Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
„Bude to velmi složité. My si uvědomujeme, jaká je situace. Ten základní postoj je, to jsou dvě procenta HDP na obranu, protože my ani nemůžeme v této chvíli jinak. Vše další je věcí diskuse a samozřejmě jsme připraveni na pětatřicetimiliardový nárůst, pokud jde o připravené akvizice a pořizování majetku na příští rok,“ řekl ministr obrany.
Vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP je závazek členů NATO. Loni na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. Tehdy v Česku vládl kabinet složený ze stran současné opozice.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti uvedl, že tuzemsko se bude snažit závazek, na kterém se Aliance shodla v roce 2014, splnit, ale že vláda se potýká s rozpočtovým schodkem způsobeným nadměrnými výdaji předchozí vlády Petra Fialy (ODS).
Koncem května však premiér zopakoval dubnový výrok, že Česko letos nejspíš nesplní závazek NATO vydat na obranu dvě procenta HDP. Výši výdajů na obranu má Babiš v plánu hájit před americkým prezidentem Donaldem Trumpem na červencovém summitu NATO.
Praha je podle Babiše odhodlaná splnit nový cíl NATO dávat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035. Transatlantická aliance by se však měla soustředit spíše na posilování svých schopností než na rozpočtové cíle, s nimiž lze lehce manipulovat, myslí si předseda české vlády. „Pokud se budeme bavit jen o procentech, nevím, jak to reálně zvýší obranyschopnost Evropy,“ prohlásil.
