Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
Výstavbě nové čtvrti na pražském Smíchově místní přezdívají výstaviště jeřábů. Za pár let tu budou stát tři tisíce bytů. Už teď je o ně velký zájem – a to nejen mezi Čechy. Bydlení si chce v Praze i Brně pořídit také řada cizinců. Podle developerů a realitních makléřů to může být až čtvrtina kupujících.
„V rámci prodejů je aktuální podíl cizinců asi 27 procent. Mají zájem o centrum a širší centrum Prahy, to znamená Staré Město, Nové Město, Vinohrady a Dejvice,“ přiblížila vedoucí oddělení prodejů realitní kanceláře Svoboda & Williams Michaela Koudelová. Ve statistikách developerské společnosti Central Group se podíl cizinců dlouhodobě pohybuje kolem pětiny, dodala výkonná ředitelka firmy Michaela Tomášková Váňová.
Byty, které si cizinci pořizují, mají hlavně jako investici. „Kupují především ty menší, jedná se typicky o dispozici 2+kk, protože je kupují za účelem pronájmu,“ vysvětlil mluvčí developerské společnosti Skanska Residential Jan Pohorský. Mluvčí firmy Bezrealitky František Brož doplnil, že se to týká hlavně metropole. „Teď vidíme i nárůst vlastníků na úrovni Brna a dalších krajských měst,“ uvedl.
Roste poptávka i po starších panelácích
I když největší zájem je o nové a zrekonstruované byty, podle realitních makléřů roste poptávka i po starších panelových domech. V tomto případě tvoří zahraniční zájemci asi desetinu klientely. V prvé řadě jde o Slováky, Vietnamce a Ukrajince. To potvrzuje i realitní makléřka Barbora Brůžková.
„Ukrajinci mají takové specifikum, že jim v podstatě nevadí, pokud stav bytu není až tak dokonalý. Tím, že hodně z nich je zapojených do stavebního segmentu, tak si častokrát byt upraví vlastníma rukama,“ vysvětlila makléřka.
Za nemovitosti platí téměř výlučně v hotovosti. „Převažuje platba vlastními zdroji a často se do toho zapojuje celá rodina na Ukrajině, která svým příbuzným pomáhá,“ dodala Brůžková.
Přesný počet nemovitostí vlastněných cizinci nelze dohledat
Přesné číslo nemovitostí v rukou cizinců dohledat nelze. Žádná evidence neexistuje. Katastr při koupi zemědělské půdy ale musí kontrolovat, odkud případný nový majitel je.
„Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zavádí reciproční zákaz nabývat nemovitostí pro občany ze zemí, kde Češi nemohou nabývat zemědělské půdy. Takže nově od letoška musíme zjišťovat státní občanství. Ale nestane se to položkou registrovanou v katastru,“ vysvětlil předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Štencel.
Katastr kontroluje i nežádoucí osoby. „Nabývá-li jakékoli nemovitosti občan Ruské federace, kontrolujeme, jestli není na sankčním seznamu,“ doplnil Štencel. Podle realitních makléřů vlastní cizinci v tuzemsku celkem skoro desetinu nemovitostí. V novostavbách v Praze a Brně to může být až čtvrtina.
Cizinci nejvíce nakupovali po revoluci
Největší boom v nákupu nemovitostí cizinci nastal krátce po sametové revoluci, kdy ceny v tuzemsku byly mnohem nižší než v zahraničí.
Zatímco dříve nakupovali byty a domy v Česku hlavně italské finanční skupiny či podnikatelé, nyní jsou to hlavně soukromé osoby. Často i senioři, kteří zde chtějí trávit důchod. Právě Italové se především v devadesátých letech zaměřili na nemovitosti v hlavním městě. Oblíbili si zejména pražské Vinohrady. Ceny bytů a domů tam byly výrazně nižší než například v Římě.
Tuzemská metropole už teď pro zájemce ze zahraničí není hlavní prioritou, rozhlížejí se i jinde. Třeba v příhraničních obcích přibývá domů, které si pořizují němečtí senioři. Příkladem je severočeská Lipová. Půdu v okolí ale kupují i němečtí zemědělci, je totiž levnější než u nich.
