na bázi dobrovolnosti.
Bartoš: Nerozhodují počty vojáků, ale technologie. Současné války vedou drony
Obnovit základní vojenskou službu v její původní podobě není podle ministra obrany a zároveň lídra pražské kandidátky ANO Martina Stropnického potřeba. „Mluvil jsem o tom na generálním štábu, vážně jsme se tím zabývali a musím říci, že v tuhle chvíli potřebujeme rekrutovat profesionální vojáky. A to se daří i při velmi nízké zaměstnanosti, 2200 lidí loni a 2200 lidí letos,“ konstatuje Stropnický.
Dodává, že je rád, že se vylepšil i branný zákon, podmínky pro aktivní zálohy. „Byli jsme na čísle 1200 a teď se blížíme dvěma tisícovkám aktivních záloh,“ konstatuje ministr.
Obnova základní služby
Podle lídra KSČM v Olomouckém kraji Alexandra Černého se diskutuje o 20 až 25 tisících profesionálech a 1800 aktivních záložnících, ale v případě ohrožení státu by bylo potřeba mobilizovat statisíce lidí.
„Česká populace je schopná poskytnout asi 800 tisíc lidí, kteří by teoreticky mohli k něčemu být, ale z nich drtivá většina neví vůbec nic o tom, co je to vojenská služba a nedokázali by se srovnat ani s naprosto elementárními požadavky typu podřídit se velení. Takže tohle je problém,“ říká. Jenže zavést povinnou vojenskou službu podle něho už dnes nejde. Nebylo by lidi kde cvičit nebo ubytovat.
Radovan Vícha, zastupující SPD jako lídr v Libereckém kraji, souhlasí s Černým v tom, že pro obranu Česka by bylo potřeba statisíců vojáků. Připomíná ale, že sice do armády nastoupilo zmíněných 2200 nových vojáků, ale zhruba 600–800 jich ročně odchází. „Takže deset jich přijde k útvaru a čtyři odejdou. Tímto způsobem bude armáda doplněna někdy v roce 2050,“ konstatuje.
Jeho strana proto navrhuje zavedení 8týdenního základního výcviku pro odvedence, pro muže i ženy, avšak na základě dobrovolnosti. „Navrhujeme výcviková střediska v krajích, kam by tito odvedenci chodili na základě dobrovolnosti. V tomto případě by mohlo být vycvičeno každý rok cca 20–40 tisíc lidí,“ uvedl. Účast na takovém výcviku by podle něj byla vyjádřením ochoty mladých bránit vlast.
Předvolební debata ČT24 – téma obrana a bezpečnost (zdroj: ČT24)
Podle Martina Stropnického však dobrovolný vojenský výcvik už funguje. „Máme 1600 registrací, můžete jet na pět, šest týdnů do Vyškova, my vám dáme plat a můžete si tam zacvičit,“ upřesnil.
Lídr ČSSD ve středních Čechách Jan Hamáček připomíná, že profesionální armáda je správný směr už jen z toho důvodu, že její samotná skladba, úroveň techniky a technologie, které jsou v armádě zavedené, už ani neumožňují návrat ke klasické standardní vojenské základní službě.
Aktivní zálohy Armády ČR
Také Ivan Gabal z KDU-ČSL, lídr pro střední Čechy, si myslí, že složitá technika, která se dnes používá, vyžaduje profesionalitu. Důležitá je podle něj i znalost cizího jazyka. Jde totiž i o schopnost obsazení společných posádek s jinými armádami v rámci kolektivních operací NATO.
„A tam máme nejvíce práce, protože v současné době z těch zhruba 23 tisíc profesionálních vojáků, které máme, je schopno ostrého nasazení tak devět tisíc,“ říká Gabal.
Podle lídra STAN ve středních Čechách Víta Rakušana by se měl však i celkový početní stav profesionální armády navýšit na minimálně 35 tisíc vojáků, protože to je číslo odpovídající evropským standardům.
Specializovaná armáda a příprava na krizové situace již od škol
Lídr kandidátky TOP 09 v Pardubickém kraji Jiří Skalický dodává, že česká profesionální armáda by měla být také vysoce specializovaná. Příkladem jsou podle něj chemici, zdravotníci či další speciální síly. „To je to, co naši armádu dělá zajímavou i pro naše partnery v NATO,“ zdůraznil. Počítá ale i s aktivními zálohami do stavu pěti tisíc a s přípravou na různé krizové situace už na školách.
O orientaci na školy, a to už od druhého stupně ZŠ mluvila i volební jednička pražské ODS Jana Černochová. ODS podle ní nechce obnovit základní vojenskou službu, ale chce kvalitní profesionální armádu, včetně příslušníků aktivních záloh. Ti „budou dobře vybavení a motivovaní jako dobrovolníci k tomu, aby do armády vstupovali,“ říká Černochová.
„Stejně tak chceme v druhém stupni základních škol a středních školách udělat přípravu občanů na krizové situace. Chceme mít jako ODS tak zvané boot campy, kde by se mohli studenti středních škol seznámit nejen s teorií, ale i s praxí, a možná by to mohla být dobrá příprava pro to, aby mohli jít sloužit do armády či k bezpečnostním sborům,“ vysvětluje.
Lídr pražské kandidátky Zelených Matěj Stropnický připomněl, že dnes čelí svět jinému typu hrozeb, takže pochybuje, že by povinná vojenská služba, tedy nasazení obyvatel do nějaké konfliktní situace, „vedlo k něčemu kvalitativně zásadnímu“.
I podle lídra Pirátů ve Středočeském kraji Ivana Bartoše má být armáda především specializovaná. Celkový počet vojáků podle něj není signifikantní, protože „válku ve světě nevedou armády, ale drony“. „To je technologická válka, ne lidská,“ dodává s tím, že právě proto je pro Česko důležité být součástí NATO a měla by se budovat společná evropská obrana.