Vulgarismy v Mostě lidem nevadí, v Dobrém ránu ano, přitom jazyk zhrubl všude, říká Prušinovský

Nahrávám video

S Českou televizí spolupracuje režisér a scenárista Jan Prušinovský opakovaně, mimo jiné jako tvůrce několika komediálních seriálů. Největší pozdvižení vyvolal Most!, jehož verze se právě vysílá v Maďarsku, a před pár dny diváci zhlédli závěr seriálu Dobré ráno, Brno!, v němž si Prušinovský dělá legraci ze zákulisí televizní instituce. Brzy začne točit pokračování. V Interview ČT24 mluvil o tom, do jaké míry je seriálové Dobré ráno fikce a proč vulgarismy z úst moderátorů ranního vysílání vadí divákům víc než od štamgastů hospody v seriálu Most!

Dnes chodí Prušinovský do České televize jako tvůrce, během studií ale v této veřejnoprávní instituci pracoval jako grafik. „Takže jsem v televizi zažil takový ten běžný stereotyp,“ podotýká.

Zkušenost s televizní rutinou se mu hodila při psaní scénáře ke komediálnímu seriálu Dobré ráno, Brno! „Sebevědomá instituce prokáže sebevědomí právě tím, že si ze sebe vystřelí. Že ukáže své slabosti a pravdy, které souvisí s prací,“ oceňuje.

Flákají se a pijou v cementárně, stejně jako v České televizi

Byl prý proti upozornění, že „tento pořad je fikce“, které se objevilo v traileru na seriál. Jeho náhled na fikci dobře vystihuje citát jedné z postav v seriálu Čtvrtá hvězda, který také točil: „Hlavně si hodně vymýšlet a přitom nelhat. V tom je celej trik, vole.“

„Člověk něco zažije, něco někde zaslechne, něco ho zaujme, pochytá nějaké věty – a pak to transformuje do uměleckého tvaru. Takže ano, je to fikce, která se zakládá na naprosto reálných věcech,“ říká o své autorské tvorbě.

V seriálovém ranním vysílání nejsou nic výjimečného alkohol, drogy, promiskuita nebo šlendrián. Na zvědavost diváků, zda takhle skutečně zákulisí České televize vypadá, má Prušinovský odpověď:

„Myslím, že se to děje úplně všude. Lidi prostě mají tendenci se flákat, mají rádi alkohol, ženy, muže, to je jedno. Nedělám si z toho legraci, myslím si, že je to normální věc, která se děje kdekoliv jinde, na úřadě, v cementárně.“

Seriálové vyobrazení televizní práce je za něho více o charakterech než o tom, že „zrovna v České televizi si někdo dá Starobrno“. Už v dřívějších rozhovorech přitom zdůraznil, že svým postavám se zásadně nevysmívá, i když jde o komediální počin.

Sprostá slova tolerujeme jen někomu

Divácké reakce na Dobré ráno, Brno! se pozastavují i právě nad stylem humoru, některým se zdá vulgární přes míru. Prušinovský podotýká, že třeba v seriálu Most! se sprostá slova používala prakticky místo interpunkce, ale divákům přitom méně vadila.

„Vysvětluju si to tím, že lidé nejsou zvyklí, že sprostě mluví lidi odjinud než z takzvaných vyloučených lokalit, že najednou vidí člověka v kravatě a on řekne sprosté slovo. Přitom jazyk zhrubnul ve všech společenských vrstvách úplně stejně. Když natočím film o chudších lidech, tak se sprostá mluva toleruje, naopak se chválí, jak je ten jazyk autentický. A ve chvíli, kdy jsem autentický v Dobrém ránu, najednou na to divák prostě zvyklý není,“ domnívá se.

Most! má maďarskou verzi, Dobré ráno pokračování

Most! balancoval na úzké hraně vyloučených lokalit, rasismu, sexismu a xenofobie. Přesto se z něj stal fenomén. Zda takový humor bude fungovat i v jiném prostředí, si tvůrci můžou teď ověřit, protože maďarská televize natočila svou verzi tohoto seriálu.

„Viděl jsem první díl a překvapilo mě, jak je to předělané s úctou. Jenom reálie, které samozřejmě máme odlišné, změnili,“ poznamenal Prušinovský. Oceňuje také „poctivost v lokacích“, sám prý je raději, když je příběh natáčený na skutečných místech, ne papundeklově ve studiu.

V dubnu se proto vrátí do brněnského televizního studia, aby natočil druhou řadu seriálu Dobré ráno, Brno! S pokračováním počítal od začátku – proto i divákům, kteří jsou zaskočeni koncem zatím posledního dílu, radí, aby dosud odvysílané epizody brali jako polovinu celého příběhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 11 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 14 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled