Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
Každý rok se v Praze postaví kolem šesti a půl tisíce bytů. Dominují malé, o ty velké je totiž menší zájem. Developeři tvrdí, že poměr malých bytů k těm velkým je v metropoli dva ku jedné.
„Klienti z důvodu výše hypotéky, výše splátky i naspořených prostředků se daleko více zaměřují na menší byty,“ vysvětluje Jan Sadil, generální ředitel developerské společnosti JRD. „Cenová úroveň se posunula zase meziročně o nějakých deset procent,“ doplňuje majitel developerské firmy Central Group Dušan Kunovský.
Rodinný byt za šestnáct milionů
Zatímco novou garsonku kolem třiceti metrů čtverečních je možné v hlavním městě koupit za pět a půl milionu, 3+1 stojí i šestnáct milionů. Metr čtvereční nového bytu v Praze v průměru poprvé překonal hranici 180 tisíc korun.
„Kdybychom tenhle projekt začali projektovat v současné době, tak rozměry těch menších bytů budou oproti stávajícímu stavu daleko menší,“ poukázal Sadil na trend zmenšování výměry.
„Před pěti lety nebylo žádnou výjimkou, že jednopokojový byt měl třeba čtyřicet metrů čtverečních, dneska se pohybujeme obvykle okolo třiceti metrů,“ popsal manažer stavební a developerské firmy Skanska Lukáš Maděra.
Byty by mohly v Praze letos podražit asi o pět procent. V posledních pěti letech navíc roste zájem o ty starší rychleji, čímž se zmenšuje i cenový rozdíl mezi novostavbou a starším panelákem. „Cenový rozdíl mezi nimi by měl být nějakých třicet až čtyřicet procent, ale v reálu je nějakých patnáct procent,“ podotkl Kunovský.
V Brně byty přibyly
V Brně se cena za nový byt letos přehoupla přes 160 tisíc korun za čtvereční metr. Garsonku si tam lze pořídit za čtyři a půl milionu a byt 3+1 za jedenáct a půl milionu. V Brně by se ale po letech vysokého růstu mohla situace stabilizovat, do nabídky se totiž dostalo velké množství bytů.
„Meziročně jsme zaevidovali přírůstek asi 90 až 95 procent. (...) To by mohlo nasvědčovat tomu, že se nám vyrovná nabídka a poptávka a ten cenový nárůst nebude tak velký,“ popisuje Marcel Soural, majitel developerské společnosti Trigema.
Nejmenší byt, jaký lze zapsat do katastru nemovitostí, musí mít alespoň šestnáct metrů čtverečních. Menší prostory, ač obytné, už české právo bere třeba jako ateliér.
