Ceny nemovitostí loni vzrostly průměrně o dvanáct procent

Nahrávám video

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v celorepublikovém průměru meziročně o dvanáct procent, nájemní bydlení v některých regionech až o deset procent. Aktivitu na realitním trhu táhne Praha, u starší zástavby i Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.

Tempo růstu bylo loni nejvýraznější u starších, zejména panelových bytů, nejpomalejší pak u novostaveb, sdělil jednatel Flat Zone Milan Roček.

„Hlavním faktorem (zdražování) je nedostatečná výstavba. My jsme v minulých letech zaspali z pohledu povolovacích procesů, respektive z pohledu zrychlení stavebního řízení. A poslední rok se ten povolovací proces prakticky zastavil,“ upozornil analytik společnosti Bidli Daniel Horňák.

Druhým zásadním důvodem podle Horňáka je, že lidé stále vnímají investici do nemovitosti jako „velmi bezpečný přístav“. „Proto i ta nemovitost na stáří znamená velmi zajímavý bod do plánování zajištění a proto je zájem o nemovitosti stále velmi vysoký,“ podotkl Horňák.

Nahrávám video

Ceny nemovitostí v posledních letech v tuzemsku výrazně vzrostly a dostupnost bydlení se pro mnohé obyvatele dlouhodobě snížila. Podle analýz poradenských, realitních či developerských společností jsou nejdražší nemovitosti v Praze, kde převyšují průměr České republiky.

Například starší byty v Praze a Brně jsou přibližně dvakrát dražší než v ostatních větších městech. Malá města s méně než deseti tisíci obyvateli Praha a Brno cenově převyšuje v průměru třikrát. Naopak mezi nejlevnější kraje patří například Ústecký, Karlovarský či Moravskoslezský kraj.

„Dobrá zpráva to není pro nikoho, developeři sami nemají radost z toho, kam trh leze. Je to způsobeno nedostatkem bytů a sami developeři by byli rádi, kdyby se stavělo snáze, a tedy i více,“ konstatoval generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný.

Nahrávám video

Staví se málo

Podle Ročka by sice rychlejší výstavba mohla zvýšit dostupnost bydlení, musí být ale koncentrována v místech, kde je vysoká poptávka. „Také v roce 2025 byla základním problémem českého bytového trhu skutečnost, že se staví málo v místech, kam dlouhodobě směřuje velká poptávka. Tedy v Praze, Brně a okolí těchto dvou metropolí a v krajských městech,“ uvedl Roček.

Realitní trh v Česku si v loňském roce udržel růstové tempo a meziročně prodeje vzrostly o jedenáct procent. I přes růst cen nemovitostí se v Česku poměrně daří prodejům bytů. „Trh byl aktivní. Neustále nám rostou počty prodaných bytů a rodinných domů někdy od začátku roku 2023. A loňský rok byla ta dynamika skoro stejná jako v předcházejících dvou letech,“ komentoval vývoj Roček.

V tuzemsku se loni prodalo o 6500 více bytů a domů než v roce 2024. Nejvíce starších bytů se prodávalo v Praze a Ústeckém kraji. O nové byty byl největší zájem v hlavním městě a v Jihomoravském a Středočeském kraji. Starší byty loni zdražily nejvýrazněji ze všech typů vlastnického bydlení, a to o 18 procent.

O stejnou hodnotu zdražoval tento typ nemovitostí v Praze, o procentní bod nižší byl nárůst v regionech. Ceny novostaveb vzrostly u prvoprodejů o devět procent a u následných prodejů zánovních novostaveb o 13 procent. O stejná procenta rostly ceny nových bytů i v Praze. Rodinné domy v průměru zdražily o 14 procent.

Podle dat Flat Zone byly loni v Česku v osobním vlastnictví téměř dva miliony bytů a přes 2,1 milionu rodinných domů. Přes 614 tisíc bytů bylo v cihlových domech, kterých bylo zhruba 133 tisíc. Více než milion bytů v osobním vlastnictví bylo ve zhruba 70 tisících panelových domech, které se nachází především ve velkých městech.

Nahrávám video

Podražily i nájmy

V regionech vyjma Prahy bylo loni k dlouhodobému pronájmu nabízeno přes 18 500 bytů. Bylo to o téměř sedm tisíc více než v roce 2024. V hlavním městě se k dlouhodobému pronájmu nabízelo pět tisíc bytů, což je zhruba o pět set méně než v roce 2024.

Nájemní bydlení v tuzemsku zdražovalo vloni meziročně nejčastěji o čtyři až šest procent, v některých regionech to ale bylo i až o desetinu. Nejrychleji zdražovalo nájemné v Moravskoslezském kraji. V Praze nájmy rostly oproti roku 2024 o čtyři až dvanáct procent podle lokality.

Hypotéky jsou v kurzu

Zájem o hypotéky loni rostl. Podle statistik České bankovní asociace Hypomonitor poskytly banky a stavební spořitelny loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což byl meziroční nárůst o 48 procent. Jednalo se o druhý největší objem za třicet let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021.

Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Podle posledních dat pak banky a stavební spořitelny poskytly v letošním lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než v prosinci, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem.

„Tak, jak nám rostou ceny nemovitostí, tak nám rostou i hypotéky. Když se na to podíváme z pohledu meziročního srovnání na panelovém bytě v Brně, tak splátka na hypotéku nám vzrostla zhruba o 5500 korun na průměrný třeba 75metrový starší byt v paneláku, ačkoli klesly úrokové sazby,“ uvedl Roček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 5 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 9 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
včera v 20:08

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.