Vulgarismy v Mostě lidem nevadí, v Dobrém ránu ano, přitom jazyk zhrubl všude, říká Prušinovský

Nahrávám video

S Českou televizí spolupracuje režisér a scenárista Jan Prušinovský opakovaně, mimo jiné jako tvůrce několika komediálních seriálů. Největší pozdvižení vyvolal Most!, jehož verze se právě vysílá v Maďarsku, a před pár dny diváci zhlédli závěr seriálu Dobré ráno, Brno!, v němž si Prušinovský dělá legraci ze zákulisí televizní instituce. Brzy začne točit pokračování. V Interview ČT24 mluvil o tom, do jaké míry je seriálové Dobré ráno fikce a proč vulgarismy z úst moderátorů ranního vysílání vadí divákům víc než od štamgastů hospody v seriálu Most!

Dnes chodí Prušinovský do České televize jako tvůrce, během studií ale v této veřejnoprávní instituci pracoval jako grafik. „Takže jsem v televizi zažil takový ten běžný stereotyp,“ podotýká.

Zkušenost s televizní rutinou se mu hodila při psaní scénáře ke komediálnímu seriálu Dobré ráno, Brno! „Sebevědomá instituce prokáže sebevědomí právě tím, že si ze sebe vystřelí. Že ukáže své slabosti a pravdy, které souvisí s prací,“ oceňuje.

Flákají se a pijou v cementárně, stejně jako v České televizi

Byl prý proti upozornění, že „tento pořad je fikce“, které se objevilo v traileru na seriál. Jeho náhled na fikci dobře vystihuje citát jedné z postav v seriálu Čtvrtá hvězda, který také točil: „Hlavně si hodně vymýšlet a přitom nelhat. V tom je celej trik, vole.“

„Člověk něco zažije, něco někde zaslechne, něco ho zaujme, pochytá nějaké věty – a pak to transformuje do uměleckého tvaru. Takže ano, je to fikce, která se zakládá na naprosto reálných věcech,“ říká o své autorské tvorbě.

V seriálovém ranním vysílání nejsou nic výjimečného alkohol, drogy, promiskuita nebo šlendrián. Na zvědavost diváků, zda takhle skutečně zákulisí České televize vypadá, má Prušinovský odpověď:

„Myslím, že se to děje úplně všude. Lidi prostě mají tendenci se flákat, mají rádi alkohol, ženy, muže, to je jedno. Nedělám si z toho legraci, myslím si, že je to normální věc, která se děje kdekoliv jinde, na úřadě, v cementárně.“

Seriálové vyobrazení televizní práce je za něho více o charakterech než o tom, že „zrovna v České televizi si někdo dá Starobrno“. Už v dřívějších rozhovorech přitom zdůraznil, že svým postavám se zásadně nevysmívá, i když jde o komediální počin.

Sprostá slova tolerujeme jen někomu

Divácké reakce na Dobré ráno, Brno! se pozastavují i právě nad stylem humoru, některým se zdá vulgární přes míru. Prušinovský podotýká, že třeba v seriálu Most! se sprostá slova používala prakticky místo interpunkce, ale divákům přitom méně vadila.

„Vysvětluju si to tím, že lidé nejsou zvyklí, že sprostě mluví lidi odjinud než z takzvaných vyloučených lokalit, že najednou vidí člověka v kravatě a on řekne sprosté slovo. Přitom jazyk zhrubnul ve všech společenských vrstvách úplně stejně. Když natočím film o chudších lidech, tak se sprostá mluva toleruje, naopak se chválí, jak je ten jazyk autentický. A ve chvíli, kdy jsem autentický v Dobrém ránu, najednou na to divák prostě zvyklý není,“ domnívá se.

Most! má maďarskou verzi, Dobré ráno pokračování

Most! balancoval na úzké hraně vyloučených lokalit, rasismu, sexismu a xenofobie. Přesto se z něj stal fenomén. Zda takový humor bude fungovat i v jiném prostředí, si tvůrci můžou teď ověřit, protože maďarská televize natočila svou verzi tohoto seriálu.

„Viděl jsem první díl a překvapilo mě, jak je to předělané s úctou. Jenom reálie, které samozřejmě máme odlišné, změnili,“ poznamenal Prušinovský. Oceňuje také „poctivost v lokacích“, sám prý je raději, když je příběh natáčený na skutečných místech, ne papundeklově ve studiu.

V dubnu se proto vrátí do brněnského televizního studia, aby natočil druhou řadu seriálu Dobré ráno, Brno! S pokračováním počítal od začátku – proto i divákům, kteří jsou zaskočeni koncem zatím posledního dílu, radí, aby dosud odvysílané epizody brali jako polovinu celého příběhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 5 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 11 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 14 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...