Hana Vorlíčková

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.

Nájmy dál rostou. V závěru loňského roku lidé platili průměrně o šest procent více než rok předtím. Nejvíce zdražovali majitelé v Brně, Olomouci, Praze a Hradci Králové. Naopak na severu Čech a v Moravskoslezském kraji ceny spíš stagnují, v menších obcích dokonce klesly. Do deseti procent by mohlo nájemné zdražovat i letos, opět ale záleží na lokalitě, standardu a na velikosti nemovitosti.

Česko ve čtvrtek obdrželo pozvánku ke členství v Radě pro mír, kterou ustavil prezident USA Donald Trump. Odpovědí na pozvání i dalšími tématy se v Otázkách Václava Moravce zabývali europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) a exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle Bžocha Trumpovo úsilí dává smysl v případě zaměření na Blízký východ, cíl budování paralely k OSN ale nechápe. Případné přijetí pozvání by však projednával a koordinoval s partnery z EU a NATO. Podle Dvořáka projekt rady vzbuzuje pochybnosti, označil ho za projev narůstajícího narcisismu Trumpa. Nabídku ke vstupu by tak doporučoval „vymlčet“.

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.

Mnozí lidé volné dny využívají k aktivnímu odpočinku – a to nejen na horách, ale i ve městech. Třeba v Praze zájemci už po sedmnácté využívají akci Týden sportu zdarma. Vybírat mohou ze čtyř desítek možností, mezi nimiž nechybí plavání, tenis nebo tanec. Organizátoři doporučují si místo rezervovat. V Ostravě je pak bezplatně přístupné Vánoční kluziště a v Brně mají zase k dispozici Masarykův okruh běžci i pěší.

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.

Turecké aerolinky Pegasus Airlines podepsaly závaznou smlouvu za 154 milionů eur (3,8 miliardy korun) na koupi společnosti Smartwings patřící ČSA. Informuje o tom web Türkiye Today. Pegasus na síti X bez dalších podrobností oznámil, že podepsal dohodu o převzetí Smartwings a jejího akcionáře ČSA. Oficiálně cenu transakce ani jedna ze stran neuvedla. Polská média uvádějí, že obchod na poslední chvíli zmařil naději tamních aerolinií LOT.

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.

Letecké společnosti zpřísňují podmínky pro cestování s lithiovými bateriemi jako jsou například powerbanky. Po nedávném požáru na palubě čínských aerolinek k mezinárodním pravidlům, která stanovují nejvyšší možnou kapacitu baterií, přidávají i další vlastní doporučení, která například určují, kam elektroniku během letu ukládat.

Elektromobilita, umělá inteligence a hlavně další a další datová centra. To vše spolu s rozvojem ekonomiky zvedne celosvětovou spotřebu elektřiny do roku 2050 až o 75 procent. S propočtem nedávno přišla společnost BloombergNEF. Datová centra již nyní spotřebují zhruba 4,5 procenta světové elektřiny. Do roku 2050 by to mohla být skoro desetina. Nová datová centra vznikají i v Česku.

Zhruba každý sedmý nový rodinný dům je ze dřeva. O jejich kvalitě rozhoduje technologie i materiál, aby konstrukci nenapadly plísně nebo houby. Banky u hypoték na dřevostavby požadují speciální certifikaci. Loni získaly kolaudaci skoro dva tisíce dřevostaveb.

Policie, armáda i bezpečnostní rada státu nyní řeší modernizaci protidronových systémů. Bezpečnostní rada státu kvůli tomu zřídila pracovní skupinu. Ta doporučuje využít zkušenosti zdejších i zahraničních firem, které už teď chrání jaderné elektrárny nebo letiště. Pravomoc eliminovat bezpilotní stroje mají kromě policistů a vojska nově dostat i složky zajišťující bezpečnost kritické infrastruktury. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakuba Karase zabezpečení v komplexním měřítku nyní neustále chybí. Dobrým příkladem je dle něj Polsko, které využívá nejmodernější techniku k zabezpečení východních hranic. Nabídky českých firem teď vyhodnocuje i pracovní skupina řízená Bezpečnostní radou státu.

Česko řeší, jak lépe chránit strategickou infrastrukturu proti dronům. Za letošní první pololetí dostal Úřad pro civilní letectví (ÚCL) na 220 oznámení o přestupku. Většinou šlo o turisty nebo Čechy, kteří bydlí v blízkosti bezletových zón. Mezi ty patří třeba Pražský hrad, rafinerie či letiště. Zhruba stovku bezpilotních strojů, které zóny bez povolení narušily, policie za tuto dobu zabavila. ČT natáčela v trezorech, kde tyto stroje končí. Posílit ochranu chce většina strategických subjektů, například letiště má vlastní detekci i letku.

Lidé, kteří odlétají z pražského letiště do zemí Schengenu, mohou mít od středy v příručních zavazadlech navíc až dva litry tekutin. Pro cesty do dalších zemí se pravidla zatím nemění, na palubu si lze tedy vzít nanejvýš decilitrové obaly.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

Česko je v rámci úrovně bydlení páté nejhorší ze zemí Evropské unie a pořadí se už tři roky zhoršuje. Každá desátá domácnost na něj vynakládá víc než čtyřicet procent svých příjmů. Jako nejpalčivější problém současnosti vnímají nedostupnost bydlení mladí lidé. Skoro čtyřicet procent z nich nevěří, že si někdy budou moct pořídit vlastní byt či dům.

Chování českých turistů v cizině se podle bank mění, častěji než hotovostí platí kartou. Letos je takových transakcí o pětinu víc než vloni. Při vyúčtování ale klienti můžou narazit na velké rozdíly, které se při nákupu za sto euro projeví až v desítkách korun. Každá banka si totiž účtuje jiný kurz a rozhodují i místní poplatky.

Prázdniny končí, zájem o zahraniční dovolené ale podle cestovních kanceláří výrazněji neklesá. Rodiče s dětmi ve školním věku teď vystřídají třeba senioři. Jak uvádějí prodejci zájezdů, za pět let přibylo klientů ve věku nad 65 let o třetinu. Podíl na tom má i stárnutí populace. Více do zahraničí cestují také lidé s handicapem.

Americká cla na některé dílčí položky ovlivňují plány řady českých firem. Zatímco některé si rozšíření výroby do Spojených států rozmyslely, jiné ji stále zvažují. U kovů exportéři doufají, že zatížení padesáti procenty v budoucnu ještě klesne. Se situací jsou naopak spokojení skláři ze severu Čech, pro které obchod s Američany činí zhruba čtvrtinu obratu. Společnosti se také snaží uplatnit i na jiných trzích. O tuzemské zboží roste zájem třeba v Jižní Americe nebo v Asii.

V Česku se nachází kolem pěti set rozhleden. Zvyk stavět vyhlídky přišel z Anglie a Německa na konci devatenáctého století, dál pak jejich počet stoupl díky dotacím EU na začátku toho současného. Web ČT24 přináší pohled na jejich rozmístění, výšku a další detaily.

Lidé, kteří vyrábějí elektřinu a sdílejí ji, musí mít od července podepsanou smlouvu o odpovědnosti za odchylku. Od 1. srpna dokonce výrobce bez ní lze označit za zdroj neoprávněné dodávky a hrozí jim pokuty nebo dálkové odpojení od sítě. Podle Elektroenergetického datového centra je takových subjektů ještě několik set. Obecně zájemců o sdílení energie přibývá, nyní je registrováno 27 tisíc zákazníků, kteří si od loňského srpna poslali 25 gigawatthodin.

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.