Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
Zákon je v tuto chvíli ve sněmovně, jde do druhého čtení. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) koalice vypořádává všechny připomínky. „Když to dobře dopadne, tak od prvního července máme nový stavební zákon ve smyslu účinnosti,“ míní Havlíček.
Podle náměstkyně pražského primátora pro oblast bydlení, sociálních věcí a zdravotnictví Alexandry Udženiji (ODS) „lidé nebudou vždycky spokojení se vším, ale tak, jak je to nastavené, tak jak já hovořím s odbornou společností, tak si myslím, že ten stavební zákon by měl umožnit rychlejší stavění“.
Bydlení zdražuje i na sídlištích
Dostupnost bydlení v tuzemsku ovlivňují soukromí developeři, obce, města i stát. Ten by měl podle veřejnosti víc investovat do výstavby nájemních bytů za přijatelné ceny nebo poskytovat zvýhodněné půjčky mladým. Ceny koncem minulého roku rostly dvouciferným tempem. Metr čtvereční vycházel v průměru na 97 a půl tisíce. Ovšem v novostavbě skoro na 140 tisíc.
V poslední době zdražují i byty v panelových domech. Důvodů je hned několik: rostoucí ceny na celém trhu i postupná proměna kvality života na některých sídlištích. V panelových domech žije 28 procent lidí. Kromě Prahy nejvíce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. A poptávka po modernizaci sídlišť roste napříč Českem.
Podle vedoucího partnera pro stavební a realitní sektor ze společnosti KPMG Pavla Klimenta dnes sídliště zajišťují bytovou potřebu řady lidí. „Kdybychom je neměli, tak myslím, že ten problém by byl násobně vyšší,“ říká Kliment.
Původní koncepty, které vznikaly někdy v šedesátých letech, kladly velký důraz na urbanismus, podotkl předseda pracovní skupiny pro dostupné bydlení z České komory architektů Petr Hornát. „Lidé dostávali byty, které měly větší komfort, více světla, ale postupem času se sídliště začala zahušťovat a míra přerostla únosnou mez,“ podotkl.
Pro mladé bývá vlastní bydlení často v nedohlednu
Do větších měst se stěhuje čím dál více lidí. Pro mladé lidi ale bývá vlastní bydlení často v nedohlednu. Do spolubydlení na pražské Pankráci se ve svých dvaadvaceti letech přistěhoval například pouliční umělec Nicolas Wutz. „Neumím si představit, že bych v blízké budoucnosti mohl dosáhnout na nějakou hypotéku,“ zmínil Wutz. Je tak jedním z těch, kteří musí své požadavky snížit, aby si mohl nájem dovolit.
Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Váňové je cestou ke snížení nákladů zmírnění přeregulovanosti stavebnictví.
„Dostupnost bydlení v širším slova smyslu definujeme tak, že právě střední třída je schopná s hypotékou si vlastní bydlení pořídit. Ano, rozumím tomu, že dneska ta situace taková není, respektive přestává být,“ poznamenala Váňová.
