Vyloučené lokality

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako poslední na Pražský hrad dorazil krátce před polednem kandidát na ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který jednání označil za konstruktivní. S hlavou státu prý debatovali například o vyloučených lokalitách, důchodech či superdávce. Juchelka také sdělil, že Pavel žádné výhrady vůči jeho osobě neměl.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Radnice Ústí nad Labem se snaží bojovat s rozšiřováním ghetta ve vyloučených lokalitách výkupem nemovitostí. Podle ní je to způsob, jak nad místními ghetty a jejich nájemníky získat kontrolu. Zastupitelstvo bude o výkupu bytů rozhodovat příští pondělí. Pokud záměr radní schválí, začnou s ním ještě letos.

Fotbalový nadšenec a trenér Lukáš Pulko zvolil neobvyklý způsob hledání talentů. Založil fotbalový klub Mongaguá, který se zaměřuje na děti „z ulice“. Výměnou za sportovní zázemí po nich chce dobré známky a slušné chování. V disciplíně a motivaci dětí problém nevidí, přicházejí samy, popsal v Událostech, komentářích. Projekt se postupně rozšiřuje do měst po celém Česku.

Každodenní realitu v současných vyloučených lokalitách tvoří bytová nouze, nezaměstnanost či exekuce. Mnohdy v nich chybí veřejná doprava a dostat se z nich na nákup nebo třeba do školy či práce je problém. Žije v nich přes sto tisíc lidí, celkem jde více než o šest set míst po celé České republice. Pro Reportéry ČT natáčely Barbora Loudová a Silvie Kleková.

S Českou televizí spolupracuje režisér a scenárista Jan Prušinovský opakovaně, mimo jiné jako tvůrce několika komediálních seriálů. Největší pozdvižení vyvolal Most!, jehož verze se právě vysílá v Maďarsku, a před pár dny diváci zhlédli závěr seriálu Dobré ráno, Brno!, v němž si Prušinovský dělá legraci ze zákulisí televizní instituce. Brzy začne točit pokračování. V Interview ČT24 mluvil o tom, do jaké míry je seriálové Dobré ráno fikce a proč vulgarismy z úst moderátorů ranního vysílání vadí divákům víc než od štamgastů hospody v seriálu Most!

„Systém začleňování a přerozdělování uprchlíků měl být nastaven už dřív a my na to jako hejtmani upozorňovali od začátku,“ prohlásil v Interview ČT24 hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Zmínil rovněž, že stát by měl běžence motivovat k tomu, aby se přestěhovali do oblasti, kde jsou volné kapacity. Dodal, že pro uprchlíky vznikne informační systém, který však bude aktivní až v červnu.

Laboratoře ve středu potvrdily v Česku 205 nových případů nemoci covid-19, o 11 více než před týdnem. V poslední době počty v mezitýdenním srovnání většinou klesají, naposledy stouply minulý čtvrtek. Vyplynulo to z údajů zveřejněných na webu ministerstva zdravotnictví.

Přesně před rokem se kvůli nástupu covidu-19 na rozhodnutí vlády poprvé zavřely základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy. Distanční výuka přinesla řadu potíží, ať už technických, protože ne všichni měli doma počítač a internet, nebo taky vzdělávacích, část dětí školu on-line ignoruje. Například v Ostravě je takových žáků podle odhadů několik stovek.

Z podpory na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách dalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) peníze i na demolice v obcích, kde vyloučené lokality nejsou, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva jsou závěry ryze formální a byrokratické, nezohledňují podstatu problematiky lokalit.

Bourání dvou bytových domů a skladiště začalo ve středu v Kroměříži v lokalitě Račín. Donedávna v městských bytech žilo asi padesát nájemníků, velká část z nich ale městu za bydlení dlužila. Některým radnice našla náhradní ubytování, jiné město exekučně vystěhovalo. Po demolici by na místě měly vzniknout byty pro seniory.