Státy EU a europarlament se neshodly na prodloužení „chat control“

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.

„Je politováníhodné, že se europarlamentu a Radě EU včera (v pondělí) večer nepodařilo dosáhnout dohody o prodloužení prozatímního nařízení, a to i přes naši ochotu konstruktivně jednat,“ komentovala aktuální výsledek německá europoslankyně ze socialistické frakce Birgit Sippelová, která je zpravodajkou návrhu.

Členské státy EU podle ní projevily nedostatek flexibility a akceptovaly, že prozatímní nařízení v dubnu vyprší. „Dobrovolné skenování ze strany platforem za účelem boje proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí on-line tak od té doby už nebude možné,“ dodala Sippelová.

Prozatímní nařízení, které umožňuje dobrovolné skenování obsahu platformami, platí do už zmíněného začátku dubna. Evropská komise očekávala, že do té doby už bude schválen nový, trvalý návrh normy přezdívané „chat control“. Protože se tak nestalo, navrhla alespoň prodloužit platnost stávajících pravidel s tím, že jinak by vznikla právní mezera a platformy by neměly jasný právní základ pro odhalování materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí.

O neúspěšném trialogu informovalo i kyperské předsednictví, které vyjednávalo jménem členských států. „Rada EU beze změn podpořila návrh Evropské komise z prosince, který hovořil o prodloužení dočasného opatření o dva roky. To by poskytlo dostatek času k dokončení jednání o dlouhodobém rámci,“ prohlásila mluvčí předsednictví.

Návrh Komise podle ní obsahoval stejný text, na kterém se spolu zákonodárci dohodli již dvakrát – v roce 2021 a předloni. „Evropský parlament ale bohužel trval na změně rozsahu působnosti prozatímního opatření takovým způsobem, který by podle názorů velké většiny členských států učinil toto opatření neúčinným,“ upřesnila mluvčí.

Podle Gregorové je současný vývoj úspěchem

Evropský parlament schválil svůj postoj k nařízení minulý týden ve Štrasburku. Europoslanci podpořili pokračování dobrovolného skenování, tedy prodloužení výjimky z pravidel na ochranu soukromí, a to až do 3. srpna 2027. Zároveň se ale podařilo schválit pozměňovací návrh právě Gregorové, který hovoří o možném skenování obsahu pouze u podezřelých osob na základě povolení soudu.

„Včerejší (pondělní) trialog týkající se Chat control 1.0 dopadl nejlépe, jak mohl. Rada a Parlament se neshodly na žádné kompromisní variantě,“ míní Gregorová. „Celkově to vnímám jako jeden ze svých největších úspěchů za celý mandát. V tuto chvíli je tedy pravděpodobné, že se výjimka ze směrnice na ochranu soukromí nepodaří včas schválit. V takovém případě by Chat control 1.0 skončil 3. dubna bez náhrady,“ vysvětlila europoslankyně.

Platformy tak podle ní budou muset okamžitě přestat plošně skenovat on-line komunikaci nebo obrázky, které si uživatelé posílají. „Systém nefungoval, byl neproporční a dělal z nevinných občanů podezřelé, a proto jsem ráda, že snad brzy skončí,“ dodala Gregorová.

Paralelně s dočasnými pravidly se v EU řeší i trvalý návrh, který má bojovat proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé jako CSAM má přitom množství kritiků, vyslovovala se proti němu například předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Na konci listopadu se však zástupci členských států na svém postoji k normě nakonec shodli, když návrh podpořilo Německo, které bylo dlouho proti.

„Boj stále nekončí. Obávám se, že se nyní ještě zvýší tlak na schválení Chat control 2.0, tedy trvalého režimu šmírování,“ predikuje Gregorová. Kyperské předsednictví očekává, že se nařízení stihne vyjednat do konce června. Podle pirátské europoslankyně je to ale nereálné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protestů ve Francii se zúčastnily statisíce lidí. Místy byly násilné

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 8 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 11 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.