Ministerstvo obrany bude v příštím roce hospodařit s více než dvaadevadesáti miliardami korun. Dohodli se na tom ministr obrany Lubomír Metnar s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (oba za ANO). Částka je sice vyšší než letošní rozpočet i než původní plán, návazný výhled pro rok 2024 ale dosáhne výše 110 miliard, což je méně, než kolik se Praha zavázala vydávat na obranu Severoatlantické alianci. Podle Metnara jsou na vině náklady na pandemii koronaviru.
Ministr Metnar se s ministryní financí dohodl, že v příštím roce pošle stát ministerstvu obrany 92,7 miliardy korun. To je o víc než pět miliardy vyšší částka než letos a o dvě miliardy víc, než vláda schválila v červnové verzi státního rozpočtu.
Vyšší rozpočet podle ministerstva umožní dokončit důležité armádní zakázky, třeba nákup bojových vozidel pěchoty nebo nových vrtulníků. Metnar nicméně na jednání se Schillerovou neuspěl úplně – miliard chtěl totiž rovnou pětadevadesát, „abychom mohli pokračovat v rozvíjení schopností a modernizaci armády“, a jednání označuje za jedno z nejtěžších, jaké s Schillerovou dosud vedl.
Od necelých třiadevadesáti miliard pro rok 2022 se odvíjí vládní výpočet jednoho sta miliard pro rok 2023 a 109,5 miliardy pro rok 2024. Státní výdaje na obranu by tak v posledním případě činily 1,57 procenta hrubého domácího produktu, což je méně, než kolik se Česká republika zavázala vydávat na obranu Severoatlantické alianci – na summitu ve Walesu v roce 2014 Praha slíbila výdaje na úrovni dvou procent HDP, čemuž by ale odpovídalo ještě o třicet miliard víc.
Schillerová: Důležitý je progres
„Je to realita,“ konstatuje nyní ministr obrany. „Nikdo nepočítal, že přijde pandemie, která bude trvat tak dlouho, a že dojde ke škrtům. Nám to samozřejmě činí problém, vidím to jako problém, ale jako armáda a resort jsme se s tím vždycky poprali. U některých projektů dojde k rozložení v čase, u některých splátek k posunutí. Strategických projektů se to nedotkne.“
Na dotaz novinářů, co bude ohledně výdajů na obranu říkat spojencům, Metnar poznamenal, že podle aliančního hodnocení z minulého roku byla ČR sedmá nejlepší ze třiceti zemí, pokud jde o růst výdajů – a spolu se Schillerovou oba akcentují, že za podstatný považují zachovaný růstový trend.
„Důležitý je progres. Rozpočet pořád roste a pandemii si taky nikdo nenaplánoval,“ podotkla vicepremiérka Schillerová.
Návrh státního rozpočtu musí vláda předložit sněmovně, schvalovat ho bude už nová sněmovna po volbách. Politické zastoupení ve stávající dolní komoře hodnotí armádní výhled rozpačitě.
„I nyní trváme na tom, aby rozpočet zůstal zachován tak, jak je v plánech, protože armáda v posledních dnech prokázala, že se bez ní neobejdeme,“ prohlásila předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Komunisté tak kritičtí nejsou. „Velikost naší armády ani neumožňuje efektivně využít větší částky,“ sdělil Alexander Černý. „Nemáme loďstvo, nemáme další druhy zbraní jako jiné členské státy Aliance.“
„Armáda měla dostat to, o co žádal ministr Metnar, tedy těch 95 miliard, což je plán z loňského podzimu. Nyní to znamená, že ministerstvo obrany musí opět někde škrtat a přeplánovávat již připravené projekty,“ sdělil pirátský poslanec Jan Lipavský.
Peníze na ambasádu v Kataru
Lubomír Metnar nebyl v pátek jediným resortním šéfem, který se Schillerovou jednal o rozpočtu pro příští rok. V Černínském paláci se s ministryní sešel také šéf české diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD).
Z červnového plánu 8,54 miliardy se částka pro ministerstvo zahraničí zvedla na 8,91 miliardy korun. Dodatečné peníze chce kromě personálu dát také na IT infrastrukturu. Další prioritou je otevření velvyslanectví v Kataru. „Dostali jsme na něj příslib dodatečných prostředků,“ doplnil Kulhánek.
Kabinet tento týden rovněž navýšil rozpočet předsednictví Česka v EU v příštím roce o dvě stě milionů na 1,44 miliardy korun. Dosavadní zpráva o postupu příprav předsednictví totiž konstatovala, že v některých položkách bude původní rozpočet 1,24 miliardy korun nedostatečný. Schillerová podotkla, že zvýšená částka zajistí důstojné předsednictví. Kulhánek je téhož názoru.
Peníze pro školství
Meziročně poroste také rozpočet ministerstva školství; oproti letošku by se měl v roce 2022 zvýšit o dvanáct miliard na 251,8 miliardy korun. Víc peněz by mělo směřovat do vysokých škol i do platů učitelů v regionálním školství.
„Dohodli jsme se, že finální meziroční nárůst na vzdělávací činnost v oblasti vysokých škol bude 1,1 miliardy korun,“ řekl po jednání ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Podle ministryně se původní částka navýšila o sto milionů korun. Oba se také dohodli na tříprocentním růstu platů pedagogů, což představuje v absolutní částce nárůst o 4,3 miliardy korun a odpovídá to 130 procentům průměrné hrubé mzdy. Na soukromé školy přidalo MF ministerstvu školství 200 milionů korun.
