S Českou televizí spolupracuje režisér a scenárista Jan Prušinovský opakovaně, mimo jiné jako tvůrce několika komediálních seriálů. Největší pozdvižení vyvolal Most!, jehož verze se právě vysílá v Maďarsku, a před pár dny diváci zhlédli závěr seriálu Dobré ráno, Brno!, v němž si Prušinovský dělá legraci ze zákulisí televizní instituce. Brzy začne točit pokračování. V Interview ČT24 mluvil o tom, do jaké míry je seriálové Dobré ráno fikce a proč vulgarismy z úst moderátorů ranního vysílání vadí divákům víc než od štamgastů hospody v seriálu Most!
Vulgarismy v Mostě lidem nevadí, v Dobrém ránu ano, přitom jazyk zhrubl všude, říká Prušinovský
Dnes chodí Prušinovský do České televize jako tvůrce, během studií ale v této veřejnoprávní instituci pracoval jako grafik. „Takže jsem v televizi zažil takový ten běžný stereotyp,“ podotýká.
Zkušenost s televizní rutinou se mu hodila při psaní scénáře ke komediálnímu seriálu Dobré ráno, Brno! „Sebevědomá instituce prokáže sebevědomí právě tím, že si ze sebe vystřelí. Že ukáže své slabosti a pravdy, které souvisí s prací,“ oceňuje.
Flákají se a pijou v cementárně, stejně jako v České televizi
Byl prý proti upozornění, že „tento pořad je fikce“, které se objevilo v traileru na seriál. Jeho náhled na fikci dobře vystihuje citát jedné z postav v seriálu Čtvrtá hvězda, který také točil: „Hlavně si hodně vymýšlet a přitom nelhat. V tom je celej trik, vole.“
„Člověk něco zažije, něco někde zaslechne, něco ho zaujme, pochytá nějaké věty – a pak to transformuje do uměleckého tvaru. Takže ano, je to fikce, která se zakládá na naprosto reálných věcech,“ říká o své autorské tvorbě.
V seriálovém ranním vysílání nejsou nic výjimečného alkohol, drogy, promiskuita nebo šlendrián. Na zvědavost diváků, zda takhle skutečně zákulisí České televize vypadá, má Prušinovský odpověď:
„Myslím, že se to děje úplně všude. Lidi prostě mají tendenci se flákat, mají rádi alkohol, ženy, muže, to je jedno. Nedělám si z toho legraci, myslím si, že je to normální věc, která se děje kdekoliv jinde, na úřadě, v cementárně.“
Seriálové vyobrazení televizní práce je za něho více o charakterech než o tom, že „zrovna v České televizi si někdo dá Starobrno“. Už v dřívějších rozhovorech přitom zdůraznil, že svým postavám se zásadně nevysmívá, i když jde o komediální počin.
Sprostá slova tolerujeme jen někomu
Divácké reakce na Dobré ráno, Brno! se pozastavují i právě nad stylem humoru, některým se zdá vulgární přes míru. Prušinovský podotýká, že třeba v seriálu Most! se sprostá slova používala prakticky místo interpunkce, ale divákům přitom méně vadila.
„Vysvětluju si to tím, že lidé nejsou zvyklí, že sprostě mluví lidi odjinud než z takzvaných vyloučených lokalit, že najednou vidí člověka v kravatě a on řekne sprosté slovo. Přitom jazyk zhrubnul ve všech společenských vrstvách úplně stejně. Když natočím film o chudších lidech, tak se sprostá mluva toleruje, naopak se chválí, jak je ten jazyk autentický. A ve chvíli, kdy jsem autentický v Dobrém ránu, najednou na to divák prostě zvyklý není,“ domnívá se.
Most! má maďarskou verzi, Dobré ráno pokračování
Most! balancoval na úzké hraně vyloučených lokalit, rasismu, sexismu a xenofobie. Přesto se z něj stal fenomén. Zda takový humor bude fungovat i v jiném prostředí, si tvůrci můžou teď ověřit, protože maďarská televize natočila svou verzi tohoto seriálu.
„Viděl jsem první díl a překvapilo mě, jak je to předělané s úctou. Jenom reálie, které samozřejmě máme odlišné, změnili,“ poznamenal Prušinovský. Oceňuje také „poctivost v lokacích“, sám prý je raději, když je příběh natáčený na skutečných místech, ne papundeklově ve studiu.
V dubnu se proto vrátí do brněnského televizního studia, aby natočil druhou řadu seriálu Dobré ráno, Brno! S pokračováním počítal od začátku – proto i divákům, kteří jsou zaskočeni koncem zatím posledního dílu, radí, aby dosud odvysílané epizody brali jako polovinu celého příběhu.