Vulgarismy v Mostě lidem nevadí, v Dobrém ránu ano, přitom jazyk zhrubl všude, říká Prušinovský

Nahrávám video
Jan Prušinovský hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

S Českou televizí spolupracuje režisér a scenárista Jan Prušinovský opakovaně, mimo jiné jako tvůrce několika komediálních seriálů. Největší pozdvižení vyvolal Most!, jehož verze se právě vysílá v Maďarsku, a před pár dny diváci zhlédli závěr seriálu Dobré ráno, Brno!, v němž si Prušinovský dělá legraci ze zákulisí televizní instituce. Brzy začne točit pokračování. V Interview ČT24 mluvil o tom, do jaké míry je seriálové Dobré ráno fikce a proč vulgarismy z úst moderátorů ranního vysílání vadí divákům víc než od štamgastů hospody v seriálu Most!

Dnes chodí Prušinovský do České televize jako tvůrce, během studií ale v této veřejnoprávní instituci pracoval jako grafik. „Takže jsem v televizi zažil takový ten běžný stereotyp,“ podotýká.

Zkušenost s televizní rutinou se mu hodila při psaní scénáře ke komediálnímu seriálu Dobré ráno, Brno! „Sebevědomá instituce prokáže sebevědomí právě tím, že si ze sebe vystřelí. Že ukáže své slabosti a pravdy, které souvisí s prací,“ oceňuje.

Flákají se a pijou v cementárně, stejně jako v České televizi

Byl prý proti upozornění, že „tento pořad je fikce“, které se objevilo v traileru na seriál. Jeho náhled na fikci dobře vystihuje citát jedné z postav v seriálu Čtvrtá hvězda, který také točil: „Hlavně si hodně vymýšlet a přitom nelhat. V tom je celej trik, vole.“

„Člověk něco zažije, něco někde zaslechne, něco ho zaujme, pochytá nějaké věty – a pak to transformuje do uměleckého tvaru. Takže ano, je to fikce, která se zakládá na naprosto reálných věcech,“ říká o své autorské tvorbě.

V seriálovém ranním vysílání nejsou nic výjimečného alkohol, drogy, promiskuita nebo šlendrián. Na zvědavost diváků, zda takhle skutečně zákulisí České televize vypadá, má Prušinovský odpověď:

„Myslím, že se to děje úplně všude. Lidi prostě mají tendenci se flákat, mají rádi alkohol, ženy, muže, to je jedno. Nedělám si z toho legraci, myslím si, že je to normální věc, která se děje kdekoliv jinde, na úřadě, v cementárně.“

Seriálové vyobrazení televizní práce je za něho více o charakterech než o tom, že „zrovna v České televizi si někdo dá Starobrno“. Už v dřívějších rozhovorech přitom zdůraznil, že svým postavám se zásadně nevysmívá, i když jde o komediální počin.

Sprostá slova tolerujeme jen někomu

Divácké reakce na Dobré ráno, Brno! se pozastavují i právě nad stylem humoru, některým se zdá vulgární přes míru. Prušinovský podotýká, že třeba v seriálu Most! se sprostá slova používala prakticky místo interpunkce, ale divákům přitom méně vadila.

„Vysvětluju si to tím, že lidé nejsou zvyklí, že sprostě mluví lidi odjinud než z takzvaných vyloučených lokalit, že najednou vidí člověka v kravatě a on řekne sprosté slovo. Přitom jazyk zhrubnul ve všech společenských vrstvách úplně stejně. Když natočím film o chudších lidech, tak se sprostá mluva toleruje, naopak se chválí, jak je ten jazyk autentický. A ve chvíli, kdy jsem autentický v Dobrém ránu, najednou na to divák prostě zvyklý není,“ domnívá se.

Most! má maďarskou verzi, Dobré ráno pokračování

Most! balancoval na úzké hraně vyloučených lokalit, rasismu, sexismu a xenofobie. Přesto se z něj stal fenomén. Zda takový humor bude fungovat i v jiném prostředí, si tvůrci můžou teď ověřit, protože maďarská televize natočila svou verzi tohoto seriálu.

„Viděl jsem první díl a překvapilo mě, jak je to předělané s úctou. Jenom reálie, které samozřejmě máme odlišné, změnili,“ poznamenal Prušinovský. Oceňuje také „poctivost v lokacích“, sám prý je raději, když je příběh natáčený na skutečných místech, ne papundeklově ve studiu.

V dubnu se proto vrátí do brněnského televizního studia, aby natočil druhou řadu seriálu Dobré ráno, Brno! S pokračováním počítal od začátku – proto i divákům, kteří jsou zaskočeni koncem zatím posledního dílu, radí, aby dosud odvysílané epizody brali jako polovinu celého příběhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 2 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 3 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
včera v 11:49

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026
Načítání...