Z podpory na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách dalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) peníze i na demolice v obcích, kde vyloučené lokality nejsou, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva jsou závěry ryze formální a byrokratické, nezohledňují podstatu problematiky lokalit.
Kontrolní úřad také uvedl, že podpora demolic navíc nenavazuje na další opatření státu, která se týkají těchto míst. Přínos pro řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách je minimální a ministerstvo pro místní rozvoj jej nesledovalo, o podporu mělo zájem jen málo obcí, uvedl kontrolní úřad.
Ministerstvo si stojí za tím, že vynaložené peníze programu byly pro stovku obcí jednoznačným přínosem.
- Ministerstvo pro místní rozvoj na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách v rámci zvláštního podprogramu vyčlenilo na roky 2016 až 2021 ročně 100 milionů korun.
NKÚ prověřil celkem 23 demolic za více než 46 milionů korun. Kontrola ukázala, že tato podpora pomáhá obcím zejména s likvidací nepotřebných objektů a s obnovou území. Podle kontrolorů ale ministerstvo nesledovalo, jaký má podpora vliv na sociálně vyloučené lokality.
„Zajímaly jej jen kvantitativní ukazatele u jednotlivých demolic, jako například velikost revitalizované plochy,“ uvedl NKÚ.
Peníze mířily i na demolici garáží
Podle kontrolorů ministerstvo navíc dostatečně nevymezilo podmínky pro čerpání podpory. Demolice se měly týkat objektů k bydlení a rekreaci nebo ubytovacích zařízení. Podporu ale přidělilo MMR v některých případech i na demolice garáží nebo hospodářských budov.
Ministerstvo oponuje, že u rizikových objektů, v nichž jsou často ubytovací prostory technicky úzce spojeny s dalšími prostory, pak nestačí pouhé zbourání ubytovací části, je třeba demolic i ostatních objektů v areálu.
Resort odmítá i kritiku, že se vyčerpalo jen 38 procent vyčleněných peněz. Podle kontrolorů je důvodem malý zájem obcí o podporu a také nadhodnocení předpokládaných cen demolic. Skutečné ceny byly zhruba o 60 procent nižší.
„To je ovšem nepochopení principu výběrových řízení,“ uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. „Kdybychom věděli přesně cenu, za kterou se bude realizovat, nemuseli bychom koncipovat zákon o veřejných zakázkách. Veřejný sektor by ale nikdy neušetřil,“ dodal.
Dva příjemci údajně porušili podmínky podpory
NKÚ při kontrole zadávání veřejných zakázek u dvou příjemců zjistil, že u demolic celkem za devět milionů korun porušili podmínky podpory, když zakázku nezadali v otevřeném řízení. Kontroloři proto oznámili finančním úřadům podezření na porušení rozpočtové kázně.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) peníze pomohly nejenom zkrášlit životní prostředí, ale v nemálo případech ušetřit zdraví a patrně i životy. „Zprávu bych proto považovala za podstatně objektivnější, kdyby v ní byly uvedeny i reakce starostů a starostek obcí, které byly příjemcem této dotace a byly zároveň ve vybraném kontrolním vzorku,“ uvedla.
