Agentura pro sociální začleňování dokázala získat pro obce s vyloučenými lokalitami čtyři miliardy korun. Její fungování ovšem ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ukončilo. Postavili se za ni i regionální politici, kteří s ní spolupracovali. V posledních měsících vláda Andreje Babiše (ANO) ve jménu úspor ve státní správě provedla už dvě kola propouštění. Jedná se především o MMR a ministerstvo práce a sociálních věcí. Reportéři ČT mluvili s desítkami lidí z obou resortů.
„Já nevím, kolik tady spalo předsedů vlád a kolik tady bylo různých ministrů. Všichni říkali: Je to blbý. My vám nějak pomůžeme. Ale nikdy se tak nestalo,“ přiblížila místostarostka města Litvínov Květuše Hellmichová (za SNK ED) na sídlišti Janov, které se dlouhodobě potýká s chudobou a postupně se z něj stala největší vyloučená lokalita v Česku.
„Musím říct, že za poslední tři roky se nám podařilo na úrovni ministerstva pro místní rozvoj jednat a to bylo díky Agentuře pro sociální začleňování. Za tím si stojím,“ prohlásila Hellmichová.
Jenže právě odbor pro sociální začleňování, dříve Agentura pro sociální začleňování, je jedním z těch, který ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) ruší. Stopku dostal prozatím také projekt v Janově, jehož cílem bylo domy vykoupit a zbourat.
„Oni to řeší z pohledu velké politiky. Tohle je koncepční práce na dlouho, která nemá rychlý výsledek, nikdy ho nemůže mít. Vždycky to bude běh na dlouhou trať a očekávat rychlé účinné řešení je utopie,“ řekl ke konci agentury velitel městské policie a člen zastupitelstva i městské rady v Ralsku René Nesvadba (ANO). Ve městě se nacházejí dvě vyloučené lokality, přiblížil.
Oslabujeme pomocnou ruku, zní od regionální političky
Ozývá se víc regionálních političek a politiků. Vznikla mezi nimi dokonce i petice za zachování agentury, jiní psali přímo premiérovi Andreji Babišovi. „Chceme pomáhat zranitelným lidem a chceme pomáhat slabším sociálním skupinám. Ale hlavní nástroj, tu pomocnou ruku, takhle oslabíme, možná i zrušíme,“ upozornila náměstkyně primátora pro životní prostředí a strategii města Jablonec nad Nisou Lenka Opočenská (Zelení).
„Jedna z prvních věcí, kterou jsem ve funkci udělal, bylo to, že jsem navázal kontakt s Agenturou pro sociální začleňování a že jsme ve spolupráci s ní začali řešit různé projekty, které u nás ve městě pomáhají,“ sdělil starosta České Kamenice a poslanec Jan Papajanovský (STAN).
„Ty kroky byly postupné, bylo jich poměrně hodně a byly komplexní,“ přiblížil primátor Chomutova Milan Märc (Nový sever) spolupráci s agenturou.
Agentura přivedla čtyři miliardy korun
Agentura nebo odbor pro sociální začleňování fakticky zanikl a spojil se s odborem bydlení. Oba vedoucí museli odejít. „Za osmnáct let agentura do obcí, které mají vyloučené lokality, dokázala přitáhnout čtyři miliardy korun z evropských fondů, což si myslím, že není málo,“ řekl sociolog a bývalý politik Ivan Gabal.
„Člověku se zdá, že tam žádný jakoby plán v rámci sociálního začleňování není, nebo minimálně nám ho nikdo nesdělil,“ přiblížila Josefína Schneiderová, která pracovala na MMR jako expertka pro tematiku bydlení.
„Škrty znamenají, že stát v tuto chvíli automaticky rezignuje na jakékoliv řešení procesu sociálního vyloučení na lokální i regionální úrovni. Tohle je vlastně signál obcím: My tohle řešit nebudeme,“ hodnotí sociolog Petr Kupka z Ostravské univerzity.
Některé nemalé finanční prostředky získané z dotací se teď možná budou muset vracet nebo přijdou sankce, varují bývalí i současní zaměstnanci. Mezi nimi byl i Lukáš Houdek, opakovaně na dění na ministerstvu veřejně upozorňoval.
„Po tom, co jsem se naposledy ozval a kontaktoval jsem i premiéra Andreje Babiše, se kterým jsem si o tom psal, tak druhý den začaly chodit požadavky na mé kolegy, aby dodali výstupy mé práce za poslední tři měsíce. A já jsem tudíž nabyl podezření, že se mě snaží můj zaměstnavatel zdiskreditovat a umlčet,“ sdělil Houdek.
Dvě vlny propouštění
Babišova vláda ve jménu efektivního řízení a úspor provedla už dvě vlny propouštění.
Na ministerstvu pro místní rozvoj se zrušilo přes dvacet míst. V součtu to sice není tolik, jenže primárně jde o vedoucí pozice. Týká se to odborů, které měly na starosti bydlení nebo sociální začleňování, ale třeba i dotace nebo digitalizaci. „Škrtli zásadní věci, které měly ambici změnit zásadní problémy, se kterými se potýkáme,“ uvedl bývalý vrchní ředitel sekce evropských a národních dotací na MMR Leo Steiner.
„Všude, kde jsem byl a nastoupila garnitura, která nechtěla hrát fair play, tak se mě zbavovala,“ prohlásil Steiner. Podle něj za jeho vyhazovem stojí i to, že dohlížel na evropské dotace. „Významným impulsem bylo, že resort pro místní rozvoj jako jediné ministerstvo v České republice řešilo střet zájmů Andreje Babiše v předchozí vládě a řešilo ho tak, jak má,“ dodal.
Na ministerstvu práce a sociálních věcí se pak škrtlo celkem 67 míst. Propouštělo se hlavně v sekcích rodinné politiky a sociálních služeb. Škrty se dotkly třeba i právní ochrany dětí. Tamní odbory upozorňují, že jde o největší propouštění za posledních dvacet let.
„Já se obávám, že skutečně ten plán B tu neexistuje a že opravdu jde jenom o to, likvidovat nastavené postupy s cílem poškodit ty nejzranitelnější,“ míní Ondřej Závodský, který do konce března pracoval na MPSV. Na starosti měl zaměstnávání lidí s nejrůznějším znevýhodněním – ať už se jednalo o zdravotní, nebo sociální znevýhodnění.
Vláda říká, že jde o systematizaci
Podle vlády jde o takzvanou systemizaci – tedy proces, kterým kabinet udává strukturu a finanční prostředky pro státní zaměstnance na další rok. V tomto případě má jít údajně o zefektivnění a zeštíhlení státní správy s hlavním cílem ušetřit.
„Zákon o státní službě předepisuje nějaký účel systemizace a tím není ušetření peněz. Takže tady se můžeme bavit o tom, jestli pokud se škrtá čistě za tím důvodem, aby se šetřilo, jestli je vůbec toto v souladu se zákonem o státní službě,“ položila otázku právnička a místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárka Homfray.
„Důvod propuštění mi nikdo neřekl, ačkoliv mi to oznámila přímo paní ministryně s paní náměstkyní. A ty důvody jsou vlastně jedno. Používají se takové ty obecné jako efektivita, úspory a podobné věci. Ale to jsou jakási klišé pro obecenstvo,“ míní Steiner.
„Závěr je to, že všichni se opírají o nějaký personální audit. Ale ten personální audit ani ti, kdo vydávají ona správní rozhodnutí, k dispozici nemají,“ řekl Závodský.
Reportéři ČT se snažili zeptat i šéfů zmíněných resortů, kterým poskytli měsíc na domluvení rozhovoru. Tisková mluvčí ministryně Mrázové obratem odmítla a na žádosti o rozhovor nereagoval ani ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
